Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Réžia:
Lance DalyKamera:
Declan QuinnHudba:
Brian ByrneHrajú:
Hugo Weaving, James Frecheville, Stephen Rea, Freddie Fox, Barry Keoghan, Jim Broadbent, Moe Dunford, Sarah Greene, Antonia Campbell-Hughes, Aidan McArdle (viac)Obsahy(1)
Ranger Martin Feeney (James Frecheville) se vrací domů do Connemary v rodném Irsku z války v Afghánistánu, kde bojoval v 88. regimentu britské armády. Se zděšením zjišťuje, že kraj, který opustil, je v troskách. Většina domů je vybydlených, po jeho rodině ani stopy. Všude jen hlad a bída. Zjišťuje, že jeho rodina byla vystěhována a většina příbuzných je mrtvá. Je svědkem vystěhovávání bratrovy ženy i s malými dětmi a při pokusu tomu zabránit je zatčen. Z vězení se mu podaří prchnout a nyní již jako psanec se začne mstít všem, kteří mají jeho rodinu na svědomí. Britové jsou si vědomi, že v perfektně vycvičeném vojákovi mají velký problém, a tak jeho dopadení nabídnou vysloužilému veteránovi a jeho bývalému veliteli Hannahovi (Hugo Weaving). Ten toho času čeká ve vězení na soud za zabití. Za dopadení Feeneyho je mu slíbena milost. Hannah nabídku přijímá, má ale vnitřní problém, protože Feeney mu v Afghánistánu zachránil život… Stihne trestná výprava zatknout Feeneyho dříve, než se dostane k majiteli půdy Lordu Kilmichaelovi (Jim Broadbent)? (Big Bear)
(viac)Recenzie (26)
Nevím, proč to nízké hodnocení. Jasně, je to takový malý milý film o Irech, hladomoru, chlápcích v černých kabátech, nic bombastického. Ale doba je ztvárněná hezky, relativně autenticky...no to je vlastně všechno. Je to klasická story o chlapíkovi, který se naštve a postaví se k věcem čelem. A s mačetou v ruce. Přiměřeně dlouhé, přiměřeně filmové, mě to přišlo v pohodě. Sedmička na IMDB je zcela odpovídající. ()
Docela slušná procházka po Irsku, které je okupováno Brity se všemi hrůzy, které k tomu patří. Hlavní hrdina je sympaťák a v akci je docela šikovný, s nožem to tam docela pěkně řeže. Hugo Weaving tradičně slušný, má to trochu levnější vizuál, sychravé počasí i přírodu, finále pěkně akční- na podívání a dozvědění se něco o Irské historii určitě zajímavé. 6/10. ()
Pozoruhodný western ze zbídačeného Irska první půlky devatenáctého století. Nemám co vytknout, ta hrůza a hnus je protkán příběhem. ()
V polovině devatenáctého století postihl Irsko velký hladomor. To bylo v té době součástí britského impéria a Angličané do regionu moc neinvestovali. Vlastnili však zde velké množství půdy, kterou pronajímali většinou chudým irským sedlákům. Základní potravinou v té době byly v Irsku brambory. Jelikož se však používala stále stejná odrůda, napadla brambory v důsledku enormní vlhkosti plíseň bramborová. Ta se šíří vzduchem, takže došlo velmi rychle ke zničení celé úrody. Toto se opakovalo několik let po sobě což způsobilo obrovský hladomor. Problém byl v tom, že majitelé půdy z nichž někteří sami měli dluhy dál požadovali po chudých rolnících platit za pronájem ač neměli jak a čím. Tím se dostávali do dluhové spirály a docházelo k jejich vystěhovávání z půdy a příbytků. Kdo kradl byl věšen nebo dostal jednostrannou jízdenku do trestanecké kolonie v Austrálii. Chalupy byly ničeny aby se nedaly obývat. K hladu se přidaly nemoci jako tyfus, úplavice, kurděje a cholera. Odhaduje se, že z celkové populace zemřelo 20% obyvatelstva. Kdo nezemřel, hledal štěstí v Americe nebo Kanadě kam se na vratkých často dříve otrokářských lodích vydávali hledat štěstí tisíce Irů. Dopluli však jen někteří. A ani ve vysněné Americe se všem nedařilo dobře. Po zimě roku 1845 však počet migrantů prudce vzrostl. V roce 1850 bylo 26 procent obyvatel New Yorku irského původu. Žilo zde více Irů než v irském hlavním městě Dublinu. Např. americký prezident John F. Kennedy a Henry Ford jsou přímí potomci irských přistěhovalců. ----- Děj filmu nás zavádí do kruté zimy roku 1847, kdy se z války v Afghanistánu (ano to je ta, kde i Britové dostali na prdel) domů vrací mladý voják. Zde se pak střetává s přímými důsledky hladomoru i s naprosto bezohledným a arogantním jednání úřadů podléhající koruně. Po zjištění, že již nemá rodinu, rozhodne se ji pomstít. Děj filmu je velice jednoduchý a je to takový v podstatě western srovnatelný třeba s australským filmem Tracker. I tento film je velmi syrový, temný a čiší z něj doslova zima. Velmi chválím kameru, perfektní dobové reálie i fakt, že ve velké části filmu se mluví irsky. Řada z diváků jistě už slyšela o neúrodě brambor v Irsku i o irských migrantech. Sám slavný Titanic jich ještě v roce 1912 vezl plné podpalubí. Jak ale strašná situace v zemi byla mi ukázal až tento film. Angličané se k této zemi ve svém područí v době hladomoru chovali opravdu hanebně. Trochu mi to připomnělo hladomor na Ukrajině v roce 1933, kdy Stalin nechal obylí z Ukrajiny vozit do Ruska. Rok 1847 není zas tak vzdálenou dobou v dějinách Evropy a už jen z tohoto důvodu doporučuji film vidět! * * * * * ()
Rozhodně zatím netřeba hledat žádnej velkolepej trhák nabitej akcí. Mě ale tahle cesta za pomstou irskem zpustošeným hladomorem bavila. ()
Film není pro všechny. Pohybuje se mezi historickým dramatem a hybridem akčního westernu, vyšperkované pomstou. Není to typický anglický film a je vizuálně zajímavý. Je to oslava keltství. ()
Feeney se vrací ze služby v britské armádě zpátky do Irska, kde nachází svůj domov zdevastovaný a své blízké většinou mrtvé. Krátce na to se střetne s anglickou mocí a vydává se pomstít všem, kteří jsou za jeho ztrátu zodpovědní. V patách má anglického kapitána a bývalého spolubojovníka. Taková poklidná procházka po hladomorem zpustošeném Irsku, během které zasmušilý hlavní hrdina občas někoho zabije. Po stránce příběhové nic zvláštního, ale mělo to něco do sebe. Vedle samotného tématu je plusem i překvapivě solidní obsazení, kdy se ve víceméně epizodních rolích míhají jména jako Broadbent či Rea. 70% ()
Kdysi jsem byl v Dublinu v muzeu hladomoru, ale tohle je drsný tak, že to strčí do kapsy i středověké špínofilmy jako třeba Maso a krev. ()
Příběh z historie, ze kterého by měli mít Angličané špatné spaní ještě dnes. Souhlasný komentář: misbos ()
Irsko 19. století...a veškeré utrpení té doby v této zemi. Nemyslitelné bylo myslitelným v této zemi však zrovna tak ve století sedmnáctém, jako i osmnáctém. To devatenácté se od těch předchozích lišilo pouze tím, že již existoval rozvinutější tisk a od jeho druhé poloviny také světlo světa spatřil telegraf... Aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat události k nimž v Irsku v devatenáctém století došlo, v porovnání s tím, co Britské impérium spáchalo a čeho se dopustilo v koloniální Indii, jde o deci krvavých slz a utrpení již pouze přilitého k objemu téhož po okraj naplněné pomyslné rohové vany... Nicméně, historie je to nejdůležitější, co musí býti stále připomínáno, vyučováno a nikdy nesmí býti zapomenuto. Neboť jak je již více než dva tisíce let po celém světě znám varovně vztyčený ukazováček doprovázen výrokem, jenž zazněl v síních učení Filozofie v Athénách: "Kdo není pamětliv a znalý historie státu a světa, bude nucen ji prožít znovu!" ... 80% a 4 hvězdy. ()
Díky filmovým bohům za to, že má dneska ještě někdo gule točit venku a nechat herce vyválet v blátě a hrát (Gonzálese nepočítám, ten tím máchá jak paporem, a v tomhle filmu žádnej nesmrtelnej "Meresjev" není). Kdykoliv dám přednost tomuhle stylu před jakoukoliv Jupiterou nebo X onanií nebo Jurským prdem. ()
Kdysi spolu bojovali bok po boku v armádě v Afgánistánu a jeden druhému zachránil život. Nyní však stojí na opačných stranách barikády a inspektor Hannah pátrá po zběhovi a hlavně mstiteli Feeneymu a zdá se, že jejich přátelství je navždy pryč. Pomalé tempo nevadí a je bohatě vyváženo originálními nápady při likvidaci těch, kteří jsou zodpovědni za smrt matky a bratra Martina Feeneye. Drsný, depresivní film ovšem mistrně natočený. ()
Překvapení roku. V Anglii musí být tenhle film velmi populární :-) ()
Klasický westernový syžet zasazený do západního Irska v nejhorším roce velkého hladomoru. Veškeré žánrové propriety jsou zde sice přítomny, ale působí zcela přirozeně a v rámci scénáře fungují na výbornou. Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. ()
Pozoruhodný film z doby irského hladomoru, který je z velké části v irštině. ()
Príjemne prekvapivý trip do Írska, dokonca bez nejakých PK vsuviek. Jak hrdina, tak "Elrond" sú fajn, dokonca aj barón je slušný aj an malom priestore a poteší aj Keoghan. Akčné to síce veľmi nie je ale keď už na akciu dôjde stojí za to. * ale strhávam za ten dosť zákerne spravený koniec ktorý vyslovene žobre o pokračovanie. ()
On ten brexit asi nakonec nebude úplně od věci. Koukněte na Irčany. Dokud se jim na ostrově rozvalovali Britové, tak chudáci bydleli v 0+kk vyhrabané v zemi a k obědu si dopřávali raw kopřivy zapíjené vodou z kaluže. Stačilo se Anglánů zbavit a už se ládují fišem pěkně i s čipsem a zhusta to zapíjejí Guinessem za šest éček. Slušná revenge akcička, špinavá, blátivá, mrazivá, temná. Kdybych se na vlastní oči nepřesvědčil o opaku, tak lehce uvěřím tomu, že v Irsku pořád jenom prší, je tam kosa a slunce je astronomický úkaz, který už dlouhá staletí nikdo neviděl. ()
Krásné scenérie Irska,zbídačelá země,působivý obraz zmaru,kde se odehrává příběh pomsty! ()
Tak trochu ponurý film. Tak trochu rozvláčný příběh. Asi trochu jako nějaký western. Však ten příběh byl stavený podobně. Dlouhé pasáže bez jediného slova, střídající se s filozofickými monology, nakonec pár výstřelů. Atmosféru se to snaží vykreslit podrobně. Ale na mě jako diváka to nezabíralo. ()
Slabé 3*. Taký bezduché putovanie za pomstou. Smutná chudoba a obohacovanie sa na nej nestačí na viac. ()