On the Beach
On the Beach
On the Beach
Réžia:
Stanley KramerScenár:
John PaxtonKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ernest GoldHrajú:
Gregory Peck, Ava Gardner, Fred Astaire, Anthony Perkins, Guy Doleman, Donna Anderson, John Meillon, Gerry Duggan, Joe McCormick, Peter Williams, Grant Taylor (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku.
(Česká televize)
Recenzie (68)
Moc zajímavý příběh, i když na můj vkus vyprávěný příliš pomalu. Předpokládám, že to byl záměr režiséra a nakonec se mi to líbilo. jen mi trvalo trochu déle, než jsem si na tak pomalé tempo zvykla. Pravda je, že z pohledu dnešního světa jsou některé scény úsměvné, ne-li přímo hloupé, ale beru film spíše jako psychologickou studii a ne jao sci-fi. Přece jenom uběhlo už téměř 60 let .Filmu by určitě prospěla kratší stopáž, ale marně přemýšlím, které scény by se mohly vynechat Všechny měly nějaký smysl. Nejvíc si ale cením hereckých výkonů. Všechny postavy měly hloubku, nikdo nevynikal, každý skvěle vystřihl svůj part. Mile mě překvapil Fred Astair.. ()
Krásná, výborně pasující hudba. ()
Závidím Ti, Petře ... Remake je podle mě lepší, ale tohle taky ujde. ()
Při vší "nerealističnosti" mi to připadá jako hodně reálná varianta, prostě nikdo svět nezachrání za dvě vteřiny dvanáct a nezbývá než prožít poslední chvíle a pak umřít, jak kdo nejlépe dovede. Krásná černobílá kamera, výborní herci (co prováděl Astaire ve své první scéně s cigaretou, bylo úžasné). ()
Nudné. Bohužel. Ale vzhledem k stáří filmu to lze pochopit. Příště už netřeba koukat. ()
Na plný počet to nie je, ale 4 si to rozhodne zaslúži. Z mála sa tu totiž podarilo vyťažiť absolútne maximum. Snáď jediné, čo mi trochu vadí je hudba, ktorá sa k tomuto filmu moc nehodí. ()
Teda, čekal bych tadys spíš něco kolem 80 % (aktuálně 67). Film má snad největší počet momentů a záběrů, které někdy ani nepotřebují komentář a přitom mluví za vše. Chytře a na mnoha nesouvisejících momentech ukazuje tvrdou a nevyhnutelnou realitu. S postavami jsem se sžil, no měl jsem na to díky stopáži taky dost času. Jediný Jirka mi přišel někdy až moc "dokonalý" a jeho rozhodnutí dost odtažitá a pro mě osobně málo uvěřitelná (vzhledem k situaci). Každopádně 70 % ()
Film jsem viděl někdy v roce 1981 poprvé. Trvalo, než jsem se dopracoval k názvu a podíval se znovu. Hodnotit dílo z roku 1959 dnešním pohledem není myslitelné. Tehdejší doba byla napumpovaná hrozbou atomové války od SSSR. Některé komentáře na mne působí : "Hele vole, ten film je černobílej . . . , na to kašlu, když to nemá barvu a HD kvalitu!" Nevím, kolik lidí ve Státech vidělo tenkrát v roce 45 tyto záběry / stopáž 26:30 https://www.youtube.com/watch?v=wnId3Wqv1r4 /. Natočit film, který v panice vyžene lidi z lavic kina, nebylo záměrem. Jaký byl rozpočet? Co si představovala produkce? Co mohlo jít do kin? Z mého pohledu je v době naturalistických záběrů různých zvěrstev, pochopitelné, co chtěl autor scénáře sdělit, a nezpůsobit paniku. / Viz video zkoušky atomovky https://www.youtube.com/watch?v=HCK3BugAnRY /. A nezapomenout, že i tenkrát se hrálo o prachy na zbrojení. Kdybych srovnal fešáky z kovbojek, např. V pravé poledne, r. 1952, a následně ty z Osmi hrozných, Q.T., tak je zde docela značný rozdíl v pojetí, ve vykreslení postav, v tom, jak mohl vypadat desperát. Takže, sado-maso nečekejte. Jste v kině před 63 lety. Kamera má velice slušnou kvalitu, atmosféra je také odpovídající, herecké výkony s drobným přehráváním byly běžné, a ostatní je dáno technickými znalostmi a rozpočtem. Každopádně prázdné ulice na konci filmu jsou, bez triků, majstrštyk. Klidně čtyři hvězdy. ()