Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrajú:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (viac)Obsahy(1)
50-ročný Bohouš Fischer pracuje ako úradník vo firme, ktorá vyrába záchodové misy a inú zdravotnú keramiku. Úradnícka práca ho nebaví a k nezmyselnému vykazovaniu zbytočných hlásení pociťuje odpor. Chcel by sa venovať svojej manželke, deťom a zmysluplnej práci. Mašinéria socialistickej ekonomiky ho však "nemilosrdne" vynesie na post ekonomického námestníka, kde je nútený robiť ešte väčšie kompromisy než predtým. Zúčastňuje sa zbytočných stretnutí, na ktoré musí z titulu svojej funkcie získať peniaze z firemných fondov, alebo šarmantne rieši "pracovnú" nehodu dvoch zamestnancov, ktorí sa namiesto práce venovali ľúbostným hrám. V jeho súkromnom živote to nie je oveľa lepšie. Aby jeho dcéry dvojičky úspešne zvládli maturitu, Bohouš sa pokúsi zviesť ich učiteľku ruštiny. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (143)
Ty absurdní situace z továrny na hajzly v časech zkomírajícího plánovanýho hospodářství jsou celkem zábavný. Zejména mě pobavil Jiří Kodet jako vysokej funkcionář, kterýmu všichni lezli do prdele a pak schůzování, kde se řešilo, jestli se bude brát jako pracovní úraz, když zaměstnanci v pracovní době souložili ve sprchách a opařila je horká voda. Horší je, že na tu hlavní dějovou linii jsou nalepený různý další epizodky a ty mi nějak moc vtipný nepřipadaly. Mam tim na mysli nejrůznější problémy dcer hlavní postavy (ty dvojčata navíc hrály fakt strašně), jakejsi mini-příběh rodičů hlavní postavy a našlo by se toho víc. Film je zbytečně dlouhej. Kdyby se z toho vyházely některý postavy a zkrátilo by se to tak o půl hodiny, určitě by byl výsledek lepší. Vážení přátelé, já dávám 3 hvězdy. ()
„Bohouši, nezlehčuj to! Co si nevyděláme, to nám nikdo nedá!“ Tohle byla jedna z posledních výraznějších komedií, která mi v rámci přehledu čs. kinematografie 1945–1989 chyběla. Jsem rád, že jsem se k ní dostal až v době, kdy se už dokážu orientovat v kontextu doby i tehdejší filmové tvorby a užil jsem si tak Vážení přátelé, ano naplno i v druhé vrstvě v podobě (překvapivě!) hravé satiry na tehdejší pomalu upadající socialistický režim. Musím říct, že mě v některých těchto ohledech dost překvapil, nejvíc asi ta směšná oslavná báseň o míru (jak zasáhne i stožáry nebo doletí až do Antarktídy..), která zde ještě před převratem veřejně zparodovala něco, co se za minulého režimu s obrovskou vážností až patosem přednášelo běžně (a v níž Jaroslava Obermaierová zparodovala tak trochu i sebe samu a některé své dřívější umělecké aktivity :)). Překvapilo mě pak též, o jaký nadčasový film jde, s pominutím dobových reálií a vybraných detailů použitelný i na dnešní dobu. Klein a Pecháček vybrali do své satiry taky hrstku nadčasových témat a situací z domácího, školního i pracovního prostředí a skvěle spojili v nápaditý celek plný vtipných dialogů. Nechybí originální snové scény, spousta úderných hlášek a známí herci, z nichž mě nejvíc potěšila Jana Hlaváčová. Chvílemi jsem uvažoval dát plný počet, ale objevilo se i pár slabších míst a od oné autorské dvojice u mě zatím vede předchozí film Dobří holubi se vracejí. Ale určitě se i k tomuto filmu někdy rád vrátím. Apropo, nemáte někdo chuť na člověče, nezlob se? ;-) 80% ()
Krize středního věku je mrcha. Nejednoho to dokonale rozleptá takovým způsobem, že si pak klade všelijaké otázky a tak nějak neví jak z toho všeho ven. Ví jen, že když v tom zůstane, zavalí ho to. Někdo to rozdýchá, někdo odejde od nesnesitelné manželky a někdo udělá něco bláznivého. Mnou včera viděný film A Walk in the Woods není o ničem jiném. Zde to není zdolání Appalačské stezky, ale tvorba kachlových kamen co má hrdinovi pomoci utéci z nesnesitelné reality. Ta je navíc okořeněna koncem socialismu u nás, kdy už prakticky nefungovalo vůbec nic a režim mlel z posledního. Na schůzích se papouškovaly stály ty stejné mantry o efektivitě, zlepšování výkonů, ale jakmile si to tam všichni odseděli, šlo se zase dělat do podnikových a závodních kompostů, kde byl smrádek, ale teploučko. Vyrábělo se lecos ač trh o to zájem neměl a to ani ten socialistický v kvalitě spíše mizerné. Přesto jak ve filmu zazní podniky jely dál ač by dle ekonomických a tržních pravidel měly zkrachovat a každý z pracujících kupodivu dostával navzdory logice i ty své prémie. Skoro se divím, že film mohl vůbec vzniknout, protože se jistě točil mnohem dříve než v tom roce 1989. Je to hodně hořká komedie plná skvělých herců a skoro se divím nižšímu hodnocení filmu. Holt asi ne každý tu dobu zažil a navíc třeba ještě není ve věku Bohouše, aby pochopil... Já jsem si to užil skvěle a tak dávám za 5 bidetů v barvě jarní zeleň pro arabský trh. * * * * * ()
„Člověk dospívá v životě třikrát. A pokaždé při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech.“ Už úvod spolu s variací pro záchodovou mísu a bidet mě pobavil. A smál jsem se i dál, ačkoliv film je krom komedie i satirou tepající do dobových nešvarů. Neřeší se jen práce, ale vůbec život stárnoucího muže, ať už jde o neporozumění dětem („Vidíš! Bez podprsenky!“ - „Ale jen od pondělka do čtvrtka.“ - „V pátek ne?“ - „V pátek nemaj matematiku.“), starost o rodiče („Podívej, náš Boba je tady. Přines ti kytičku.“ - „Absolutně jedna. Z nás tří budu mít nejmenší rakev.“ - „Má radost.“) či problém s potencí („Tuším, že si uříznu ostudu. A jak řekla Anděla, nakonec těm holkám ještě ublížím. Bohouši, musíš!“). Podobných frků je tam spousta, škoda jen, že některým postavám se dává až příliš prostoru i na úkor vtipnosti (bratr, manželka), což film ve výsledku stojí 1*. „Myslím, že řešení je komplexní. Oni zkrátka dostanou odměnu za to, že si v pracovní době zašoustali.“ - „Právnicky je to ovšem v naprostém pořádku.“ ()
" Jáááá Ti ho tam našroubuju, jáááá Ti ho tam dáááám!!!!" :D :D Perfektní satirická kritika tehdejšího socialismu, kdy Revoluce už klepala na dveře a proto film prošel cenzurou. Kdyby byl natočen tak o dva-tři roky dříve, soudruzi by ho nemilosrdně zašili do trezoru. Tolik vtipných a urýpaných hlášek v rychlém sledu za sebou se jen tak nevidí. "Jak seš jednou nahoře a nezakopneš, dolů Tě už nikdo nedostane." "Sověti+elektrizace=komunismus." Výbornej film!! "Vlasto, Vlasto, pojď se mnou za sto, za sto, za stodolu!" :D ()
Galéria (55)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Vladislav Knapp
Zaujímavosti (7)
- Natočeno podle stejnojmenného románu Ladislava Pecháčka z roku 1988. (skudiblik)
- Režisér Klein se po natočení filmu velice divil, že nemusel vystřihnout žádnou scénu. A to přesto, že Miroslav Štěpán volal řediteli Barrandova, aby film okamžitě stáhli. Ale v té době už ani on neměl dost sil, aby zákaz prosadil. (raininface)
- Když se Bohouš (Milan Lasica) rozhoduje o přijetí místa ekonomického náměstka, tak o víkendu přijíždí autem k bratrovi (Pavel Zedníček), aby se rozhodl, zda místo přijme. Zpět však odjíždí vlakem. (VN85)
Reklama