Ako básnikom chutí život

A po promoci hurá do života. Jenže ono to není tak jednoduché, když člověk nechce ohnout hřbet a držet hubu a krok. Šup s takovým vejlupkem někam daleko. A tak Štěpána Šafránka čeká místo pohodlného místečka v nemocnici přidělené místo obvoďáka v jakémsi zapadákově. Po Jeskyňce přišla Píšťalka, podle mě nejkrásnější ze Štěpánových holek. Skvělé vedlejší role zahráli Pavel Zedníček a Jana Hlaváčová. (12.02.2007)

Nejlepší díl původní trilogie vznikl v roce 1987, tedy v době perestrojky. Na filmu je to znát. Silný individualista Štěpán Šafránek bojuje s pokryteckou morálkou reálného socialismu 80. let. Silně nahořklá a depresivní výpověď o době, kdy lidi byli nuceni k všelijakým kompromisům, aby neměli nějaké problémy. Nevím, proč je to bráno jako lidová komedie. (31.10.2009)

Lahodně hořkosladkoúsměvné vyprávění o tom jak se teorie sráží s praxí a ideály s realitou. Stejně dobré jako předchozí dva díly a vzhledem k tomu co následovalo bych řekl výborné pokračování, kterému nechybí humorné situace, slušně napsané dialogy, nápadité a zábavné odkazy na předchozí dílya asi nejpůvabnější Štěpánova láska. Navíc tu staré známé doplnilo několik nových postav, mezi nimiž bezpochyby kraluje nezapomenutelná Jana Hlaváčová coby ukecaná Tonička. (06.03.2012)

Pozoruhodná kritika pomerov v zdravotníctve, v malomeste (resp. snáď na vidieku?), medzi starými (kedysi dobrými) spolužiakmi, platná nielen pre 80. roky, ale v jadre i pre dnešok, pre mňa zaujímavá, hoci povrchná štúdia nástupu dezilúzií po vstupe do "života"... Pretože ma prvý ani druhý "básnický" film neupútali - to say the least -, pristupoval som k tretiemu bez očakávaní či v horšom prípade s očakávaniami najhoršieho a dokázal som si tento v rozpore so svojím komediálnym odórom vcelku vážny film užiť, a to aj napriek snahe tvorcov získavať divácku sympatiu pomocou starých známych (rádoby dobrých) figúr, hoci aj v niektorých prípadoch už iba s jednou nohou, a napriek trestuhodnému poškodzovaniu historického nábytku v zámockom múzeu. (28.08.2012)

Tak a jsme v prdeli i s ambulancí. Trojka je jednoznačně můj nejoblíbenější díl. Kromě toho, že jsem se asi nejvíc pobavil, tak mi přišel ten film i hodně ze života, kdy mladický nadšení naráží na drsnou realitu. Jedná se asi o nejvíc nahláškovanej díl i když zase třeba oproti dvojce už jsou tady ty básničky takový nijaký, ale tak zase já nejsem žádnej poeta já se chci u komedie hlavně pobavit a odreagovat. Pak bude možná následovat první dítě, auto a dovolená v Jugoslávii a pak už jenom samá pozitiva a životní jistoty.80% (04.12.2014)