Dobří holubi se vracejí

"Čím větší intelekt, tím komplikovanější život." Jak se to stalo, že mi tento skvost československé kinematografie tak dlouho unikal? Holt není reprízován 4x do roka, naštěstí - ještě mi ho televize nestihly zošklivit. Když jsem se s "Dobrými holuby" setkala poprvé, byla jsem mladá a blbá, obsažený humor jsem nechápala a dramatická složka mě nebavila. Teď už nejsem mladá... Příběh o jednom topiči, jeho lásce i jeho démonech, tentokrát zaujal bez problému. Po hospitalizaci v "lázních" přibylo humoru i hořkosti, zazněla spousta moudrých vět a můj oblíbenec Hrušínský si střihnul pěkně hnusnou svini. Herecké složení se sešlo vynikající, byť většina charakterů zůstala jen zběžně nahozená. Důvod, proč nemůžu jít na plný počet, neleží ve filmu (ten je vážně výborný, hlavně není plytký a nutí diváka přemýšlet), ale ve mně: chybí mi hlubší pochopení pro alkoholiky. Sama k chlastu netíhnu a tak jednoduše nerozumím, proč si lidi touto berličkou prasí mozek a chovají se jak hovada. Jsou přece lepší způsoby, jak uniknout realitě nebo řešit problémy. 85% (06.06.2011)

V roce 1988 u nás vznikly dva snímky z prostředí léčeben, "Sedm hladových" z odtučnování a "Dobří holubi se vracejí" z léčebny protialkoholní. Tento titul je o dost lepší. Drsný tragikomický příběh nám ukazuje bez příkras nejen zákulisí protialkoholických léčeben, ale také nitro člověka, léčeného ze závislosti na alkoholu a pozadí socialistického všedního dne (dary známým). Díky životní formě Milana Kňažka, nádherné Aliciji Jachiewiczové, sadistickému Rudolfu Hrušínskému, Miroslavu Macháčkovi v roli téměř sama sebe a Vladimíru Menšíkovi, který se zde s diváky navždy rozloučil si zaslouží 90%. (21.07.2006)

Těžko říct... Jako celek na mě film nezapůsobil tak, jak by asi měl, ale jednotlivostmi vytaženými z kontextu rozhodně stojí za to. V první řadě s výborným Milanem Kňažkem v hlavní roli. I s těmi dalšími ve vedlejších postavách. Nevím, zda to byl scénáristův záměr, ale už jen pouhé zdůrazňování oslovení v prvním pádě u Rudolfa Hrušínského budilo dojem nadřazenosti a moci. Stejně tak výborné výkony dalších, zaujal mě například Zdeněk Řehoř nebo Miroslav Macháček. V neposlední řadě pak osobnost Josefa Somra, jehož hlášky, byť kontroverzní, stojí za zamyšlení. A nelze zapomenout ani na povážlivě unaveného Vladimíra Menšíka a jeho poslední roli před kamerou. Oceňuju kontrast tématu (na můj vkus až příliš naturalistická scéna léčebné metody vyplachování úst alkoholem) a barokních kulis ve spojení s éterickým operním doprovodem. V retrospektivních záběrech překvapivě únosná Eva Vejmělková a zajímavý začínající Michal Dlouhý. Včetně poměrně odvážných narážek ve stylu, že "Nejedlého Smetana" může produkovat duchovně založenou hudbu. Ovšem závěrem - prohlásil-li Hrušínský, že kdo si u práce zpívá, je potenciální flákač, pak já jsem doubleflákač:-) (01.11.2008)

Je vidět, že ještě nejspíš nedokážu posoudit kvalitu všech filmů. Tento film se mi opravdu nelíbil a jeho dokoukaní do konce si ode mě žádalo až nadlidský výkon. Je zde sice spousta výborných herců a např. Rudolf Hrušínský st. si svou roli nekompromisního lékaře náležitě vychutnával ale jako celek mě film prostě nezaujal a dost nudil. (29.06.2008)

Po ,,znovuobjevení " snímku zvedám o jednu hvězdu. Na svou dobu hodně dobře natočený snímek, který není pouze o alkoholismu. Což jsem nyní po letech, ještě více pro sebe odkryla. Na dobu, kdy vznikl dost odvážné, Pan Hrušínský, který přestavuje režim s mocí, je odporný. Jak Kňažka nemusím, hrát opravdu umí a zde klobouk dolů. Výborný film o síle ducha, který vřele doporučuji. (19.03.2013)