Dobří holubi se vracejí

Kleinův snímek, který se hemží nestory české herecké školy stojících na jedné či druhé straně barikády v protialkoholní léčebně, přináší zajímavou sondu do stinnějších stránek lidského bytí (a nemám tím na mysli jen boj s démonem alkoholu). Inu jak se říká: „Alkohol je metla lidstva!“ Ale já zároveň musím jedním dechem dodat: „Občas se zamést musí!“ :-) No a teď si pojďme společně zazpívat hymnu Václava Hrabině, který chtěl alespoň rovně viset, když nemohl rovně stát: "Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít, líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít, pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát." (02.07.2013)

Alkoholizmus sa moze stat kazdemu a ne ze ne. Vyborny prednovembrovy film o pobyte na jednej protialkoholickej liecebni, kam sa uchylil aj isty muz /Mensik/. A film vyborne podava aj zavazny neduh nasej spolocnosti -alkoholizmus. A teda ustrednu nadcasovu problematiku, ktora v tejto spolocnosti pretrvava uz pekne starocia : kto nepije s partiou, trha partiu a je za idiota, ked sa ale pije moc, nasledky netreba prilis popisovat, kazdy si vie predstavit ...... Zaroven aj Labutia Piesen samotneho Mensika. S nadsazkou sa da povedat, ze ide o akysi ceskoslovensky Prelet nad Kukaccim hnizdem. 95 % (31.03.2013)

Celé Básníky pokládám za hloupé, takže jsem byl mile překvapený úrovní Pecháčkova scénáře. Naprosto jsem neměl pocit, že se dívám na komedii, nepostřehl jsem ani alegorii odporu proti totalitní zvůli. Ten obraz je nejednoduchý, nejednoznačný, neuchyluje se k žádné zkratce. Josef Somr, přehlížený a nedoceněný velikán, zde v roli primáře vysvětluje nejpřesněji a velmi hodnotně, oč vlastně jde. „Nespravedlnost je přece všude, tak proč si na ni stěžujete zrovna tady?“ „Nejtěžší rozhodnutí na světě jsou ta, při kterých nejde o svět, ale o toho, kdo rozhoduje.“ (19.01.2011)

Velmi trpký film. Jeho častá reprízovanost v televizi o něčem dost svědčí - osobně to cítím tak, že k alkoholu tolerantní česká společnost kouká na Holuby především jako na komedii, plnou oblíbených národních a zasloužilých umělců. Pro mě osobně je tento film hlavně smutnou podívanou na poslední filmovou roli Menšíka, který - sám alkoholik - zde vlastně ani nemusel nic hrát. Ty jeho pytle pod očima mě vždycky vyděsí; bylo už znát, že měl smrt na jazyku, a tak už se bohužel nedožil pádu komunismu, který přišel o rok později... (03.06.2011)

Ako film je to niečo odlišné od bežnej produkcie, ozaj sa s filmom pohrali, je umelecký a plný zaujímavých myšlienok, je v zaujímavej forme. Hranie sa s kamerou, či schémami je tu badateľné. Trocha ma rozlaďoval ten mix slovenčiny a češtiny u našich hercov, tiež mi je ľúto, že s Menšíkom a jeho životom, ktorý ovplyvňovali závislosti na alkohole a cigaretách už nič nepohlo. Tiež ma mrzí, čo sa neskôr porobilo s Kleinom, lebo tento film bol pre mňa niečo ako naše Nebo nad Berlínom, či Prelet nad kukučím hniezdom. Filmu najviac chýba nejaký výrazný moment, niečo silnejšie a pevnejšie v scenári, proste aj nejaký silnejší odkaz, ale aj tak to považujem za niečo pozoruhodné, čo sa s témou alkoholizmu neobyčajne vyhralo. (04.07.2013)