Jisté ženy

Já se musím Kelly Reichardt omluvit, ale já jsem naprosto, ale jakože opravdu naprosto nepochopil, co s Certain Woman chtěla tato filmařka vlastně světu říct? Vážně, ale ty tři příběhy, které tvoří tento snímek, jsou snad ty nejprázdnější a nejzbytečnější zfilmované půlhodinky, co jsem kdy viděl. Ani jeden z nich totiž nepřinesl jediný moment, který by měl nějaký hlubší smysl, či který by alespoň nějakou myšlenku dokázal rozvinout, navíc nemá ani to nejzákladnější, co dělá každý příběh příběhem, tedy úvod, zápletku a pointu, ničím z toho opravdu nedisponuje, a divák tak ve výsledku v podstatě sleduje jen ten nejvšednější, naprosto ničím ojedinělý útržek ze života jistých žen, postav, které ovšem též nejsou vůbec ničím výrazné, či zajímavé, natož pak aby z nich byla cítit snad nějaká ženská síla, jistota, postavení, prostě nic, prostě jen tři obyčejné ženy. Tudíž se znovu ptám, co měl mít tento snímek za význam, za cíl? Absolutně bez zápletky, bez jakýchkoliv emocí, bez dramatických, jakkoliv vyhrocených scén, jen s kupou velice poklidných, a opět zcela prázdných, nic neříkajících dialogů, bez jakéhokoliv vyústění a smyslu. Bohužel film navíc neoživili ani známé herečky v ústředních rolích oněch Jistých žen, otázkou ovšem je, zda-li to je ale úplně jejich vina, jelikož jak se říká: Z hovna bič neupleteš, no a celou tu nezáživnost pak jen podtrhuje celkové ultra pomalé zpracování, s dlouhými statickými záběry, které jen natahovali stopáž a nekompromisně ubíjeli diváckou pozornost. A tak před Odpadem! tuto podívanou v mých očích zachránila jen velice působivá atmosféra, která mě skutečně oslovila, jinak musím ale jen zopakovat, že Jisté ženy je filmem, jehož smysl existence jsem jednoduše vůbec nepobral. (03.11.2023)

Laura Dern 3*, Michelle Williams 3* Lily Gladstone 4*. Sila prítomného okamihu je, keď na grilovačke nakŕmite všetkých blízkych, tak ostane čas dať si cigu a víno na slnku. Sila prítomného okamihu je, keď šoférujete koňa, lebo tie nemé tváre vás ako jediné nesklamú. Sila prítomného okamihu je, keď donesiete fast food do návštevníckej miestnosti väzenia. Nie všetko je o jedle, ale na určité veci zvieratá nestačia. (14.04.2024)

Film složený z několika příběhů které se vzájemně více, či méně protnou. To co mají všechny příběhy společné je kromě zasněžených vrcholků hor v pozadí i pomalu plynoucí děj a chladná syrová atmosféra bez hudby, podle mě velmi povedená a skvěle se k filmu hodící. Přišlo mi, že více než všechno ostatní mají čtyři hlavní postavy společný motiv samoty. Samota v rozhodnutí, které člověk musí udělat a které může ovlivnit něčí (i váš) život/smrt. Samota z pocitu, že máte všechno jen na vlastních bedrech a že vám ostatní všechno jen ztěžují, než aby pomáhali ( i když jejich záměr nemusí být špatný). Samota vycházející z toho, že máte jiné společenské postavení, nebo jste v jiné životní situaci než většina lidí, kteří vám jsou blízcí. A nebo samota, kdy jste "jen" sami a chybí vám lidská interakce. Povedený film, vřele doporučuji, pokud máte rádi pomalejší tempo. Za mě to jsou silnější tři hvězdičky. (05.09.2018)

Skvělá Laura Dern, nezajímavá Michelle Williams a až příliš klasická a stále více mužoidní Kristen Stewart ve filmu, který si řekl, že pomalé tempo je směr uměleckých filmů, které mají velké ambice. Škoda že mě ani jeden osud, ani jedna postava nedokázaly skutečně zaujmout. Nevím, proč stojí film za to sledovat. (30.10.2017)

Tři příběhy o třech ženách (nikoli o čtyřech, jak se uvádí v textu k Biofestu). - Jsou to "jisté ženy", zřejmě jedny z mnoha možných, které mají jistý podobný rys. A možná je jím právě (jistá) "ženskost". Většina současných žen mě udivuje (a většinou také odpuzuje) především svojí sebestředností a sebejistotou (pokud vůči nim něco namítáte, považují vás buď za odpůrce nebo za blba). Ženy Kelly Reichardtové jsou udělány vesměs z měkčího materiálu (nejtvrdší je pískovec), nepříjemné věci jsou schopné vstřebat (bez frustrace, ale i bez katarze). Jsou schopné chvíli počkat, než trochu vychladnou, protože nebyly nikdy příliš horké. Možná by se dalo říct, že jsou to příběhy ze života, ale v běžném životě se s nimi sotva střetneme. Kde - kromě filmu/ literatury - uvidíme/ představíme si byť jen závěrečnou scénu (ještě před krátkým naznačením budoucího vývoje) druhé povídky, ve které dívka (Lily Gladstonová) odjíždí zpět na farmu ke svým koním. V její tváři je vepsán celý její příběh i jeho pokračování. (01.10.2017)