Reklama

Reklama

Planá hrušeň

(festivalový názov)
  • Turecko Ahlat Ağacı (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Sinan se vrací ze studií do Çanakkale, kde žije jeho rodina. Arogantní mladík sní o literárním úspěchu a hned po příjezdu začne pracovat na vysněné kariéře spisovatele. Názory a rady jiných ho ale nezajímají, utvrzen o své jedinečnosti ostatními pohrdá. Nejvíce pak vlastním otcem, učitelem před penzí, který promarnil život sázkami na koně. Zatímco se snaží šplhat po společenském žebříčku, Sinan si začíná uvědomovat, že možná není od ostatních zas tak odlišný a že možná nebude tak dobrým spisovatelem. (MFF Karlovy Vary)

(viac)

Recenzie (13)

Chrysopras 

všetky recenzie používateľa

Zvláštní film rozprávějící o tom zvláštním bezčasí, kdy dokončíte školu a řešíte, co dál. Vymanit se z rodinných kolejí, místního zapadákova a jít za svým snem? Nebo se to vlastně nedá? Tohle je sympatický námět a když k tomu přihodíte zajímavé turecké reálie a solidní herecké výkony, vypadá to na skvělou podívanou. Zároveň se ale děj trochu tříští v nepřiměřeně dlouhých dialozích ( se slavným spisovatelem, s imámy ) a ztrácí na síle a výrazu. Až zbyde ze všech nakousnutých témat výše zmíněné popasování s otcem. Škoda, že nebylo víc "zasněných" záběrů kamery, ty se mi opravdu líbily. Je to někde mezi třemi a čtyřmi, ale vzhledem k nenaplněnému potenciálu zaokrouhlují dolů... 53. KVIFF ()

pan Hnědý 

všetky recenzie používateľa

Osobitý film Nuri Bilge Ceylana opět nevybočuje od existenciální roviny a jeho postavy mají hluboké charaktery. Tentokrát mě hloubka neodrovnala, jako u Zimního spánku, nebo Tenkrát v Anatolii, které přesahují všechny filmové standarty a plátno se stává metafyzickým prožitkem, který přetrvává, jak v očích skrz vizuální optiku, tak v myšlenkách pro svůj obsah. Ceylan poslední roky čerpá hlavně ze svého života a kultury v Turecku a nesoustředí se plně na svého diváka, jak už vyznělo - do vlastní mnohomluvnosti viz.Marigold. Přesto Ceylan vytváří unikátní rukopisní stopu, kterou budu moc rád číst, až začne psát knihy. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Niečo o hľadaní samého seba a o tom, že pýcha sa nevypláca, je lepšie uvažovať triezvo, nepreceňovať sa, s pokorou ďalej zájdeš. Páčilo sa mi hudobné pozadie, ktoré občasne dobre dotvára jednotlivé situácie. Čo môže divákovi trocha vadiť sú siahodlhé, priam nekonečné dialógy, kvôli ktorým má film cez tri hodiny a čo je najväčší problém, niektoré konverzácie sú úplne zbytočné. Sú tam len na doladenie prostredia malomesta, akoby šlo len o snahu ukázať tú obyčajnosť a jednoduchosť rádových ľudí, ale na konci si uvedomíte, že keby vystrihli polovicu filmu, nič by sa nestalo. ()

ScarPoul 

všetky recenzie používateľa

Rovnako ako Zimný spánok je nový film Nuri Bilge Ceylana opusom na ľudský charakter. Postava sa práve dostáva do dospelosti a jej svetonázory sú konfrontované s rodným mestečkom, rodinou a kamarátmi, ktorých názory považuje za spiatočnícke a zastaralé. Je jedno či rozprávame o šťastí, umení, tvorbe, láske, snoch, náboženstve, práci, chudobe, zmene a spomienkach. Všetko prechádza na pretras a všetko má vo filme svoje miesto. Dogu Demirkol je taký turecký Ranbir Kapoor a jeho snaha o zachytenie akéhosi zmysluplného momentu je našou cestou po mentalite súčasných tureckých ľudí. Pripomína mi to atmosférou Pamukové diela. Do toho hrá Serenade od Handela a filozofuje sa tu na priestore troch hodín o stošesť. Tých niekoľko panoramatických, atmosférických záberov zase ukazuje Tiryakiho majstrovstvo zachytiť kolorit krajiny, ktorá nás okamžite zasiahne. A rovnako ako pri Zimnom spánku je trojhodinová dĺžka plynúcou riekou plnou významov. Film, ktorý treba vidieť viackrát. Bude dozrievať ako víno. Pritom je aktuálny a reflexívny. Ceylan je jeden s najlepších súčasných autorských režisérov. Aspoň pre mňa. Vždy keď si už myslím, že vypovedal všetko čo mohol, prinesie ďalším filmom do diskusie znova niečo nové. Pre mňa silný a krásny film. Symbolizmus a lyrika v podobe aká sa robila v Európskych filmoch kedysi. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Život svázaný s planou hrušní, na úrovni fyzické a psychické, jazykové i výtvarné. Čí plody jsou plody plané hrušně? Otcovy či synovy či obou? Sjednotí své životodárné šťávy ke společnému dílu nebo se nechají naroubovat na "standard"? Kritický postoj asertivního syna (anabáze na podporu vydání knihy) a submisivního otce se časem smiřují. Mohlo to ale dopadnout - i to nám Ceylan ukazuje - úplně jinak.... Film je dlouhý a sledovat dialogy je obtížné. Bez obojího by ale Ceylanův příběh ztratil svou osobitost. Ceylan sám také žádost o zkrácení filmu odmítnul (v podstatě se jedná už o zkrácený film). ()

Danikaa 

všetky recenzie používateľa

Planá hruška, verzus planý život? Zopár dobrých dialógov, ktoré boli zaujímavé, napríklad jeden na zamyslenie: "Prečo je teda v ateistických krajinách taká nízka kriminalita? V tých krajinách síce majú menej zločinov, ale o to viac samovrážd." Páčil sa mi obraz života na vidieku, zábery krajiny a záver filmu. Hlavne teda rozhovor otca so synom, ktorý snáď jediný čítal jeho knihu. Z neho mi utkvela v pamäti myšlienka,"Mladí by mali kritizovať starých, tak funguje pokrok." Film by som už znova nepozerala, preto 3*. ()

sPaRk 

všetky recenzie používateľa

Na pátou hvězdičku to vytáhl jen a pouze úplně poslední záběr. Jak už tu zmínili ostatní, snímek brzdí příliš knižní struktura, která je chvílemi jen obtížně usledovatelná, ale závěrečná katarze jak hrom vše zcela ospravedlní. Ten poslední záběr ve mně rezonoval ještě pěkných pár hodin po skončení. ()

Thomas_xxxxx 

všetky recenzie používateľa

Načo? Načo taká uťahaná viac ako trojhodinová stopáž? Ten film nemal čo povedať už v polovici, dovtedy bol ako tak zaujímavý a potom už len zbytočné dialógy, ktoré nikam neviedli. Dopozerať sa to dalo, ale že by som si to púšťal ešte niekedy, tak to nehrozí. ()

solisoli 

všetky recenzie používateľa

Reálny pohľad na rodinnú ságu, života jednej sociálnej rodiny , otca učiteľa, ako hazardného hráča, ktorý preflákal všetko na stávkovaní a syna, ktorý presral všetko na vydaní svojej knihy, ktorú nikoho nezaujala. Aby obaja dosiahli svoje ciele, tak sa detinsky navzájom okradli. No a k tomu obrovské more, nezáživných dialógov, ktoré priam umárali. Aj keď v nich padlo aj máličko niečoho pozitívneho, bohu žiaľ v celku neplodné, nezáživné, priam na nervy. Kto to vydržal nezabalil musel pojesť zopár kýbľov Popcornu, ostatní skutoční hrdinovia, pokiaľ si pri tom neužívali, inak. Pre niekoho ďalšieho, tento status zachraňovala slušná kamera a pôsobivé prostredie mesta Canakkale, Dardanelského prieplavu, hranicou medzi Európou a Áziou , kúsok od slávnej Tróje, ktorú tak vyraboval Schliemann, že z nej nezostalo nič. ()

Adonaj 

všetky recenzie používateľa

Slunce podzimní, slunce zimní a vítr svěží i silný do vzpomínek duše roztomilý! Krásné rozehrané tóny Tarkovského a jeho filmového syna Ceylana... Snaha smutku vcelení duše nitra dospivajicího člověka antihrdiny tohoto filmového skvostu... Touha stát se významným umělcem spisovatelem sublimovaný úctou i slávou! Naštěstí se tak nestane a na konci filmu si syn a otec uvědomí svoji oběť v lásce... Dodělat své plodné nutné životní dílo... Dokopat studnu pitné vody jako symbol života nás všech! A svou vlastní literární smrtí oběšením nad studnou života symbolizuje jeho čin oběť změnu svého dosavadního egoistického života... Nastává přelom dozrání v muže! Jak již bývá zvykem u Ceylana opět nádherná fotografie barevné digitální profesionální kamery Sony i metafyzických překrásných pohledu z výšky dronu. Je nezbytně nutné opět u tohoto filmu zapomenout na čas, na ten reálný v kinosálu a nechat se vnitřně kochat nádherným filmovým rytmem jak obrazu, tak i velmi jemné něžné hudby od Bacha Passacaglia a Fugue v C minor, BWV 582 nádherně vybraná jak od Tarkovského počinu. Ano kritikové máte pravdu zde máme jiného Ceylana než v jeho minulých filmech tak trochu... Mě osobně to nevadí, avšak chápu pocity těchto filmových kritiků kolegů... Bravo! ()

Reklama

Reklama