Réžia:
Cosima DannoritzerScenár:
Cosima DannoritzerObsahy(1)
Prečo sa strácajú tri štvrtiny elektronického odpadu v Európe? Na predmestí Accry, hlavného mesta Ghany sa hrajú detí pri rozoberaní elektronických zariadení. Vyrastajú v prostredí, plnom jedovatých výparov a smradľavých odpadkov. Tvorcovia filmu s pomocou ghanského novinára Mikea Anana sa nám pokúsia odhaliť príčiny a pozadie tragédie obchodu s elektronickým odpadom z rozvinutých krajín Európy, Ameriky a Ázie, ktorý končí na smetiskách Afriky. (STV)
(viac)Recenzie (7)
Hold africkí černoškovia z Ghany majú smolu, že sa im do ich krajiny nelegálne naváža elektronický odpad z celého sveta. Vyrástla im tam vskutku poriadna skládka. My tu na Slovensku sa ničoho podobného obávať nemusíme. Pani Zuzana piČapútová by sa proti tomu silne a zarputilo angažovala. Tak ako proti skládke pri Pezinku. Tam zahájila svoj rozprávkový boj proti zlu. Nič by mi neurobilo väčšiu radosť ako to keby sa zbalila a pokračovala v ňom niekde v Ghane. A mohla by im tam rovno robiť aj prezidentku. ** ()
Zaujímavý dokument, ktorý pridáva ďalšie sklíčko do mozaiky o škodlivej činnosti človeka voči planéte i všetkým živým tvorom na nej žijúcich. Trestuhodné nakladanie s elektronickým odpadom je už dnes také sofistikované, že je prakticky nemožné ho zastaviť, okrem iného aj preto, že kontrolóri už zistili, že je ľahšie na tomto systéme participovať, než ho obmedzovať. Absencia opravárskych kapacít, obmena funkčných zariadení a podobné nezmyselné konania budú zastavené vo veľmi krátkej dobe. Stačí, aby nastal problém s prírodnými zdrojmi, ako je lítium pre mobily a kobalt pre elektromobily. ()
Dokument ukazující jak úplatky ničí zdraví lidí a způsobuje velké ekonomické ztráty. hazard se zdravím mě vyrazil dech. Už třetí můj mobil, který jsem si koupil se nedožil konce záruční doby... ()
Vážený pán, rád by som sa informoval, ako si váš počítač našiel cestu do Ghany. –––– Dokument začína jednoduchým experimentom, keď zbierka inventárnych štítkov s názvami firiem z počítačov putuje na investigatívnu cestu z Ghany späť do UK. Pôvodný majiteľ jasne deklaruje, že počítač odovzdal funkčný na charitu a tým to hasne. Európska únia má pritom vymyslený a spustený takmer dokonalý systém recyklácie, len škoda, že jeho obchádzaním recyklačné firmy trpia nedostatkom materiálu a prakticky dve tretiny elektronického odpadu z neho vypadne. Nasleduje geniálny experiment so sledovacími zariadeniami zabudovanými do odovzdaných zariadení. A výsledok? Ľahko si domyslieť. Elektronický odpad je veľký biznis, veď 50000 mobilov prináša 1 kg zlata a niekoľko kg striebra v celkovej hodnote 40000 €. A to všetko je len malá časť informačne nabitého dokumentu. Celkom iný prístup k odpadu majú USA, a nie zásluhou nového prezidenta, majú to tak odjakživa. V podstate to majú na háku a zo všetkých peripetií a po ohromnom cestovaní starej elektroniky, ktoré by závideli aj Zikmund s Hanzelkom, spomeniem len perličku z následnej recyklácie - triedenie plastov pomocou zapaľovača. Chlapík plast sčasti zapáli, ovonia a podľa toho veľmi rychlo určí jeho druh a správne zatriedi na ďalšie spracovanie. Následky na zdravie sú v Číne bez záujmu kohokoľvek. –––– Môžeme zastaviť ten toxický príval predtým, než bude neskoro? ()
Odpad celkově je pro lidstvo jakousi rakví, kterou si samo ztloukává. Tragicky absurdní životní nadbytek západního světa, mající všeho dost a přesto rozmařile toužící po novinkách, bez ohledu na původ či dopad čehokoli, co si kupují, je bezpochyby jednou ze zásadních vln, která se prožene lidstvem a zanechá nesmazatelné stopy. Korporace budou bagrovat dokud to půjde s nevinnými rukami nad hlavou, ve kterých navíc svírají soudní moc, celé rodiny v podstatě závislé na materiálním konzumu s vysokým životním standardem, kterého se za žádnou cenu nevzdají a nakonec z našeho pohledu civilizovaně zaostalí lidé někde daleko v Asii či Africe, kteří to vše odserou, tedy vyrobí a poté zase uklidí. Dokument dokazuje, že korporace a jejich bagry zařadily další stupeň rychlosti a zvětšily klapky na očích všech, kteří se jakkoli na bussinesu s elektronikou, který má ve finále mafiánské praktiky, tedy žádnou formu důstojnosti a bezcharakternost, v současné době podílejí. I v tomto případě je nutné začít sám u sebe, vypořádat se s naivními touhami po něčem, co je jen jinak zabaleno, neskákat jim na špek, nenechat se vtáhnout do tupého stáda rozmařile toužící po sladší pastvě. Využívat elektronické přístroje co nejdéle to bude jen možné, některé přístroje v mé domácnosti jsou starší než já (elek. kráječ na zeleninu, mixér apod. :), mít na paměti, že cokoli si koupím, vyprodukuje následně i odpad, jenž nezmizí, zůstane tu společně s námi. a alespoň u té elektroniky se trochu více zajímat o to, co se děje poté, když já již usoudím, že to dále nechci používat. Další mega hřebík do rakve lidstva si lze prohlédnout také např. v dokumentuCentrales nucléaires, démantèlement impossible?. Hodně štěstí a hlavně s úsměvem, člověče nešťastná! ()
Reklama