Philip K. Dick's Electric Dreams

Tohle je fakt balzám na duši každého fanouška pravověrné sci-fi. Desítka diametrálně odlišných povídek, které fungují jako pocta klasické sci-fi se vším, co k tomu patří. Zatímco současná science fiction je v jistém smyslu tak trochu sterilní, tyto povídky, ač z Dickových předloh zadaptované velmi volně, ctí zdrojový materiál a jsou hravé, plné retro atmosféry, abstrakce a imaginace. Seriál v mnohém připomíná rozmanité sci-fi antologie z devadesátek, ať už jistými brakovými aspekty či velice pestrými scenáristickými, ale i přepálenými vizuálními nápady. Electric Dreams ale mají výhodu i v moderním přístupu k seriálové filmařině. Kromě kvalitních efektů je každá z epizod rozvážně nasnímaná a zrežírovaná a vypadá skutečně filmově. Příjemným překvapením je i nadupané herecké obsazení, kde se střídá jedna známá tvář za druhou. Na tenhle typ seriálu bych klidně vydržel koukat 10 sérií, obzvlášť pokud by si udržel takto vyváženou kvalitu a pestrost. (05.07.2022)

Tento seriál akoby padol z neba pre priaznivcov Dickových poviedok (vrátane mňa) a priaznivcov Black Mirror (vrátane mňa). Čiže osobne ma jeho vznik veľmi potešil a iba máloktorá adaptácia poviedky klesla u mňa pod nadpriemer. Za to najlepšie v tejto desiatke považujem Human Is, Autofac a Real Life. Za relatívne najslabší dielik celku zase Father Thing. Zvyšok sú čisté, i keď subjektívne, "štvorhviezdičky". Uvidíme, či sa dočkáme ďalšej série, my fanúšikovia PKD by sme ju s radosťou uvítali a aj si ju stopercentne zaslúžime, materiálu na spracovanie je habadej. (18.04.2021)

Líbí se mi Dickovy povídky - jejich komornost především. A to je přesně věc, která se mi nelíbí na tomhle seroši. Všechno uděláme velký a hlučný. A to ani nemluvě o tom, že si od autora tvůrci opět vzali jen základní myšlenku a zbytek totálně přeorali k obrazu svému (pardon: k obrazu těch troubů, který neumí číst nic jinýho, než žvejky na facebooku). Můžu říct, že po přečtených pěti svazcích Dickovo povídkových knih jsem horko-těžko poznal dvě, možná tři povídky (Impossible Planet, The Commuter a Human Is). Během každého dílu jsem si říkal: "A tohle jsem taky četl? A proč se to, kuafix, jmenuje úplně jinak, než původní povídka??" Navíc nutit se ke koukání každého dalšího dílu - to není moc velkou vizitkou, že? Naštěstí od druhé půlky se celkový dojem značně zlepšil, což nemůžu říct o prvních pěti dílech, které jsou z mého pohledu naprosté propadáky. Obzvlášť díl Crazy Diamond, což doteď netuším, jak bylo napsáno jako původní dílo... Zkrátka a dobře: škoda promarněné šance. (05.12.2018)

Většina krátkých příběhů z pera Philipa K. Dicka v sobě skrývá zábavu, tajemství, nápad, poselství. V padesátiminutových verzích jim ale zůstává možná ten nápad, v některých případech protivně natažený na neúnosnou délku, jindy nosný jen v první třetině a pak trestuhodně opuštěný. I přes pár vydařených Arnaldsových melodií tak z Elektrických snů zůstal nedotažený pokus, ve kterém mi jako jediná učarovala epizoda Human Is, ve které Bryan Cranston opět hraje Bryana Cranstona. Takový mile výmluvný paradox. (27.06.2018)

Úžasný projekt především pro milovníky sci-fi a zejména obdivovatele P. K. Dicka. Jeho povídky jsou opravdu zajímavě uchopeny, přitom se neodehrávají pouze v daleké budoucnosti. Samozřejmě každá epizoda je úplně jiná a to nejen uchopením režiséra, ale i kvalitou, i když od pátého do desátého dílu si nemohu stěžovat a dávám plné hodnocení. Celkově za slabších 5 hvězd. Chtělo by to další sérii :-). (26.03.2018)