Ptáci zpívaji v Kigali
Ptaki śpiewają w Kigali
Birds Are Singing in Kigali
Obsahy(1)
Annu, ktorá skúma africké vtáky, zastihujeme v roku 1994, keď vo Rwande kmeň Hutuov rozpútal genocídu menšinového obyvateľstva Tutsiov. Anne sa podarí zachrániť dcéru miestneho kolegu, ktorého celú rodinu vyvraždili, a vziať ju do Poľska. Trauma zo zážitkov, ale aj prchké povahy oboch žien im bránia nájsť pokoj, navyše Claudine odmieta prijať rolu obete. Keď sa vo Rwande vymenia pozície oboch kmeňov, dievča sa vracia domov. Nechuť k povinným krokom vedeckej kariéry motivuje Annu, aby odišla za Claudine do Afriky a sledovala jej pátranie po stopách niekdajšieho života a po hroboch jej blízkych. Dievča všade naráža na snahu tých, čo prežili, vyrovnať sa s vlastnými stratami. Hoci v roku 1996 je moc v rukách Tutsiov, mier je krehký a všestranná bieda nahráva silám zla. (MFFK Febiofest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (5)
Moc velká snaha o moderní umělecký film... ()
Cekal jsem vyrazne lepsi film a tim nerikam, ze je tenhle spatny. Naopak - zpusob snimani, fragmentace deje, puvodni nevysvetlovani veci i prvni polovina, kdy jde o velmi ostrou konfrontaci tehdejsi reality s tou dnesni, to vsechno je skvele. Jenze pak se to vytrati do ztracena a misto drive originalnich a moralne konfrontacnich postoju dojde na previdatelne sceny a nekdy do konce na klise. A to je vzhledem k predchozimu i vzhledem k tematu skoda. ()
Film dost složitý na pochopení. Sám bych ho potřeboval vidět ještě alespoň jednou. Vypadá to, že se jedná o velice promyšlené drama, které sice zdánlivě působí dost vlažným dojmem, ale ve skutečnosti v něm téměř každá vteřina hraje důležitou roli. Hrozně mě zde baví kamera, střih nebo zvuk, který je řešen dost úsporně, ale chytře. Film je velmi zajímavý nejen sám o sobě, ale také okolnostmi jeho vzniku. Snímek původně natáčelo režisérské duo - manželé Krzysztof Krauze a Joanna Kosová-Krauzeová. Krzysztof Krauze však po dlouhých letech boje s rakovinou zemřel (do natáčení už šel s tím, že se pravděpodobně nemusí dožít premiéry) a jeho žena tak musela pokračovat sama. Nakonec i motiv ztráty blízkých osob hraje ve filmu důležitou roli. Dokončení díla se nedožil ani hlavní kameraman Krzysztof Ptak. ()
Tento film se musí vstřebat. Během sledování mě jeho pomalost a unylost začala nudit natolik, že to vypadalo na dvě hvězdičky. Nicméně se vjem z něho postupně krystalizoval a další den už jsem začal chápat další a další souvislosti a jednání postav. Přesto ale se mi Hotel Rwanda líbil mnohem mnohem víc... Takže nakonec za tři. ()
I sebelepsi HLP-cko se dovede v neukaznene umelecke ambici (kamera cumi minutu do zdi a nekdo bokem vede dialog) inkarnovat v banalitu, ktera promeni v genocidu i dvouhodinove sezeni v pohodlne sedacce Thermalu. ()
Galéria (53)
Súvisiace novinky
52. MFF Karlovy Vary
52. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlédnout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 a půl tisíce… (viac)
Reklama