Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh amerického filmu se odehrává v Československu v roce 1952. Karel Černík je ředitelem cirkusu, který jeho rodině znárodnili komunisté. Muž vede bývalý rodinný podnik tak dobře, jak jen může, avšak ani tak není schopen zajistit svým zaměstnancům důstojné živobytí. Na jeho cirkus se navíc zaměřila tajná policie, která Černíkovi vytýká, že jeho klaunské výstupy nejsou dost politicky angažované. Po jednom policejním výslechu Černík pochopí, že v Československu nemůže dál zůstat. A tak během cesty po Plzeňsku přesvědčí ostatní členy cirkusu, aby se společně pokusili emigrovat do Německa. Útěk přes železnou oponu však není vůbec snadná záležitost. Mezi členy cirkusu se navíc objeví zrádce. Nakonec přijde okamžik, kdy rozběhnutou akci nelze vzít zpátky...
Málo známý film vynikajícího režiséra Elii Kazana vznikl v době, kdy ve Spojených státech vrcholila tzv. McCarthyho éra, tedy období protikomunistických opatření a "honu na čarodějnice". Politické poselství filmu dokonale vyhovovalo tehdejší společenské objednávce. Film kvůli tomu získal nálepku řadového protikomunistického výpadu a během let se na něj na Západě téměř zapomnělo. V zemích východního bloku se pochopitelně nesměl objevit vůbec. Ve skutečnosti jde o malý filmový klenot: Kazan totiž natočil především vynikající drama o jednom neobvyklém útěku z "vězení". Zobrazení socialistických reálií je sice zkreslené, avšak filmu nelze upřít snahu o hlubší pochopení toho, jak lidé žili, jak přemýšleli a jak se cítili v zemích ovládaných totalitním režimem. Ve výrazné vedlejší roli komunisty Feskera se objevuje herec Adolphe Menjou, jenž vytvořil desítky rolí již v období němé filmové éry. Zasvěcenějším divákům je známý z role svůdce v Chaplinově dramatu Pařížská maittresa. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (21)

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Dávám 4* a proč? Protože tu tu plno lidí odsuzuje jako propagandistický blábol a podobně. Možná to vzniklo v době rudého strachu v Americe na objednávku od vlády, možná je to místy dost naivní a tendenční a nepřesné, ale mě to vůbec nevadilo. Příběh jako takový jsem si užil a opravdu jsem věřil, že se to odehrává v Československu, což se mi u jiných amerických filmů, které se odehrávaly v Československu, třeba za druhé světové války, rozhodně nestávalo. Je to samozřejmě "typicky americké", závěr je trochu přitažený za vlasy a ne úplně uvěřitelný, ale pořád to jako celek byl zajímavý film. Americké protifašistické a protikomunistické filmy mají tu výhodu, že nemusí moc zkreslovat, aby tu druhou stranu vykreslily jako čisté a nefalšované zlo. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Poněkud za vlasy přitažený >úlet< mistra Kazana na téma útěku z bolševického (-: ČESKOSLOVENSKÉHO! :-) pekla léta páně stalinissima 1952. A ač tento (útěk) se (byť s tragickým vyústěním) nakonec povedl, bohužel film jako takový přliš ne... Tuctová, dobou ovlivněná politická agitka, jako vystřižená z produkce na druhé straně železné opony. Reaálie směšné, např. z Mikulova (a ty hory kolem!) rovnou do Bavor!... :-) ...Dějově nevyrovnané - i vinou jasně ideologicky motivovaného scénáře (McCarhysmus v praxi), filmařsky rutinní dílko, na které si E.K. nejspíš rád brzy zapoměl. - - - P.S. Každopádně díky >ujeté< dramaturgii ČT jsme si tuhle >lahůdku< mohli vychutnat na obrazovce záhy po uvedení obdobně >politického< českého filmu Únos z r.1952. Dokonalý nedělní (29.10.) >mašíbl< ve veřejnoprávní režii... Komu tohle slouží... (?) ... :-( ()

Reklama

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Není to špatné. Jistě naivní, plné patosu a typicky americké (pokud jde o zkreslené zpodobnění neamerických reálií ve filmu - podobně jako třeba v Lubitschově Ninočce o pár let dříve), ale jisté je, že nejde prvoplánově o propagandu (jak správně vystihuje výše uvedený text distributora). A minimálně Frederic March, coby hlavní hrdina, předvádí velice slušný výkon. ()

Deverant 

všetky recenzie používateľa

Přes ten nezanedbatelný ideologický rozměr (viz osvětlující monologův komentář, navíc snad jen tolik, že Kazan si svů poklesek nežehlil jen tímto filmem, ale i jmenováním dalších "proti-americky aktivních" osob, jinak řečeno, donášel) ten film není tak úplně špatný. Útěk celého cirkusu přes hranice je přece až patafyzická myšlenka. ()

Willy Kufalt

všetky recenzie používateľa

Už len samotná existencia takéhoto filmu je pozoruhodná. Vôbec som až do včerajška, keď som si náhodou prezrel program Letnej filmovej školy 2018, nemal tušenie, že v USA natočili hraný film o situácii v Československu po roku 1948.... a ešte viac ma prekvapilo, že aj v Amerike sa natočil takýto film priamo na politickú objednávku - vedľa druhej časti obsahu odporúčam v súvislosti s kontextom pozadia vzniku filmu hlavne komentár od užívateľa monolog. Predpokladám, že v Amerike súčasní diváci nazerajú na tento film asi rovnako ako našinec na české agitky tohto obdobia typu "Únos" 1952 - s nezáujmom alebo priamo s odporom. Aj napriek spomínanej ideológii (tentokrát podľa západného kapitalizmu) v pohľade na socialistické Československo začiatkom 50. rokov zostáva Muž na lane režijne i herecky výborne zvládnutým filmom, o to viac cenným pre českého a slovenského diváka. Napätie v príbehu z prostredia cirkusáckej spoločnosti sa kvalitne stupňuje, skončí síce happyendom, ale prináša so sebou aj straty a obete. Kritický pohľad na vykonštruované procesy a celkovo na znárodnenie vo februári '48 s negatívnymi dôsledkami, natočený v autentickej dobe (hoci na druhej strane železnej opony), je výrazným prínosom v tomto pútavom americkom filme. (70%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (1)

  • Příběh se inspiroval skutečnou událostí z roku 1950, kdy z východní části Německa úspěšně emigroval do západní zóny cirkus Gustava Brumbacha. Někteří jeho členové také spolupracovali při produkci snímku, který se natáčel v bavorských exteriérech v podhůří Alp poblíž řeky Isar a v interiérech mnichovského studia Bavaria Filmkunst. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama