Kult hákového kríža

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

UDĚLALY TVOJE SKUTKY Z MINULOSTI TVŮJ ŽIVOT LEPŠÍM? Na snímku nejsou těžkosti jeho vzniku vidět. Film pečlivě zobrazuje cestu člověka k náckovství a zpět a samozřejmě je na něm vidět, že chce být (v dobrém smyslu toho slova) výchovným, proto občas ty patetické a zpomalené a zkratkovité pasáže, holt, někdy to vadí méně a občas víc. Proto bych to za sebe viděl tak na 90%, i přes tu skvělou dramatickou roli, kterou příběh nabídl Beverly D'Angelo. (16.02.2017)

Syrové, drsné a nezapomenutelné. Výborný scénář, fenomenální hudba a herecké mistrovství od všech zúčastněných. Oba "Edwardové" ve své nejlepší formě. Co však dělá z Kultu hákového kříže jedinečné dílo, je Edward Norton. Jako Derek Vinyard předvedl naprosto ohromující výkon. Myslím, že by si za něj zasloužil Oscara více než kdokoli jiný. Spolu s úžasným Edwardem Furlongem, který coby jeho mladší bráška Danny herecky stejně exceluje, vytvářejí silné charaktery. Film, který nutí lidi přemýšlet, hloubat a možná i zpytovat. "Zakousni se do toho obrubníku!" (27.03.2006)

Hodně dobře a realisticky natočenej film o přehnaným rasismu. asi největším kladem filmu je Edward Norton, kterej je fakt skvělej a vypadá hodně drsně, hlavně jak je potetovanej a když má vyholenou hlavu. Akorát je mi divný, že má takový svaly, v Klubu Rváčů, kde hraje o rok později, je to o dost horší, takže nevim jak mohl tak rychle ztratit takovou korbu. Další povedenou částí je pár hodně drsnejch a výborně natočenejch scén, který byly hodně realistický. A taky bych se měl určitě zmínit o dobře propracovaným scénáři a výborný režii. Takže za výbornej výkon Nortona, skvělej scénář a pár drsných scén, musim dát plný hodnocení (24.03.2005)

Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. (04.03.2013)