Kult hákového kríža

Ze začátku jsem se toho bál, ovšem po chvíli mě Kult hákového kříže pohltil a už nepustil. Člověk by řekl, že do podobných témat toho nejtvrdšího zrna je hodně těžké proniknout, ale v 90kách to zkrátka šlo a Edward Norton divákům připavil syrové drama o nesnášenlivosti, pokrytectví a zároveň děsivých reálií...ovšem je tu naděje, naděje, za kterou se musí tvrdě zaplatit, ovšem existuje a dodává filmu alespoň trošku optimismu. To je American History X, jeden z mnoha mezníků 90kové kinematografie...98% (16.09.2014)

Strhující brutalita všedních dnů ruku v ruce s ideály a ideologiemi pohnuté společnosti. Když jsem Kult hákového kříže viděl poprvé, nedokázal sem si představit jak by herec, který je taky jen člověkem zvládl tak emotivní projev jakým se prezentuje Edward Norton. Ztráta někoho blízkého dokáže v srdci vyvolat zármutek a nebo nenávist, takovou jenž se záběr od záběru stupňuje a dává tak prostor pro nástup nacistických ideálů o nadřazenosti rasy. Ovšem až konfontace tváří v tvář s realitou všedních dnů, až když se na rukou najednou objeví krev, pak teprve tehdy lidské vědomí zjistí, jak moc se nechalo zlákat na nesprávnou stranu mince. Když Edova postava zabije dva černošské mladíky a dostane se do vězení, kde stejně jako v jeho světě se dělí vše na bílé a ty ostatní zjistí, že zlo nepředstavuje barva pleti, ale člověk jenž se pod tou kůží skrývá. A když se jeho jediným stoupencem stane černošský kluk, uzná jeho já, že se mýlilo. Možná o to větší šok pro něj je, že za dobu jeho pobytu ve vězení na stejnou temnou stranu vstoupil i jeho mladší brácha. Film ať už vznikal jakkoliv, ať byly v zákulisí spory či nebyly tvoří špičku emotivního ledovce. Nehraje si na přeumělkované dílo a surově servíruje každou situaci, jako by jí někdo zachytil kamerou života. Oscarová nominace pro Nortona tak byla zcela oprávněná. A závěr emotivního příběhu? Ten si budete ještě dlouho pamatovat a teprve pak zjistíte, kam to vlastně naše společnost kráčí. 5 hvězdiček dávám zcela po zásluze. (02.08.2004)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Edward Norton byl za výkon v roli nácka a později odpadlíka od neonacistů nominován na Oscara. Téma filmu - nenávist k lidem jiné rasy - je opravdu citlivé a silné, a to zdaleka nejen v USA. Nenávist vede ke vzteku a vztek k násilí. Kult hákového kříže mne zneklidnil, otevřel bolavá místa, ale nevím, zda spíše nepřilil oleje do ohně místo nalézání řešení. Naštěstí u nás snad ještě nejsme až tak daleko... Oficiální trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=jXaZENPQrsw (23.07.2009)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)