Réžia:
Robin CampilloScenár:
Robin CampilloKamera:
Jeanne LapoirieHudba:
Arnaud RebotiniHrajú:
Adèle Haenel, Nahuel Pérez Biscayart, Arnaud Valois, Antoine Reinartz, Félix Maritaud, Médhi Touré, Aloïse Sauvage, François Rabette, Simon Bourgade (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Začiatok devädesiatych rokov. AIDS si už desať rokov vyberá kruté obete na životoch, napriek tomu aktivisti z hnutia ACT UP bojujú s nezáujmom verejnosti, otupenosti vlád a machináciami farmaceutických firiem. Nováčik Nathan sa zoznamuje so Seanom, radikálom hnutia, ktorého politický boj je zároveň bojom o život. Sean je HIV pozitívny a jeho čas sa kráti... (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (68)
120 BPM vcelku věrohodným způsobem přibližuje dění a poměry na počátku 90. let ve Francii, což byly nelehké časy, které se nesly v duchu protestů, vládní ignorance a všudypřítomného strachu z nelítostné nemoci. Zaprvé musím zmínit, že mě velice zaujaly herecké výkony Biscayarta a Valoise, kteří se svých rolí zhostili opravdu přesvědčivým způsobem - dokonce bych býval ocenil, když by byl jejich vztahu věnován větší prostor. Čímž se dostávám k příběhu, který z velké části sestává z diskuzí a hádek, což zní na jednu stranu lákavě, nicméně při tak dlouhé stopáži jde o divácky náročný kousek, u kterého je těžké udržet pozornost po celou dobu. Osobně mi též celkem vadil (na můj vkus) poněkud bizarně pojatý závěr, který mi tak trochu pokazil celkový dojem z filmu. ()
Strašně silné téma, řešené hodně do hloubky zejména skrze skvělé dialogy. Osobní linie ústředního gay páru je zpracována velmi citlivě, ale přesto mě nezaujala tolik jako sociáně-politická rovina. Některé scény jsou navíc pro hetero muže značně diskomfortní (a to se mi velmi líbí filmy s gay tematikou jako je Zkrocená hora, Bratrstvo apod.). 70 % ()
Film o AIDS z perspektívy HIV-pozitívnych politických aktivistov som ešte nevidela.Nekonečné čakanie na titulky sa mi ale vyplatilo.Film je zaujímavý hneď v niekoľkých aspektoch, predovšetkým čo sa týka hĺbky,do akej sa tvorcovia púšťajú vrámci svižných a siahodlhých dialógov,neberúc pritom ohľad na diváka a jeho trpezlivosť.Jednotlivé postavy spoznávame len povrchne prostredníctvom debát,výraznejší charakter však nadobúdajú len dve a aj to po dosť dlhej dobe.V celej 140 minútovej stopáži niet jediného momentu,ktorý by aspoň čiastočne odľahčil závažnosť danej témy.Tak,ako sa film začína-pálčivou,takmer utopistickou snahou zopár aids-om nainfikovanych intelektuálov zmeniť vo svojej krajine osvetu a informovanosť v súvislosti s chorobou, ktorá ich jedného po druhom zabíja,tak sa vlastne i končí. Ak by som tu mala hodnotiť len konanie či zmýšľanie postáv, tvoriacich akúsi polomilitantnú komunitu nakazených,potom by som musela byť oveľa prísnejšia.V tom sa,myslím,zhodnem s viacerými,ktorí tento film videli.Ja však hodnotím film ako taký,v opačnom prípade by som musela zmeniť päťhviezdičkové hodnotenie nejednému kvalitnému filmu. ()
120 BPM neni heterák, co jde s teplym kámošem do queer baru a vezme si na sebe solidárně boa. 120 BPM je prvotřídní homouš, co už v tom baru od šesti sedí a když tam dorazí nervozní doprovod s boa, řekne si pod vousy "Bože co to je za kreténa?" Konečně queer film, který neni natočený pro heteráky, aby je do omrzení přesvědčoval, že homosexualita je normální, ale film, který komunikuje s homosexuály samotnými. Nikdo tam nežebrá o ničí uznání či sympatie, nic není zredukováno na karikaturu ve prospěch zjednodušení celé problematiky (taky za to zaplatíme 140minutovou stopáží). Opoziční strany se relativně trpělivě snaží komunikovat, obvinění ze strany Act Up nejsou nikdy potvrzena ani vyvrácena. Po filmu nenastane pětiminutovka vysvětlujících titulků. Být homosexuál, byl by film pro mě nejsilnější identifikační zážitek minimálně od Top Gun. Protože se mi tolik štěstí však nepřihodilo, nebudu předstírat, že jsem se dokázal na film patřičně navázat. Hvězdu však přidávám za fascinující setkání s bolestivou, tragickou, pomalou smrtí a surealitou okamžiku skonu v poslední čtvrtině. ()
První desítky minut jsem se téměř proklínal, na co že jsem to zabloudil. Hodně politiky, aktivismu, mnoho slov a téměř žádný prostor poznat či snad dokonce rozeznat jednotlivé postavy a mít tak šanci se nějak zaháknout. Evidentně to je ale tvůrčí záměr, který vás nechá přistupovat k postavám velmi pomalu. Díky dlouhým 140 minutám je na to čas a odměnou je pak o to silnější závěr. 120 BPM je velmi komplexní podívaná, kterou si sice musíte vysedět, možná (jako v mém případě) už ten film dokonce nikdy nebudete chtít vidět znovu, ale přes to přese všechno ho oceníte. Podobný film jsem ještě asi neviděl. 7/10 ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (3)
- Originálne DVD vo francúzštine ponúka bonusy v podobe audio komentárov, prípravy scény chlapčenských "roztlieskávačiek" k filmovej Pride a traileru. (nx3q12bb)
- Francouzská vláda měla zájem používat film jako vzdělávací nástroj, ale Robin Campillo odmítl. (ČSFD)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2017 na Canes FF. (ČSFD)
Reklama