Réžia:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrajú:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Nesnesitelná lehkost bytí" je milostný příběh, začínající během Pražského jara - "omračující liberalizace komunismu", která byla rozdrceno ruskou invazí v srpnu 1968. Tomáš, slibný mladý neurochirurg, je svobodný mládenec a chronický sukničkář, který v milostných záležitostech vyznává takovou filozofii, že z jeho života musí být vyloučena veškerá láska. Se svými dlouhodobými milenkami se setkává pouze občas a nikdy nestráví celou noc se ženou. Proti všem svým milostným zásadám se Tomáš ožení s Terezou, ale pokračuje v předchozím milostném vztahu se Sabinou, neovlivněn závazkem lásky... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (223)
Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. ()
Když jsem to před léty viděla, měla jsem pocity dost rozporuplné. Když jsem přelouskala Kunderovu předlohu nejprve anglicky a letos konečně česky, nic se na tom nezměnilo. Hodně věcí na filmu může zaujmout a také zaujme, ale ve mně nic zásadního neprobudil. Příliš mnoho věcí je naťuknuto a poté opuštěno bez dalšího vysvětlení a divák často v pohnutkách a jednání postav beznadějně tápe a nerozumí jim. Příkladem budiž samotný vztah Tomáše a Terezy (a Sabiny) nebo jejich návrat z emigrace. A tak v nás vzdor vynikajícím hercům (Daniel Day-Lewis šel při svých obvyklých pečlivých přípravách na roli tak daleko, že se učil česky) neustále a nepříjemně roste pocit, že jsme mimo mísu. I zobrazení českých reálií ve mně budilo spíš rozpaky než co jiného, protože některé scény z předsrpnového Československa působí dojmem, že se odehrávají v carském Petrohradu, a venkov pro změnu dojmem bukolické naivity kombinované s buranstvím. Naproti tomu konec, který znamená pro spoustu filmů pád z výšky, na mě docela zapůsobil. Není to špatný film, to vůbec ne, ale dusí se vlastním příliš velkým soustem. ()
Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()
Žádnou knihu od Kundery jsem nečetla, ale pokud je tato zfilmovaná věrně, chce se mi zvolat - co tímhle chtěl Kundera říct - a pokud není, tak nechápu proč tento film vznikl. Připadá mi studený a prázdný. PS: Teď už jsem knížku četla je vynikající a přesně vím, co chtěl Kudera říct a tímto se mu omlouvám a nechápu, proč jeho knihu někdo zfilmoval. ()
Můj vztah ke Kunderovi jako spisovateli je velice problematický. V první řadě původně komouš, kterej později zanevřel na svou zemi a její zřízení a teď zakazuje svá díla překládat do svého rodného jazyka (nebo aspoň pokud vím zakazoval). Na druhé straně světově uznávaný autor, přestože co jsem četl, mě nijak moc nezaujalo. A ještě mnohem míň tenhle film než ty knížky. Je příliš zdlouhavý, "erotické" scény jsou jaksi na sílu přinejtovaný, srovnání Jeanne se Vzpomínkami na Afriku je co se mě týká naprosto mimo. U Vzpomínek jsem byl nadšen, tady mě to naprosto znudilo a to nejen dlouhou stopáží, ale i vlastně dějem o ničem, nereálným a příliš nepřesvědčivým příběhem a hlavně děláním z Čechů opět jen blbce. Navíc mám raději sebereflexi, než "objektivní" pohled z venku. ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (19)
- Hlavní role obsadili evropští herci a většina natáčení proběhla ve Francii. (contrastic)
- Výkon Juliette Binocheové zapůsobil na Stevena Spielberga, který jí okamžitě nabídl spolupráci na filmech Schindlerův seznam (1993) a Jurský park (1993). Binoche obě nabídky odmítla. (Olík)
- V roce 1989 byl film poprvé promítán v Rusku. Tyto projekce se konaly o půlnoci a i přesto film zhlédlo 3 000 lidí a další tisícovka se otočila u dveří kina. Většina Rusů viděla záběry z invaze roku 1968 z pohledu Sovětského svazu a toto bylo poprvé, co ji viděli z druhé strany pohledu. (Cheeker)
Reklama