Obchod na korze

Žiarivý diamant slovenskej kinematografie. Výborne natočený tragikomický príbeh z temného obdobia našich dejín. V takzvanom Slovenskom štáte sa dostali ku moci prisluhovači fašistického Nemecka. Slizkí prospechári bez citu a morálky. Píše sa rok 1942 a jednoduchý tesár Tono Brtko sa vďaka svojmu švagrovi, obecnému veliteľovi Hlinkových Gárd, stáva arizátorom malej obchodnej živnosti starej, senilnej židovskej vdovy. V smutne absurdnej dobe, kedy boli prijaté zákony ubližujúce nevinným, sa stretávajú títo dvaja prostí ľudia, ktorých príbeh vrcholí srdcervúcou drámou. Ida Kamiňská a Jozef Króner v hlavných úlohách doslova excelujú. Koľko rokov ešte ubehne pokiaľ na Slovensku znova vznikne takéto dokonalé dielo? V tomto smere som dosť pesimista. Pretože "Obchod na korze" je jedinečný, majstrovsky vypracovaný, filmový klenot. ***** (08.12.2008)

Celkom zvláštny pocit pustiť si tento film pri 70. výročí SNP. Film ako protest a kritika všetkých totalitných ideológií je o to dôležitejším a prelomovejším dielom, že bol natočený pod cenzárou jednej z nich. Veľmi silný zážitok, ktorý umocňuje mrazivá hudba a fenomenálne výkony Kaminskej a Kronera. Prostý, jednoduchý dej ako hodnoverný obraz doby, ktorý sa časom zmení na vynervovanú drámu s krutým koncom. 85%. (07.09.2014)

Pokud je tento snímek, společně s Markétou Lazarovou, považován za úplnou špičku československé kinematografie, pak jednoznačně zvedám ruku pro Obchod na korze. Mrazivý, tragikomický snímek odehrávající se během druhé světové války, v době, kdy sílila nacistická agrese, natočený podle skutečného příběhu. Jozef Kroner a Ida Kamińská, kteří zde předvádí naprosto dokonalé herecké výkony (neuvěřitelná přesvědčivost a naléhavost), mi pod taktovkou Elmara Klose a Jána Kadára a za doprovodu hudby Zdeňka Lišky - připravili dvě dobře (i když trošku těžce) strávené hodiny u skutečně mistrovského filmu, který si svá ocenění určitě zaslouží. (19.04.2012)

Skvostně se pracuje s tolika rovinami a ambivalentností "já jsem přece dobrý člověk, vždyť i arizuji v podstatě proti své vůli, navíc když z toho něco kápne, ale potichu, to nemusí nikdo vědět, hlavně když mám klid" i vykreslením všech postav, které korzují před obchodem, v něm či za jeho světnicí. Je to hravé formou (schovávání se před divákem/kamerou je přesně tím, co by jeden čekal, že s tím přišel Herz) a funguje to v mnoha polohách, umí to být nevydíravě emocionální, všichni hrají s gustem a určující je jednání postav a nikoli deklamující proslovy, ke kterým by to mnohé jiné tvůrce svádělo. Nejde o sondu do duše slovenského národa skrze adresování tisovsko-hlinkovských historických kostlivců, ale o sondu do duše obyčejného člověka pod tlakem doby. Tečka. Právě díky tomu je to nadčasové. Celé to však pohnojí závěr, kdy ze všech nabízejících se vyústění, je to použité zdaleka (ale zdaleka) tím nejméně zajímavým; a v důsledku tedy i nejméně působivým. Kdyby "to" aspoň bylo učiněno vědomě... S ohledem na to, jak je se stěžejním dilema po celou dobu nakládáno, jde od Grosmana až o nedůstojně lacinou cestu "jak z toho ven". (12.02.2021)

Druhý československý a první slovenský oskarový film je mimořádnou slovenskou sebereflexí skutečného, nikoliv dodatečně krášleného a vylhávaného rázu farské republiky - tisovské klerofašistické totality. Přeceňované - což neznamená omluvitelné nebo pominutelné - excesy české protektorátní společnosti proběhly ve slovenské podobě nepoměrně brutálněji. Tragédie muže, v podstatě slušného člověka, hlavního hrdiny filmu, je životní rolí protagonisty v podstatě zakladatelské generace moderního slovenského herectví - Jozefa Krónera. Kysucký rodák tu rozehrál celou čaromoc svého nepopakovatelného herectví. Že je tento film současně dílem evropským, je zřejmé. Vybavím-li si název tohoto díla, zbývá mi jediné - smeknout, zmlknout, zamyslet se. Hluboce a opravdově. (25.08.2007)