Zlatí úhoři

Po dlouhé době jsem se znovu podíval na poetický film Karla Kachyni, který mám o něco raději než Smrt krásných srnců (ale ten se rovněž povedl). Kachyňa umně spojil několik Pavlových povídek dohromady a vytvořil jakousi mozaiku, lyrické pásmo o řece, rybách a lidských osudech. Výtvarná kamera Jana Čuříka (sledování rybího koncertu, koupající se Eliška Balzerová...) a krásná hudba Luboše Fišera jen podtrhují tenhle malý skvost. Snad jen proti předloze chybí více laskavého humoru. S příchodem války se dostaví melancholie. Válka, koncentrák, Lidice, gestapo. Stačí jen náznaky, Kachyňa nemusí ukázat hrůzy tak, jak by to udělal třeba J.Herz. O to více však z nich mrazí. Spíše smutný, ale krásný film. Viděno 4x ( a kdyby se dostal býval do kin, stál by za to). (09.05.2014)

Kachyňove filmy ma vždy oslovovali a dve knihy Otu Pavla majú pevné miesto v mojej knižnici. Ryby som, myslím, v živote nechytal, to však vôbec neprekáža, pretože tento film je viac o ľuďoch, než o rybách. A je nádherný "audiovizuálne". Mám tým na mysli tie krásne presvietené, čisté a chvíľami až snové obrazy, ku ktorým znie rovnako pekná hudba. Písať o hereckom majstrovstve Rudolfa Hrušínského a jeho rybárskeho eléva považujem za zbytočné. Porovnávaniu so Smrťou krásnych srncov sa zatiaľ vyhnem, pretože som ju nemal možnosť vidieť v súčasnosti a moje spomienky sú rozštvorčekované ako tváre gaunerov v televíznom spravodajstve. Ale teším sa. (19.07.2010)

Milujem láskavý humor Rudolfa Hrušínskeho a Vladimíra Menšíka, a v tomto snímku sa stretli obaja, no čo viac si môže divák priať? Majstri majstrov. A navyše tu je všetko v smutnom protiklade podčiarknuté tou trpkosťou, ktorú so sebou prináša vojna - humorné, vtipné, no pritom zároveň i smutné a tragické. Tiež sa mi páčila tá metafora rieky, pekne to do pointy zapasovalo. Silný nadpriemer. 85/100 (17.10.2018)

Nádherné poetické zpracování podtrhuje celkovou upřímnost tohoto silného naturalistického snímku Karla Kachyni. Inspirace tvorbou Oty Pavla je sice cítit, ale pro mne je to málo. Námět je velice silný, ovšem né již tak originální, je bohužel celkem otřelý a to je škoda. Právě díky tomu je na mne snímek natur až moc a chybí postupná gradace. Přes všechny kvality tohoto díla jsem cítil až moc velkou celkovou rozplyzlost.To ovšem asi patří ke Kachyňovi. Můj vkus to úplně přesně však není. (30.04.2012)

„I statečný platěj za chyby smrtí.“ Myslím si, že Zlatí úhoři jsou filmem, o kterém se dá s klidem prohlásit, že je hodně lyrický/poetický, ale přitom nesklouzává k lacinému kýči a falešnému sentimentu. Pravděpodobně to v sobě má už Pavlova knižní předloha, ale jak tomu tak bývá, to, co funguje na papíře, se ještě nemusí podařit úspěšně převést na plátno. Tady to ovšem naštěstí vyšlo. Lví podíl na tom má nádherné prostředí, kde se filmovalo, a které ještě nechala vyniknout kamera Jana Čuříka s hudbou Luboše Fišera. Přispěli k tomu i uvěřitelní herci (překvapivě nebyli špatní ani ti v dětských rolích) spolu s dobře vykreslenou atmosférou těžké doby, která obnažovala charaktery některých postav. Pod Kachyňovým vedením tohle všechno funguje a člověk se může kochat tou krásnou nostalgií. Jistě, fakt, že malému Prdelkovi vše tak snadno procházelo, je docela úsměvný, ale nijak zvlášť to nekazí dojem z filmu. Za mě to budou silné 4*. „Franci, nebuď hamoun. Poraž si můj akát, z toho vyudíš 10 volů, když počítám, že jedenáctej seš ty.“ (03.03.2019)