Lásky mezi kapkami deště

"Nekuř tak moc, Kanimuro. Máš tuberu, vole." "A co má bejt?" "Měl bys pít víc mlíko." "To nechám na tobě, Kajdo. Ještě předtim než natáhnu haksny, chci si pořádně zabáňat." "A proč bys jako natahoval haksny?" "Všici z naší famílie na to zhebli. Doktor to řikal mámě a vůl si myslel, že ho neslyšim. Tak ať mám každou nedělu na hrobu krabicu vajglů!" ____ Kachyňova sugestivní filmová kronika o tom, že život je bezcitná svině - a kronika osudů je to byť lehce klaustrofobická (což je signifikantní aspekt Kachyňových snímků), tak nezpochybnitelně mistrovská (všeobecně vzatý aspekt též) - o božích hláškách ani nemluvě ["Tak ji radši koukej vohnout, a né abys jí pořád posílal ty tvoje říkanky."] ..... Žižkovský krígl je sice břečka, ale s osudy milfek z této čtvrti jsem plně soucítil - je navíc až záhodno, jaká nadměrná koncentrace hantecu v Práglu vlastně je. Každopádně duo Menšík & Hrušínský mi opět dokázalo, že je nejlepší hereckou elitou našeho národa - a že ňadra tehdy devatenáctileté (!) Terezy Pokorné-Herzové byly jedny z nejhezčích z Československých luhů a hájů. Smekám! ____ "Nechtějte mně namluvit, že támdle Baťa má daně v cajku." "Jooo, o tom já nic nevim. Ale je přece jasný, že ten stát musí bejt taky z něčeho živej. Dyť se taky musí svítit na ulici." "No jasný. Na policajty se musí svítit, na kurvy, a na takovýhle jidášský exekutory, který otravujou celej národ. A pak na tydle tajtrdlikářský gigoly! Bych to tady nejradši podpálil, a měl bych pokoj!" "Prosim vás, támhle Truhlář se oběsil na záchodový rouře, a nic tím nevyřešil." [#46.LFŠ] (16.08.2020)

Podľa môjho názoru režisér a scenárista to nezvládli. Dej bol posúvaný dopredu "násilne" bez kontinuity, čím vznikal rušivý mozaikovitý dojem. Scén s kabaretmi a tancovačkami bolo zbytočne veľa a nudných - zle zahraných. Polystyrénový sneh síce snežil nádherne, ale na rozdiel od reálneho snehu sa odrážal pri dopade od zeme. V podstate najväčším pozitívom bol štandardne dobrý herecký výkon Menšíka. (18.01.2009)

To by člověk nevěřil, kolik kurev kráčelo v 30. letech po českých chodnících. Kdyby člověk na pražském Žižkově vystřelil do vzduchu šíp, tak by zaručeně minimálně jedné prostřelil mozek. A vůbec, na Žižkově to byla samá ztracená existence. Takový Rudolf Hrušínský si zde zcela netradičně střihl pedofilního šmíráka sledujícího dalekohledem, kterak se mu v zahradě olizují dvě děti. Děj byl místy zajímavý více a místy méně. Rozhodně to byl takový menší herecký galakoncert. Minimálně, co se staršího hereckého osazenstva týče. Celkem zajímavá výpověď o nelehké době, radostech, a především poté strastech tamějšího obyvatelstva. Jsem rád, že jsem danou dobu nemusel absolvovat. Takové horší 3 hvězdy. (21.12.2016)

Jeden z nejlepších Kachyňových filmů, trochu neprávem pozapomenutý. Nostalgická romance z předválečného pražského Žižkova. Obuvník Bursík v nezapomenutelném podání Vladimíra Menšíka, romantické i dramatické období dospívání jeho synů, poetické lásky i drsnější rvačky a nezapomenutelným způsobem znázorněná atmosféra předválečného Žižkova. Skvělá kamera i perfektně se hodící hudba Luboše Fišera a výborné herecké výkony jak herců starší generace, tak i těch nastupujících, daly vzniknout tomuto kouzelnému a poetickému dílu, které diváka pohladí po duši i bránici. To nejuctivější BRAVO pane Kachyňa a nejenom Vám... (18.08.2017)

Hezká ukázka toho, jak se tehdy žilo na starém Žižkově před 2. sv. válkou. Život v té době nebyl jednoduchý. Je to taková poetická mozaika nejrůznějších osudů. Nejvíce si budu pamatovat otce Bursíka. Vladimír Menšík vytvořil tragikomickou figuru. Scény s ním jsou komické a tragické zároveň. Dokonce mi ho bylo chvilkami i líto. (22.10.2020)