Ukončit válku
To End a War
Obsahy(1)
Táto vojna trvala tak dlho, že si na ňu skoro všetci zvykli. Viac než 52 rokov trvajúci ozbrojený konflikt medzi kolumbijskou vládou a ultraľavicovou guerillou FARC si vyžiadal státisíce mŕtvych a ovplyvnil životy miliónov ľudí. V roku 2012 si obe strany prvýkrát sadli k spoločnému stolu a o štyri roky neskôr podpísali historickú mierovú dohodu, vďaka čomu prezident Santos získal Nobelovu cenu za mier. Môže však takéto prímerie vydržať? Dokážu sa marxisti z džungle začleniť do demokracie? Budú si ľudia schopní navzájom odpustiť zločiny, ktorých sa dopustili všetci aktéri tejto vojny? Snímka ponúka unikátny pohľad do zákulisia najvyšších poschodí oboch znepriatelených táborov, a aj do procesu, ktorý viedol k dejinnému zvratu. (Jeden svet)
(viac)Recenzie (5)
99 minut. Samozřejmě to tu délku neutáhne a při pohledu na zbytečně dlouhé pasáže neobsahující zvláštní množství informací je to tím míň pochopitelné. Jinak je tenhle dokument nešťastně nevýrazný, bez exkluzivního nebo unikátího materiálu, bez "postav", bez vzbuzeného zájmu. Poměrně utrpení sledovat. ()
Hudba: Gustavo Santaolalla ()
Určitě trochu tendenční dokument ale spíše kvůli určitým omezením v možnostech náhledu na celou věc než úmyslně. Na celkovém dojmu, který si z obsahového materiálu můžete udělat to naštěstí nemá až tak silné následky a celá problematika je uchopena celkem komplexně a hlavně přehledně s vysvětlením celého průběhu tohoto dlouhého konfliktu. (Jeden svět Benešov - 8. 4. 2017) ()
Mapovať 52-ročný konflikt a tak málo informácií poskytnúť divákovi? Veď toho musí byť na tony v archíve. Nevýrazné využitie a navyše neprehľadne a málo zrozumiteľne vyrozprávané. ()
Tak trochu pohádka o uzavření vpravdě mýtického míru. Stáváme se svědky jedinečné události (procesu vedoucího k ní), které přeci každý rozumně uvažující člověk musí fandit. I já bych Kolumbijcům přál, aby ten mír vydržel. Ale... Těch ale je tu nějak moc... Uvedení do tématu téměř schází (dalo by se shrnout do několika vět), jsme vhozeni doprostřed džungle a vzápětí zase expres posláni na mírová jednání na Kubě. Všichni mají slušivé bílé košile, usmívají se a myslí to upřímně. Dejme tomu. Okamžik je to historický, ale (jak se i dovídáme z komentáře), v podstatě nikdo nemá plán B... Navíc, těch dvaapadesát let z historie Kolumbie je doslova nabitých (nebo spíš vystřílených) tolika jedinci, skupinami a (zejména) tragickými událostmi a okolnostmi, o kterých tu nepadne ani slovo (AUC letmo, ELN vůbec, Escobar se mihne v jednom archívním záběru bez identifikace či jakéhokoliv komentáře, prostě drogy, dyk to znáte). A za dveřmi číhá (prská) pomstychtivý politický oponent (se svou suitou a voliči). No jo, ještě že nám po projekci během diskuze bylo vysvětleno, že za vší tou nepřející negací a případným nezdarem je to pěstování strachu v lidech (jako přeci dnes všude, viz prezidentské volby v Americe nebo Brexit). ()