Noc a den

Zlatý Lev - výběr (20.01.2006)

Hodně mi to připomnělo český film Paralelní světy - téma mladé ženy, která hledá sebe samotnou a nakonec se stane sama sebou, je jistě nosné, jenže stejně jako v Paralelních světech je i zde podáno značně nedůvěryhodně, bez nějakého uvěřitelného prozření nebo přechodu (pokud v něj stejně jako v Paralelních světech nepočítáme těhotenství, ale i tak je potřeba to dotáhnout v oné rovině rozhodování). O obou (vlastně třech, čtyřech) mužských postavách není proč si povídat, buď jsou to mladí nabíječi, nebo tatínek jedné z postav, nebo starý soused. V ženských filmech žel nemají většinou mužské postavy žádnou hloubku nebo propracovanou psychologii. Jinak film stojí na pocitech, atmosféře (výprava a kamera jsou zde vynikající), jen tedy vylhat se z jedné ze scén tak, že jedu z detailu na celek, a neukážu přitom všechny ty poetické krásy, které Joseph popisuje, to je kách, měly být v obraze, je to přece kurňa film, ne rozhlasová hra. Dialogy jsou ale takové dětinské až mimoidní, navíc se často zbytečně opakují. Stejně tak postavy se chovají poněkud mimoidně, ale dá se to brát jako jistá forma náznaku nedospělosti a nutnosti dospění. Popravdě by se tento film dal naprosto jednoduše zparodovat, protože některé přístupy autorky jsou značně naivní, ale na druhou stranu je to poctivá pocitová výpověď, a jako taková je natočena na solidní filmařské úrovni. Jen bych to podruhé vidět nemusel. (17.11.2023)

Vzhledem k tomu, že se tu moc neděje (v tradičním slova smyslu), tak rovnou začnu upozorněním, že vše, co bude následovat, je nejspíš spoiler. Film, na kterém se mi líbí naprosto všechno. Až teda na dialogy a divné a nerealistické chování postav, což zde bohužel tvoří celý obsah a tak tu významná část filmu vyloženě pokulhává. A to je jediný a zároveň obrovský problém Noci a dnu, na základě kterého vlastně ani nevím, jak moc se mi to líbilo. Na rozdíl od Celé noci se to soustředí jen na tři postavy a vztahy mezi nimi (resp. vztah Julie s Jackem a Josephem), takže je to celistvější, ne tak experimentální, funkčnější a hlavně atmosféričtější, ale Celá noc zase byla lepší v poetice, kterou tenhle film rozhodně má, ale kazí ji přílišný počet dialogů a voiceoverů a pro mě nepochopitelné rozhodnutí některé věci jen suše říct namísto jejich ukázání. Hned by to vypadalo o dost líp a nedůvěryhodné chování postav by se dalo lépe přehlédnout a tolerovat. Takhle to má sice krásnou atmosféru, působivou hru s barvami i chytře komponované záběry, ale postavy se mezi sebou baví jak mimozemšťané a když dojde na nevěru, kterou Jack přímo odhalí, tak dlouho trvá, než ji vůbec začne vnímat a když už k tomu konečně dojde, jedná zas jak z jiné planety. Prostě je to další z Akermanové filmů zaměřený hlavně na romantické projevy, které jsou středobodem všeho a moc neřeší, jestli se jim dá věřit neb nebo jestli nepůsobí směšně. A že se takovým momentům film bohužel nevyhne. Potěšilo mě pak, že film někam směřuje, ale zase jsem moc nepochopil Juliino rozhodnutí na konci filmu. Leda by tam spousta věcí byla metaforou na "dospívání v chápání lásky" a faktu, že světem se nedá jen věcně zasněně bloudit. Metaforické scény se tam sice dají najít a někdy i dost viditelně, ale místy to zase vypadá, jakoby se s nimi vlastně tolik nepočítaly a jen vyplynuly ze situace. Ke konci se z toho klubala zajímavá hlubší pointa, která by se mi osobně dost líbila, ale pak přijde poslední scéna a ta to pojme úplně jinak. Je to zvláštní film, až pozoruhodný a rozhodně má něco do sebe, ale pro ucelenější dojmy si ho ještě nechám projít hlavou. Na mém počtu hvězdiček to ale nejspíš nebude mít vliv, spíš přemýšlím, jestli je to na tři nebo silnější tři. Zatím dám "nižší" hodnocení a uvidím časem, co to ve mě zanechá. Silné 3* (17.11.2023)