Der Fußgänger
Der Fußgänger
Obsahy(1)
Úspěšný průmyslník Giese ve svých pětašedesáti letech zažije podivnou autonehodu, při níž zahyne jeho nejstarší syn, a to Giese do smrti poznamená. Přestane jezdit autem a stane se z něho chodec, a to i duševně. Začíná vidět svět z jiného úhlu pohledu, z pohledu pěšáka, a ne jako doposud od volantu luxusní limuzíny. Trpí výčitkami svědomí vůči zabitému synovi a k tomu se přidají vzpomínky z války, kdy byl nucen jako důstojník wehrmachtu řešit problém s partyzány a vesničany někde na řeckém venkově. Jeho mysl se začne upínat k tomu dle jeho názoru nejhlavnějšímu, a to se postarat o svého vnuka, který přišel o otce. (MVanis)
(viac)Recenzie (8)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
Docela uvěřitelný pohled na člověka, který se nakrátko ocitl někde mimo svůj běžný život a udělal strašné věci, zapomněl na ně a zase žil normálně. Ale teď se vrátily, zvenčí i zevnitř. ()
Velmi zajímavý film s posmutnělou atmosférou a vyrovnáváním se s minulostí. Přestože divák postupně zjistí, čím hlavní hrdina byl a co způsobil, stále s ním tak nějak sympatizuje a víceméně si přeje, aby ho ta Řekyně nepoznala a novináři nechali být. Vždyť už těch radostí v životě moc nemá, že…Líbily se mi flashbacky z minulosti, a i když jich bylo požehnaně, nijak zvlášť mě nerušily. Fajn byla také zvláštní scéna se starými dámami, která kromě humoru přinesla i zajímavé ohlédnutí se za německými dějinami. Vrcholem byla televizní beseda s výsostně morálním zamyšlením. Avšak přece jenom, úplně spokojený nejsem; necítím se sice být sadistou, ale přece jenom moje očekávání, že bude hlavní postava ještě ve větším srabu, a to mě donutí s ní naprosto soucítit, tak úplně naplněno nebylo, proto nakonec „pouze“ 4*. ()
Tak nevím, jestli mám dát dvě hvězdičky nebo čtyři... Kdysi bojoval ve druhé světové a nechal vyvraždit jednu řeckou vesnici. Plnil jen rozkazy? Kdo ví, ale jeho svědomí se stále ozývá. Teď je dědečkem, vede továrnu na stroje a je politicky činný. A začnou se v tom hrabat novináři. Jeho syn zemřel v autě, které on sám řídil. Roztáčí se klasický kolotoč podaný neklasickým způsobem, kdy si Řekyně není jistá, jestli to byl on, nebo nebyl, a jeho matka pořádá čajový dýchánek se svými francouzsky a anglicky hovořícími přítelkyněmi... Tenhle film je velice zajímavý, zajímavé je ale i to, že bych to do něj během sledování vůbec neřekl. ()
ocenenia : Oscar 1974 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Galéria (10)
Fotka © Constantin Film
Reklama