Reklama

Reklama

Gauguin - Voyage de Tahiti

  • USA Gauguin: Voyage to Tahiti (viac)

Nekompromisný vizionár Paul Gauguin opustí Paríž, rodinu i priateľov a v roku 1891 sa usadí na exotickom ostrove Tahiti, aby tu  v divokej a nepoškvrnenej prírode.načerpal inšpiráciu pre svoje obrazy. Zdanlivý raj sa ale mení na miesto samoty a chudoby, na ktorom Paul zápasí s podlomeným zdravím, odmietnutím i pochybnosťami. Ale taktiež sa tu stretne s krásnou domorodkyňou Tehurou, ktorá sa stane jeho ženou i múzou.  Film Edouarda Deluca je výpravnou, pritom však meditatívnou sondou do duše vášnivého a problematického génia. (Film Europe)

(viac)

Videá (2)

Recenzie (50)

Vitex 

všetky recenzie užívateľa

Takhle nějak by možná chtěla Mette Gauguinová, aby byl její manžel zobrazovám. Nevyznívá to totiž ve výsledku pro jejich rodinu jako až tak hrozná ostuda. Egoistický syfilitik s víc než jen sklony k pedofilii (a malířský génius, samozřejmě, to zase ne že ne) tu působí jako něžný romantik a mučedník, který obětoval šťastný rodinný život, aby dal lidstvu své výtvarné dílo. Po přečtení jeho biografie od D. Sweetmana můj dojem z filmu trochu opadl, protože to zjevně není příliš věrný Gauguinův portrét. Jinak je to ale moc pěkný. ()

POMO 

všetky recenzie užívateľa

Exteriéry a Cassel super (jak jinak). Kdyby ale hlavní postavou nebyl dnes slavný malíř, jeho příběh z Tahit by neměl jediný důvod být zfilmovanej (ani napsanej, ani cokoliv). Pokud se ovšem o Gauguina zajímáte, uvidíte, při jakých příležitostech (asi) namaloval některé ze svých slavných kousků. A že byl, stejně jako van Gogh, do společnosti nezařaditelným chudákem. Do jeho vnitra ale snímek nepronikne. Pro vynikající filmové zobrazení utrápené duše a mysle, múzy a motivace výjimečného malíře si dejte spíše Schnabelův kousek At Eternity’s Gate. Sice je o van Goghovi, ale nemalou roli v něm sehraje i Gauguin coby jeho blízký kamarád. ()

Reklama

mchnk 

všetky recenzie užívateľa

Slibný námět i počáteční vtažení do děje a částečně i mysli posmrtně velebeného umělce velmi rychle ztratí tempo a vůči divákovi se nekompromisně mění v zoufale natahovanou, monotónní, milostně dramatickou epizodku z jeho života. Společně s barvami a štětci si Gauguin do brašny z Francie přibírá také existenční marnost a životní lopocení, což v tehdejší francouzské kolonii, kde padají veškeré jazykové bariéry, dostává jen jiný, tentokrát exotický nádech. Očekávaný obraz umělcovi svobodomyslnosti, rozhodnosti nechat vše na přírodě a okamžiku, který právě prožívám, vyčistit svou mysl, načerpat inspiraci, energii a pochopit, proč má vlastně zítra cenu opět vstát a žít, se nekoná. Ano, předloha, v tomto případě sám život, je jasná, ale proč věnovat celý film tomu krátkému životnímu období, přičemž velmi povedený začátek byl odbyt v několika málo minutách a zbytek jeho života ledabyle zařadit do titulkového dovětku? Velmi dobrá hudba a režie, jinak pro mě dost slabé. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. ()

Marigold 

všetky recenzie užívateľa

Potemnělá náladovka ovlivněná filmy Terence Malicka, která překvapivě poeticky pracuje s tahitskými kulisami - vypadají velmi ošuntěle a melancholicky - a s tváří i tělem Vincenta Cassela, který od prvního záběru vypadá, že v tom dalším umře. Scénář pracuje s vynechávkami a nedořečenostmi, ale občas voiceoverem čerpá z Gauginových dopisů ženě, což funguje spíš rozpačitě. Na poměry biopiců příjemně nedidaktické, byť jasně odvozené. ()

tron 

všetky recenzie užívateľa

Zasnené, smutné a náladové. O Gauguinovi som vedel len to, že existoval a že nejako súvisel s mojimi milovanými Tahiti. Čiže mi nepripadalo ako blbý nápad pozrieť si o jeho tahitskom období celovečerák. A drasticky som do tohto aktu zatiahol aj nič netušiacu pani manželku. Nakoniec sme sa dočkali solídnej, hoci nie nejako extra geniálnej pocitovky, kde nejde príliš o scenár. Je totiž dosť nudný a nezaujímavý. A výprava je prekvapivo tuctová; ak máte Tahiti resp. Francúzsku Polynéziu napozeranú len z čarokrásnych pohľadníc, budete týmto filmom nepríjemne zaskočení. Najviac tomu dáva Vincent Cassel, ktorý do toho išiel naplno. Je to skvele charizmatický Francúz, všímam si jeho prácu od roku 2000 (parádne Purpurové rieky) a je to zrejme jediný herec na svete, ktorý môže mľaskať pri jedle a nemáte chuť niečím ho udrieť po hlave, ale zamľaskať si spolu s ním. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo od 12. září 2016 do 28. října téhož roku v Paříži a na ostrově Tahiti ve Francouzské Polynésii. (Stoka)
  • Na role domorodých obyvatel byl vypsán casting mezi místními obyvateli a jedná se výhradně o neherce, což na výkonech není ani v nejmenším znát. (Stoka)

Reklama

Reklama