Reklama

Reklama

Helimadoe

všetky plagáty
TV spot

Obsahy(1)

Helimadoe je lyrický příběh z počátku našeho století, s atmosférou maloměstského prostředí, s rázovitými figurami a jemnou analýzou lidských povah. Odehrává se v jihočeském městečku, v němž vnímavý dospívající chlapec prožije první citové okouzlení i hlubokou krizi. Helimadoe jsou i počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře Hanzelína, který nejen že léčí těžce nemocného chlapce, ale svou moudrostí mu pomáhá bolestný citový zásah překonat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (81)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Sytými, na několikrát nanášenými barvami je podáván příběh rozrušeného dospívajícího mládí a jeho prvních tužeb a snů. Obležení dívky muži je tradičním tématem národních kinematografií, opačná situace naopak výjimkou. Citové škobrtání všech se všemi nabízí také příležitost pohlédnout pod fasádu víceméně zralého ženství hrdinova okolí. Neobvyklý úhel tohoto pohledu ozvláštňuje jinak triviální fakta a prahy dospívání a propůjčuje jim magii se blížící ráz. Filmové ztvárnění se přiblížilo svou kvalitou Havlíčkově literární předloze, místy ji snad i překonalo. V kontextu kvality a dosažené úrovně devadesátých let lze oprávněně mluvit o nadprůměrném dílu. Otázkou zůstává, kolik generací budoucích diváků s touto charakteristikou bude ochotno souhlasit. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Filmová adaptace stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka nedosahuje sice kvalit fenomenální Herzovy adaptace románu Petrolejové lampy, ale má své osobité nostalgicko-rozverné kouzlo, byť se poměrně zásadně liší od své románové předlohy...tragický a existenciální rozměr knihy Jaromil Jireš, věren si svému poetickému vidění světa (v kombinaci s pojetím, které nastavil již scénář Václava Šaška), ve své filmové adaptaci zcela opomněl a akcentoval náladu prvních citových vzplanutí a následných hlubokých zklamání typických pro období dospívání, erotický prvek mi pak ve filmu trochu překážel, jelikož se ne úplně potkával s poetickým rastrem nastaveným režisérem. Helimadoe rozhodně není špatným filmem (a tak typicky pro čsfd je coby český porevoluční titul silně podhodnocen), určitě mu ale ublížila doba jeho vzniku (všichni jeho stěžejní tvůrci už byli bohužel výrazně za svým uměleckým zenitem), kdyby byl realizován o nějakých dvacet let dříve, konstelace předního českého režiséra a výrazného scénáristy (Václava Šaška lze označit za specialistu na dílo Jaroslava Havlíčka, úspěšně adaptoval 4 jeho knihy včetně právě výše zmíněných Petrolejových lamp) mohla s celkem vysokou pravděpodobností napovídat o přestoupení oné pověstné tenké hranice nadčasovosti a o uměleckém zdaru či nezdaru... ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Moc havlíčkovské to tedy nebylo. Sice asi divácky vděčnější, ovšem celkově se z filmu vyloupla jen velmi rozlmělněná a přežvýkaná verze výborné knižní předlohy. ()

Bart 

všetky recenzie používateľa

Zatímco Juraj Herz si na Petrolejových lampách zlomil třeba ruku, Jireš si na tomhle přepisu Havlíčkova románu zlámal vaz. Převádět Havlíčkovu prózu na filmové plátno není jednoduché. Přestože tohle není typické Havlíčkovo dílo, určitě není tak složité zfilmovat lyrický příběh jako psychologický román. Nejlépe se s Havlíčkem asi vyrovnal Jiří Bělka, který natočil pro televizi Neviditelného (1965). ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Havlíčka v českém filmu nikdy nebylo dost, často inspiroval k těm nejlepším dílům Herze, Svobodu nebo Kleina. A pokud si v něm více četl Jireš, dopadlo to opět lahodně. Skromnější podmínky porevolučního filmu sice nemohly nabídnout takovou opulenci zázemí ve výpravě, jako předchozí dekády, ale i tak vzniklo zastavení nadčasového charakteru. Vysloveně příjemný zážitek s citlivým vedením herectva, jež se může pyšnit tím, že má Helimadoe ve své filmografii. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Po vizuální stránce film stojí za pozornost. Havlíčkovskou lyriku, smíchanou s drsností a surovostí se Jaromilu Jirešovi podařilo věrně zobrazit. Ovšem to je všechno. Kde je barvitý jazyk a živelné postavy, Havlíčkovým hrdinům tolik vlastní? Z herců je jednoznačně nejlepší Josef Somr, s rolí drsného samorostlého lékaře chudých se skvěle vypořádal. Jiní se mi zdáli ve svých rolích nevýrazní. I tak ale dobrý film. ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Nevýrazný film, který nemá moc ničím zaujmout. Je to nudné, ale jsou zde i nepatrně zajímavé okamžiky. Mně tenhle film nepřišel tolik nepovedený, ale spíše nudný. Herecké obsazení nebylo nezajímavé, ale ani toho moc dohromady nepředvedlo, po režijní stránce tomu chyběla osobitost. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Prapodivný názov je vysvetlený krátko po úvode, takže si s ním nemusíte lámať hlavu a môžete sa sústrediť na dej. No a ten sa sústredí na chlapca na prahu detstva a bujarého teen veku a jeho vnútorný a vonkajší svet. Inými slovami dej nie je príliš nahustený, nemá nejaký výrazný konflikt, i keď sa tak tvári a v podstate sa nám pred očami prezentujú epizódky zo života chlapca. Či je nešťastná zamilovanosť v tomto veku niečo, na čo môže niekto nostalgicky spomínať aj po dlhých desaťročiach, je asi otázka povahy. Osobne si neviem predstaviť, že by podľa mojich citových sklamaní vzniklo niečo filmovo príťažlivé :) ()

WANDRWALL 

všetky recenzie používateľa

Byl jsem hlavně rád, že se opět někdo zhostil natáčení filmu podle spisovatele J. Havlíčka. Film má pár silných míst, jinak nevhodně vybrán představitel hlavní chlapecké role. Všechny přehrává J.Somr. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Strašně jsem se styděl za nedostatek odvahy říci pravdu." Havlíčkův složitý svět maloměstského prostředí, odlehčen dětskou optikou v "příběhu potěšilé pubety". Knížku jsem nečetl, ale od prvních minut filmu na mne dýchala krásná atmosféra z počátku století. Spočátku smutný příběh nemocného chlapce se rozvinul do kouzelné nálady dětských trampot, prvních zamilování a zklamání. V každém případě opravdu nevinných. ,,Naše cesta je dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno." Klučina v hlavní roli nepůsobil nejvěrohodněji, ale postupně si můj divácký soucit vybudoval a silný dojem na mne rozhodně udělal také dodatečný závěr po letech. Víc než Josef Somr v roli na první pohled nesympatického doktora, který to ale nakonec myslí se vším dobře, si mne získal Oldřich Navrátil. Vskutku velice milý Jirešův film, který ve své poetice (díky pěkným holkám, mírné erotice a hudebním vložkám) má pořád ještě hodně z Valerie a týdnu divů nebo Lva s bílou hřívou. (80%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) ()

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

Ze tří filmových adaptací próz Jaroslava Havlíčka je tahle určitě nejméně zdařilá a zůstává hodně daleko za výbornými filmy Juraje Herze a Jiřího Svobody. ()

marhoul 

všetky recenzie používateľa

"Ale kdo občas nepocítí touhu vrátit se ještě jednou tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které nám již nikdy nedají příležitost napravit staré chyby. A tak je naše cesta dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno." ()

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Helimadoe je film, který na ČSFD ztrácí body asi hlavně pro svou pomalost. Sám o sobě je ovšem režírován poměrně dobře a ani herecké výkony nejsou vůbec špatné. Především Josef Somr podává výkon velmi dobrý a kupodivu ani herectví Jakuba Marka jakožto hlavního hrdiny není, navzdory místní kritice, nijak zlé. Hlavní slabina filmu tkví v něčem jiném. Zcela fatálně se míjí s knižní předlohou. To, že museli tvůrci obětovat některé části děje je samozřejmě pochopitelné, vždyť nacpat 240 stran textu do devadesáti minut filmu lze jen obtížně. Také změny vyplývající z rozdílných charakteristik filmu a literatury jsou pochopitelné. Méně pochopitelné jsou významové posuny. Doktor Hanzelín není lidmi opovrhovaný podivín, jeho dcery nepůsobí dojmem zapšklých starých panen, Ema není dívenka chorobně drobná a křehká, učitel Pírko není nemotorný směšný prcek. To všechno samozřejmě posouvá celkové vyznění příběhu a číní jej o poznání banálnějším... Navíc, mnohé situace ve filmu se nejen od knižní předlohy liší a to prakticky vždy směrem k jejich zjednodušení, banalizaci, odmagičnění, ale dokonce jdou významově zcela proti duchu předlohy. Například pokud Dora v předloze říká, že nemůže být šťastná, ve filmu tvrdí pravý opak. Zatímco tragický, bezvýchodný, existenciální rozměr románu se ve filmu zcela ztratil, motiv erotického jiskření byl naopak neúměrně zvýrazněn... Samozřejmě se naskytá otázka "proč?" Možná ze snahy po větší divácké přitažlivosti, lepší pochopitelnosti. Film jakoby obrušuje veškeré hrany a místo nich kreslí podivnou starosvětskou idylku. Určitě i proto, že si tvůrci filmu zjednodušovali práci a jednotlivé scény, lokace či situace řešili tím nejjednodušším způsobem. Možná také proto, že Jireš jednoduše neznal románovou předlohu a z ne příliš šťastně napsaného scénáře vytáhl zcela odlišné důrazy. Mnohé významové posuny by pak šly na vrub prosté snaze dát, patrně ne zcela pochopitelnému (protože posunutému), ději alespoň nějaký smysl. Výsledek je ovšem tak jako tak slabý... Celkový dojem: 60% ()

Hortensia 

všetky recenzie používateľa

Celkom banálny príbeh-spomínanie, čitateľné postavy, no ono to v komplexnosti sveta Havlíčkových postav a děja naberá akúsi všeplatnosť. Myšlienky, ktoré niekedy zaznejú i priamo, "Neklidná" Dora, päť sestier, Doktor, klúzelník a rodinné zázemie hlavného hrdinu... vo výsledku to akosi tne do živého, vyvoláva Ztesk a sebespyt. ()

Ivoshek 

všetky recenzie používateľa

Poetiku Havlíčkovy knižní předlohy se Jirešovi na plátno příliš přenést nepodařilo. Svůj díl na tom má jak pasivní představitel hlavní role, tak i někteří další herci (L. Zedníčková). ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

V určitém věku to prostě některé české i světové režiséry (a nejenom je) postihne - začnou nostalgicky vzpomínat na mládí, špatné je zapomenuto, dobré je glorifikováno, všechno zalévalo teplé sluneční světlo a holky byly krásné a mladé a usměvavé a svůdné... A tak si takový režisér pak vybere nějakou předlohu, do níž by mohl tuhle svou nostalgii vrazit, jedno, že v originále to není o tom sluncem prodchnutém dospívání a hromadě holek na statku s velkými kozami (ačkoliv, dvě výjimky zde jsou), ale o tom stále stejném Havlíčkově cynickém pohledu na tehdejší dobu a některé lidi. Tenhle film jsem párkrát musel vidět, protože ČT to současně s Hradem z písku tehdy prezentovala jako úžasné dílo tehdejší tvorby, ale vždycky mne to nudilo, postavy mi přišly moc papírové, a ne životné, a na to jsem už poněkud alergický. Navíc hlavní hrdina by se hodil do Páni kluci, ale sem fakt moc ne. ()

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

Když jsem šel na film někdy v tom 92/93 roce, bylo mi snad jen o pár měsíců více, než hlavnímu hrdinovi. Takže asi pochopíte, že jsem příběh prožíval s ním. Mě by to ale tedy táhlo spíše k Marii (Ljubu Krbovou jsem si tehdy zamiloval opravdu hlubokým obdivem). Literární předlohu jsem nečetl (hodlám napravit), tehdy jsem ani nevěděl, kdo to Jireš je, ale film na mě stejně působil i po těch dvaceti letech. Pořád jej považuji za nejlepší český porevoluční film. Somr je výborný, až teď jsem zjistil, že již tehdy vlastně hrál mého budoucího tchána. On tedy není doktor, ale povahově a názorově jedno jsou. ()

Krt.Ek 

všetky recenzie používateľa

Já jsem tedy navýsost spokojen, Helimadoe mne "obohatila", rozproudila mou mysl, krátkodobě si pohrála s mými city. Adaptace dalšího Havlíčkova románu Petrolojové lampy, kteroužto vzpomínáte, tedy alespoň někteří z vás, je pro mne slušným zážitkem, filmem, u něhož se můžu pnout pýchou, jak precizně naší filmaři dokáží postihnout atmosféru dob (ne)dávno minulých, to vážně, vsadím se, že nejsem jediný, kdo měl pocit, jako by tam skutečně byl, na přelomu těch dvou století, století devatenáctého a dvacátého, dále se mohu pyšnit tím, jaké skvělé herce máme, respektive jaké skvělé herce jsme měli, kdo z nás, totiž z těch, kteří měli s výše zmíněným filmem tu čest, by zapomněl na podmanivý výkon Petra Čepka, avšak... avšak je to Helimadoe, kdo vítězí v případě, že ještě jednou budu chtít zkouknout jakoukoli adaptaci Havlíčkovy knihy, popřípadě si přečíst samotnou knihu. Je tomu s podivem, ansámbl, v čele Jakubem Markem, dětským hercem, jenž se ve světě filmu před i po Helimadoe výrazně neprosadil, jak se tak koukám na jeho filmografii, čemuž se však nelze divit, mne nikterak nezaujal, možná jen Lucie Zedníčková, kterážto mne něčím okouzluje, něčím, co však nedokáži přesně definovat, přesto vše se mně zdá neskonale půvabná, a je pro mě možná i tím hlavním lákadlem a tahounem snímku, nebo lépe řečeno, tahounem filmu je pro mne postava, jíž ztvárňuje, Dora, ta z pěti dcer, pro níž venkovský život není, ta, která to dává nejokázaleji najevo. Konflikt, který vede se svým otcem, šosáckým, leč dobráckým usedlíkem dr. Hanzelímem je tak intelektuálně nabíjející, odráží se v něm spor moderního s tradicí, mezigenerační rozdíly, neskutečně mne to bavilo sledovat, toto mne naplno zainteresovalo do příběhu, který je vlastně úplně o něčem jiném, totiž o prvním milostném okouzlení. Tato dějová linka má svou poetiku, to jo, ale jak jsem naznačil, Jakub Marek mně byl vzdálen, nebyl jsem s to se do něj vcítit, nebyl pro mne věrohodným. Škoda, příště to chce lepší ruku při výběru hlavního hrdiny, pane Jireš, ale i tak převládá spokojenost. 75% ()

Reklama

Reklama