Ismaelovy přízraky
Les Fantômes d'Ismaël
Ismael's Ghost
Réžia:
Arnaud DesplechinKamera:
Irina LubtchanskyHudba:
Grégoire HetzelHrajú:
Marion Cotillard, Charlotte Gainsbourg, Louis Garrel, Mathieu Amalric, Alba Rohrwacher, Hippolyte Girardot, Samir Guesmi, László Szabó, Bruno Todeschini (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Ismael je filmový režisér, ktorý o sebe prehlasuje, že je vdovec. Oženil sa s dvadsaťročnou Carlottou, ktorá však niekoľko rokov nato záhadne a bez stopy zmizla. Nič nenasvedčuje tomu, že by sa stala obeťou zločinu. Odvtedy ho prenasledujú nočné mory, ktoré zaháňa alkoholom a tabletkami. Je si veľmi blízky s Carlottiným otcom Henrim, tiež filmárom. Dvadsať rokov po zmiznutí svojej ženy stretáva na večierku astrofyzičku Sylviu, s ktorou sa po rokoch samoty zblíži a nadviaže harmonický vzťah. Osud si však prichystá zlomyseľnú zápletku. Náhle sa totiž objaví žena, ktorá tvrdí, že je Ismaelovou zmiznutou manželkou. Začína sa odvíjať veľmi turbulentný a celkom nepredvídateľný príbeh (alebo snáď príbeh v príbehu?), v ktorom sa pre režiséra typicky prelína triler s ľúbostnou aj špionážnou drámou o osudoch Ismaelovho brata Ivana. Nič nie je isté a nemenné. (Film Europe)
(viac)Recenzie (18)
Lehce zmatečný, ale přitom velmi zajímavý propletenec lidských osudů nabízí tento film. Milostný trojúhelník v podání Charlotte Gainsbourg, Mathieu Amalrica a Marion Cotillard táhne příběh nadmíru působivě. Přesvědčivost hereckých výkonů bych viděla ve stejném pořadí. Ne nadarmo celé vyprávění uzavírá právě Charlottka, jejíž oduševnělou krásu spojenou s nadáním snad přímo od Boha asi nikdy nepřestanu obdivovat. ()
je to ako rozvodnená rieka... bravúrne herecké výkony vás bavia, spôsob rozprávania je netradičný a zaujímavý... ale tak, ako dobre, rezko a pútavo začne, to ku koncu akosi stráca dych - no nie v zmysle temporyytmickom, ale akosi sa tie rôzne témy, roviny, rozprávačské okruhy a osudy šialene pletú jeden cez druhý a divák hoci naladený na vlnu tohto filmu a dávajúci pozor začína strácať záujem. akoby to chcelo byť o všetkom a verilo si do konca, že sa to darí... a tá sebavedomá snaha je sympatická, no podráža filmu nohy v cieľovej rovinke... napriek tomu je to film hodnotnejší než 98% hollywoodskej produkcie uplynulého roka. ()
Určite ma Ismaelove prízraky zaujali a bavili viac, než akademický Klam, nakoniec je síce hodnotenie rovnaké, ale skôr ide o ilúziu vďaka zaokrúhleniu raz dole a raz hore. Desplechinov film ma chytil hneď od začiatku, čo je dané ako chytľavou zápletkou o navrátivejšej sa manželke, tak obsadením tých medzinárodne najznámejších francúzskych hercov. Na Ismaelove prízraky sa dobre pozerá, postavy sú svojrázne, ale za mňa sympatické. Keď tu si Desplechin povie, že si vlastne točí film pre seba a postupne sa mu tak trochu rozpadáva pod rukami, i keď som presvedčený, že to má význam a nejde o režisérsku neschopnosť. Osobne som ale čakal lepšiu, respektíve ľahšie pochopiteľnejšiu prepojenosť meta línie s fikčným svetom filmu. 70% ()
Ani dve inak výborné herečky nedokázali tento film spraviť zaujímavým a zrozumiteľným. Scenár a réžia sú tak chaotické, že to na mňa celé pôsobilo ako fakt nevydarený pokus o art. Videné na Art Film Festival 2017 ()
Čekal jsem, že možná uvidím film, který na konci nepochopím. Jenže výsledek je jiný. Nemám pocit, že bych něco nepochopil, jen si říkám, co tím vlastně chtěl režisér říct. Propletenec několika příběhů, které jsou a možná nejsou reálné. Očekával jsem asi nějakou sebeuvědomující katarzi v závěru. Namísto toho Ismaelovy přízraky prostě jen tak vyšumí do prázdna a ty zajímavé desítky minut, které se zabývají trojúhelníkem Amalric Gainsbourg Cotillard, můžu najednou vyhodit oknem. 4/10 ()
Umenie ťažkého kalibru, na ktoré som žiaľ ešte nedospel. Bol by som veľmi zvedavý na divácke ohlasy v hollywoodskej produkcii, bez účasti skvelého tria Amalric, Cotillard, Gainsbourg. Absurdné tak či onak. ()
lahky, zrucne rezisersky natoceny zlepenec ludskych osudov. 56 % ()
Asi jsem nepochopila o co mělo jít -Viděla jsem civilní fotky Amarlica on ani pošuka nemusí hrát...U Cotillard se mi zdá že ve francouzských filmech je jak leklá ryba.Pokud nějaký film s ní za něco stál tak byl natočen mimo Francii.Asi se tam musí víc snažit? ()
Tento zašmodrchaný filmový propletenec je těžko uchopitelným a těžko pochopitelným pokusem o vyjádření schizofrennního stavu hlavního hrdiny (něco na způsob Klubu rváčů), ve kterém režisér promítá své vlastní ego do postavy bratra, který má hrát hlavní roli v jeho připravovaném filmu. Bohužel, i přes hvězdné obsazení je film dosti „nedivácký“ a hodně nepřehledný, zajímavý je však minimálně ze dvou důvodů: zaprvé tím, že se v něm objeví zcela nahá Marion Cotillard a zadruhé tím, že část filmu je natočena v Praze - zazní zde dokonce jedna česká věta (ehm dosti jadrná). To jsou ty dvě hvězdy. Ovšem jestli si myslíte, že na konci filmu budete moudřejší, než na jeho začátku, šeredně se pletete. ()
Čítal tu niekto Jamesa Joycea a jeho Ulysses? Možno by ste viac chápali tento film, ak by ste ho teda vôbec chceli pochopiť :) ()
Premiéra jako opening MFF Cannes. Film má dvě verze - distribuční a festivalovou. Distribuční verze byla zkrácena o 20 minut kvůli projekcím v multikinech, ale ve většině zemí se objeví také. Festivalová verze má těch avizovaných 114 minut a je to ve skutečnosti režisérská verze, jak se často říká director's cut. V distribuční verzi chybí tři zábavné scény - cesta do Izraele, monolog Alby Rohrwacher o vztahu herečky a režiséra a skype rozhovor s Ismaelovým bratrem Ivanem (také skvělý Louis Garrel). Bez nich film ztrácí tempo a řekla bych, že i kvůli sestřihu působí zmateně. ()
Nie, nie a nie. Ohavný onanický bulšit, ktorý pôsobí ako improvizovaná stupidita, z ktorej v strižni nebolo čo urobiť. Charlotte super ako vždy. Tomuto sa vyhnite oblúkom, aj keby ste mali free lístky - čas je cennejší. ()
Tento snímok od Arnauda Desplechina je takým zvláštnym prídavkom do francúzskej kinematografie. V zásade sa jedná o prudko psychologický snímok, pri ktorom sa občas stratíte, občas sa budete nudiť a občas si vychutnáte zaujímavé zábery na nádhernú Cottilard. V globále sa ale jedná o priemerný snímok, ktorý z vás rýchlo vyšumí. 50 % ()
Veľmi chaotické rozprávanie, príbehy piatich postáv majú tvoriť celok a nadväzovať na seba, je to však dosť nepodarené. Pozitívom bola snáď len Marion Cotillard a jej postava, ktorá do filmu vniesla trochu energie, inak nudné a pre mňa ničím výnimočné spracovanie. ()
Slovami klasika: To bola ale blbosť. Tromflo to aj Domček pod vodopádom. Nezrozumiteľný stále sa meniaci štýl rozprávania, bizarné skoky v priestore i čase /vedľajší kvázi špionážny motív bol desný, isto nie vtipný, ak to bolo úmyslom/, vražedná minutáž, vďaka ktorej všetky uvedené nedostatky dokonale vynikli, a značne nadužívaný hudobný doprovod /ku konci už som bola na zvuk huslí alergická/. Hercov mi bolo ľúto, Amalrica som v normálnej úlohe snáď ešte ani nevidela, Garrel ani veľmi hrať vlastne nevie /a všimol si to niekto?/, dievčatá fajn, kvôli nim nejdem s hodnotením ešte nižšie. ()
Tady prostě nevím, asi se budu muset podívat ještě jednou, jestli mi něco neuteklo protože mi pár souvislostí nedochází. Nebo nemá docházet? Film hodně k zamyšlení, což mám rád. Méně než 3*, to je třeba sáhnout do svědomí. Mě film bavil. ()
Woody Allen po francouzsku (pokud ho máte rádi, přidejte si *). Je to jednoduché - buď vás baví rýpat se v psýché jednotlivých (mírně unylých) postav, nebo ne. Trochu to zachraňuje tvůrčí a scénáristický nadhled - a navíc: kde jinde uvidíte zvracení na pozadí epického záběru Obecního domu? ()
Súvisiace novinky
70. ročník MFF Cannes
Jubilejní 70. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes byl završen vyhlášením nositelů prestižních ocenění v neděli 28.5. Na festivalovém plakátu je letos vyobrazena herečka Claudia… (viac)