Réžia:
Vojtěch JasnýScenár:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (viac)Obsahy(1)
Film, ktorého dej sa odohráva v rozpätí viac ako desať povojnových rokov, je umelecko kritickým pohľadom na osudové zmeny českej dediny v tomto období, ktorej pohodou dýchajúca atmosféra sa končí na jar v roku 1948. Dedinčania sa delia na dva nezmieriteľné tábory, kedy sa do novopečení funkcionári dostávajú do sporu s miestnymi sedliakmi. Keď v úsilí o združstevňovanie dediny nepomáha agitácia, obetným baránkom sa stáva sedliak František, ktorý vytrváva vo svojom presvedčení aj keď už ostatní zlyhali. (STV)
(viac)Recenzie (581)
"A pújdem tvrdě...a kdo se nám postaví, toho setnem..." Film je podaný pre mnohých nie príliš stráviteľnou formou. Niektoré scény sa zdajú byť zbytočné, iné možno rozťahané, ale komplexne ide naozaj o kvalitné dielo, ktoré na partii priateľov a ubiehajúcich rokov ukazuje komunistický režim v nelichotivom svetle a to bol dôvod šupnúť ho okamžite na roky do trezoru. R. Brzobohatý má veľmi sympatickú rolu a tie morávácke dialógy som si užíval , rovnako ako tie krásne zábery v ktorých sa zdanlivo nič nedeje iba plynie čas...80%. ()
Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest ()
Ani ne tak nezřízená bezohlednost znárodňování, ale spíše koncentrát povahových charakterů českého človíčka do podoby beskydské vesničky, se stávají předmětem kritiky (ale i oslavy) této Jasného epické fresky, která ve třetině bere slova, posléze dech a nakonec superlativa. Tak mohutný potlesk od tak skromné návštěvy jsem v kině ještě nezažil. ()
Čirá filmová dokonalost, která divákovi snadno způsobí husí kůži a dožene ho k slzám když si uvědomí, že se tohle opravdu začalo v našich hájích koncem 40. let dít. Chytré a přesahové s tématem co bude aktuální dost možná navždy. A navíc se na to hezky kouká. Prostě parádní filmařina a jeden z nejlepších českých filmů.... ()
Šmešně film zrovna moc nepůsobí, snad jen vynikajícími čtenými komentáři Martina Růžka. Oni to ti komunisti s námi tehdy vlastně mysleli vcelku dobře. Ve filmu je krásně vidět jak se z některých lidí stávají snadno svině. Filmové vyznění ještě umocnili vynikající herci své doby, bez nich by to snad ani nešlo. PS: Tento film snad ani nemohl skončit jinak než trezorově. 75% ()
Galéria (27)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zaujímavosti (32)
- Režisér spomína, že v Kelči točiť bolo nemožné, lebo ho považovali za neznaboha a nikto by v tom nehral. Niektorí sa cítili filmom dotknutí. Ale nájsť exteriérové miesta sa však nedarilo. Zúfalí Vojtěch Jasný a kameraman Jaroslav Kučera sa vypravili do kartografického ústavu, v ktorom im ukázali fotografie všetkých obcí. (Raccoon.city)
- Původně měl roli Franty Lampy hrát Vlastimil Brodský, ale nakonec si roli vyměnil s Václavem Babkou. (Terva)
- Role veselé vdovy (Drahomíra Hofmanová) byla původně nabídnuta Ivě Janžurové. Ta v té době natáčela seriál Fantom operety (od r. 1970) a produkční filmu nebyl schopen sladit termíny tak, aby zvládla práci na filmu i seriálu. (Adosek)
Reklama