Hwarang: Květinoví rytíři

Nepamatuju si, kdy jsem se naposled u historického a korejského dramatu takhle bavila. Zhlédla jsem seriál během dvou dní. A to jsem pokradmo psala i bakalářku. Ani jeden díl mi nepřišel výrazně slabý; pravda, že těch výrazně pádných taky až tolik nebylo, protože kvalita se konstantně držela. Děj se pohybuje na lehčí notě, jde hodně o diplomacii a trochu o humor. Machinace tu jsou - ale naštěstí se nijak přehnaně netrpí, neumírá a není to překombinované. To zase neznamená, že by se nebojovalo a netekla krev, nebo že by nakonec o nic nešlo. Ono jde totiž nejen o trůn. Můžu si jen povzdechnout, kdy zas takhle komplexní postavy objevím, abych si oblíbila opravdu všechny. Každá hwarangská květinka měla svůj příběh, svou motivaci. Vztahy mezi hrdiny (a hrdinkami!) byly velmi vrstvené. Odpovídaly tomu i výkony herců. Příjemně mě překvapili mnozí kpop idolové. (V!) Ještě lepší pak byly obě herečky - a královna, uznávám, taky. Za sebe dávám plný počet, a to jsem se prve bála, že mě dvacet dílů ubije. Klidně bych jich ještě jednou tolik zvládla. (26.02.2017)

Tuto sérii nepovažuji až tolik za historickou jako spíš romanticky zábavnou v působivých historických kulisách. Těžko asi měli někdy v 7. století ve městě diskotéku pro zlatou mládež nebo obdobu amerického fotbalu... Děj je, až na dvě nešťastné události na začátku a na konci, příjemný a veselý, proto jsem si tento seriál moc oblíbila a pouštím si ho, když se necítím nejlíp. Krásní kluci, kteří se učí, zamilovávají, soupeří a usmiřují, a přitom získávají životní moudrost a dospívají. Jsou tu zobrazena nejhezčí léta lidského života, na která asi nikdy neomrzí se dívat. A hlavně: hurá, konečně jednou dobrý konec u Korejců! Kdo měl být králem, stal se králem, kdo se měl vzít, se vzal. Tak se mi to líbí! (22.03.2022)

Na tohle se tak dobře kouká. Tolik pěkných chlapců s dlouhými vlasy a chováním, které téměř nemá chybu. Bohužel pouze téměř. Veškerá jejich racionalita je v čudu, jakmile kolem nich projde jedna určitá ženská, která je ale dost přihlouplou karikaturou toho našeho 'křehkého pohlaví.' V jednu chvíli kňučí a brečí, ale pak najednou se z ní začnou úplně bez důvodu sypat moudra, až si člověk říká, jakému filosofovi je asi šlohla. Fakt už jsem si přála, aby se dvě hlavní mužské postavy probraly ze snu a začali se chovat normálně, protože vidět je motat se kolem jedné fňukny jako banda podpantofláků vážně bolí. Tak, teď, když jsem si vylila zlost, přejdu k tomu pozitivnímu. Hwarang má dobrý příběh s fajnovými plottwisty a udržuje diváka v nevědomosti a napětí do posledních chvil. I když byla pro mne většina předvídatelná, byla jsem ráda, že tomu tak bylo a seriál skončil tak jak skončil. Musím ještě zmínit skvělé bojové scény a soundtrack, který mě občas donutil zadržet dech. Doufám tedy, že moje prvotní kritika nikoho neodradí, protože to rozhodně stojí za to zhlédnout. (11.09.2020)

Seriál natočený na kvalitný materiál mi urobil obrovskú radosť. Jeden z tých, ktoré dokážu navodiť filmový zážitok, na rozdiel od nemenovaných, pri ktorých má divák pocit, že sleduje československú inscenáciu zo sedemdesiatych rokov. Láskavý humor, pútavá téma a výkony hercov podfarbené soundtrackom vytvorili dokonalú atmosféru. Trocha úsmevný pohľad bol na dvoranov aj dedinčanov s dokonalým chrupom, ale nevadí. Hlavná hrdinka mi nesadla, tejto herečke som zatiaľ neprišla na chuť. Nemá v tvári žiadny výraz, nedokáže prenášať na diváka emócie, jediná jej mimika je rôzna intenzita stiahnutia a skrútenia pier. Pri sledovaní seriálu som sa nedokázala zbaviť pocitu, že dnešný JK zábavný priemysel s pretlakom krásnych, mladých hercov, ktorí cez obrazovky ovplyvňujú nálady širokej diváckej obce sú akýmsi moderným Hwarangom. Na druhej strane ma vážne bavil výkon hercov, ako sú Kim Won Hae, či Sung Dong Il a jeho šialený výraz majstra Hwarangu, alebo Kim Kwang Gyu, ktorý za ním v zábavných situáciách vôbec nezaostával. Konečne som Choi Won Younga videla v kladnej úlohe a veľmi mu to pristalo. Moja divácka duša vrní blahom. (22.03.2021)

Korejští tři mušketýři, akorát že místo mušketýrů tady máme bandu bišíků. Historie smíchaná s moderními vlivy není zase tak častá, takže oceněno jako hezké odlehčení. Ovšem co se postav týče... Hlavní hrdinka má skvěle nastřelenou povahu, opilé entré a vůbec působí zajímavě, bohužel se to pak časem ztratí v neustálých slzičkách. První ze dvou mužských protagonistů v zásadě žije z toho, že charakter mají všichni kolem něj, ten druhý má zpočátku boží roli “pana úchyla”, později je tam jakýkoli vývoj dost citelně a repetitivně zbržděný královnou mamá. Drama, které se tak začne zamotávat, mě u toho udrželo navzdory místy hrůznému humoru až do konce (ale musím uznat, že některé kousky jako Ban Ryu a jeho “sexuální harašení na ulici” byly fakt skvělé). Sečteno, šlape to na paty Supernatural v tom, kdo pro koho kolikrát schytal šíp a kdo by pro koho umřel, ale s tím se tak v asijských dramatech počítá. Trochu rostu z těch popíkových songů v každé epizodě, ale jinak se mi hudba místy zdála fakt padnoucí a zdařilá ke zvolenému historicko-modernímu pojetí. Mohlo být méně flashbacků, které zvlášť ke konci vyskakovaly jak kobylky, a občas mi už opravdu vysloveně vadil způsob sestřihu, kde se skákalo ze scény do scény v každé epizodě jinak, aby se něco osvěžilo a připomnělo, až na to, že to pokaždé vyznělo jinak, ale celé minuty se v tom promrhaly stejně (výskyt tohohle nešvaru spíš ve druhé polovině série). Taky mi úplně nestačilo rozřešení několika komplikovaných vztahů, ale holt to už je zmlsanost. Podtrženo... stálo to za zhlédnutí coby zpestření, navzdory zmíněným chybkám, ale do paměti se to asi nevyryje nadoživotí :) (11.05.2020)