Sorjonen

Všechny případy nebyly úplná pecka, ale o tom asi kriminální práce je, ne vše jsou sériové vraždy s tajemnými vrahy. Jenže všechny postavy jsou skvěle napsané i zahrané včetně ústředního mindfuck Sherlocka a získají si vás. Celou sérii provází menší uzavřené případy, vedle nichž se táhne několik vedlejších a rozvíjejících se větví, které spolu více či méně souvisí a vedou i k nečekaným vyústěním. Sorjonen si našel svůj prostor, a ani se úplně netlačí do chladné severské krimošky, a proto dávám poslední hvězdu navrch. Kiitos. (02.02.2022)

Finská krimi série baví. Autistický finský Sherlock/ Sorjonen V.V. s vizáží A.A. - Alana Aldy je sympatický. Zajímavé linky na Rusko, když děj se odehrává v příhraničí s Pitěrem. I tam mají svého Babiše, magnáta - fšecky si vás kúpim sedícího na radnici a majícího pod kontrolou téměř všechen majetek v okolí. Je to dobrá líheň pro brutalitu všeho druhu. Ale Finsko je zádumčivě kráásné..... Pěkný opus. (20.04.2020)

Po shlédnutí tří sérií musím konstatovat,že toto severské kriminální drama mě překvapilo svou neokoukanou krajinou finského prostředí a také téměř neznámými herci,ale hlavně celkem originálními případy,které jsou většinou vyšetřováním sériových vražd.Též hlavní hrdina Kari Sorjonen má nezvyklé až občas komické metody,jak vyřešit případ.Seriál má rovněž svou vsuvku o rodině Kariho,která se postupně rozvíjí.Myslím si,že můžu doporučit všem fanouškům žánru Nordic-Noir a také těm,kteří mají rádi krimipříběhy o sériových vraždách.Už se těším na další série.Za mě 100% (20.11.2020)

Zasnežené Fínsko pôsobí upokojujúco, často sa v scénach vyskytuje meter snehu alebo padá sneh, ale ako sme už zo severských kriminálok zvyknutí, za tým tichom sa skrývajú temné prípady. Čisté tvary architektúry, v príjemných a jednoduchých krivkách zariadené domácnosti protagonistov potešia dušu všetkých minimalistov v dizajne. Príbehy sa odohrávajú v reálnom meste Lappeenranta (v okolí je množstvo jazier) blízko Petrohradu a tak aj prepojenie fínskej a ruskej problematiky sedí. Postavy obsadené v seriáli pôsobia dôveryhodne, najmä Kari Sorjonen (Ville Virtanen) je uveriteľný a so svojou mentálnou výbavou aj mimoriadne sympatický vyšetrovateľ. Pravdepodobne si vás získajú aj postavy Nika, Leny, Pauliiny. Je možné nájsť niekoľko spájajúcich prvkov so Sorjonenom a švédsko – dánskym Mostom. Ale. Prekážalo mi niekoľko momentov, vďaka čomu nehodnotím seriál s maximálnym nadšením. Po prvé – tá fínština, nech je mi odpustené – ale za 31 dielov som dokázala identifikovať minimum slov: áno, ďakujem, ahoj, nie. Je možno trápne, že vás originálny jazyk vyrušuje, ale v mojom prípade to tak bolo. (Uznajte - výraz „Erikoissairaanhoitaja“ znamená zdravotná sestra! Pochopila som len niekoľko pojmov - firma, politiikka, eroottika) Horšie to však bolo podľa môjho názoru so scenárom, nevadí delenie častí – väčšinou sa prípad rieši v dvoch epizódach. Skôr v ich nie vždy logickom progrese a tiež pri práci polície. Niekoľkokrát sa po čase vracali na miesto činu, kde našli taký dôkaz, o ktorý už pri prvej návšteve museli priam zakopnúť. Zaujímavý fínsky darček. (09.01.2021)

Ville Virtanen ako inšpektor sušienka je naozaj sympaťák a hlavne neokukaný herec, čo platí v podstate pre všetkých hercov v tomto seriáli. Každá séria skrýva niekoľko prípadov rozdelených do niekoľkých častí, niektoré sú lepšie, iné menej dobré. V prvej sérii prevládali tie lepšie. Od druhej série nastáva aj s nástupom ruskej stopy zostupná tendencia a namiesto prípadov je človek skôr zaujatý osobnou rovinou sušienky. (04.06.2022)