Oktanový kult

Sledovat tento film rovná se být pod vlivem halucinogenních drog. Ptal jsem se sám sebe, jestli mi někdo nehodil dnes do jídla, když jsem zíral na některé výjevy. Koprodukce Britů a Lucemburčanů se vůbec nepovedla, přestože si dokázala poskládat velmi slušnou hereckou sestavu, Madeleine Stowe je stále půvabná i jako matka adolescentní dcery s andělskou tvářičkou Mischy Barton, Jonathan Rhys Meyers se svým uhrančivým pohledem si už pár magorů zahrál a Bijou Phillips je dost dobře možná perverzní a hloupá mrcha i v reálu, tak se herecky moc snažit nemusí. Místo sledování vyšinutého příběhu jsem se tak zabýval pouze hereckým obsazením a vzpomínal na studentská léta a sledování O.C. anebo Pomsty. (23.09.2017)

Hororem bych to nenazývala, pokud se shodneme na tom, že horor by měl kromě jiného být i o "bojim/nebojim" a já jako řadový divák, který rád ochotně vypne myšlení, když se za to bude aspoň trochu potit hrůzou, si takhle uvažovat můžu dovolit. Hororový fanda možná nepromine, ale tentokrát chválím jen záblesky napínavé atmosféry a brilantní Madeleine Stowe, protože hlavní tahoun Jonathan Rhys-Meyers kromě úsměvné rituální exhibice v autě neměl moc čím oslnit (a že ho žeru!). Takže když dostanu příště choutky na noční horovou road movie, tak mnohem raději a znovu Dead End. (22.06.2006)

-"Slyšela jste někdy slova Ježíše Krista?" -"Slyšel jste někdy slova 'jděte do hajzlu'?" Budu k sobě upřímná. Už nikdy se na tenhle film nejspíš nepodívám znovu, ale ne proto, že by se mi tak zhnusil, ale právě proto, že mě takříkajíc dostal na kolena. Abych to nezkoukla znovu a nezjistila, že je to vlastně kapitulelní blbost. Na Octane jsem se dívala v rámci zkoukávání filmografie Jonathana Rhyse Meyerse a místní mdlé hodnocení se mi snažilo předem našeptat, že to nebude nic moc. Chyba lávky, opět se mi potvrdilo, že kromě toho, že se mi nelíbí masově oblíbené filmy, se mi taky líbí masově zavrhované filmy. Lehce hororová, silně psychotická atmosféra nočního putování od nehody k bufetu mi silně sedla do nálady. Místy jsem si opravdu začínala říkat, jestli ta maminka jenom trochu nepřebrala nebo nedobrala léků na halucinace. Škoda konkrétního konce, film si přímo říkal o víceznačné uzavření, které v úplném závěru přece jenom přišlo, ač slabší, než by mohlo být včasné típnutí o několik minut dřív. Nicméně pořád jsem tímhle zjevem tak nadšená, že bez uzardění dávám plný počet a ten filmem vyvolaný pocit nejistoty v sobě nechám rezonovat navždy. (30.05.2009)

Octane je ve svem subzanru hodne svezim dilkem s uzasnou atmosferou a skvele budovanym napetim. Celkove se mi ten napad s nehodami etc. (nechci vic vyzrazovat) libil, je pomerne originalni. Trochu bych filmu vytknul misty velkou prekombinovanost, nektera mista (kazatel v TV) byla mozna az prilis samoucelna. Presto jsem se skvele bavil a rozhodne potesi, ze je nechan velky prostor divakovi, aby si sam ujasnil, o co presne slo... (24.10.2005)

Zápletka je jak se patří pitomá a tak jediné co zbyde, je hutná atmosféra a solidní herci. Už úvodní záběr prozrazuje, že půjde formálně tak trochu o něco jiného, než na co jsme pod pojmem rutina zvyklí. Octane je technicky značně nadprůměrný, atmosfericky (hudba, kamera) výtečně zvládnutý kousek, kterému však absolutně chybí silnější dějová vazba. Překombinovanost tak už ani není nijak do očí štiplavá, protože ono je to samo o sobě značně na palici a člověk neví (podobně jako hlavní hrdinka) co se s ním vlastně děje. Chvílemi je to fajn, ovšem celý film by to jaksi trvat nemělo. Závěrečné rozuzlení ? Nic extra skutečně nečekejte. Meyers je k smíchu a scéna v autě poměrně trapná. (01.03.2007)