Smrt vznešených cílů (E05)

Leopold II. usedá na císařský trůn, který se otřásá. Leopold II. se bojí nejen o trůn habsburský, ale tak jako ostatní mocní o celou Francii a Evropu. Mají proč. To, co přijde, otřese řády světa a přinese nevídané hrůzy. Přijde Velká francouzská revoluce. Králové ztrácejí nejen trůny, ale i své hlavy. Leopold se chystá zasáhnout, ale umírá nečekaně po pouhých dvou letech vlády. Další císař v krátké době nosí jméno František II. Ujímá se vlády v éře muže, který se nechává titulovat císařem, aniž by mu to rodokmen dovoloval. Napoleon Bonaparte je síla, která hýbe Evropou a zcela ji mění válečnými masakry a vítězstvími.

V roce 1806 se František II. vzdává po staletích koruny Svaté říše římské. Přestává platit římská císařská hodnost a vláda dosavadního císaře Svaté říše římské se scvrkává na vládu nad rodovými državami v obou podhůřích Alp, české kotlině a uherských stepích. Po téměř třiceti letech je Napoleonovi ponechán císařský titul, císařská garda a bohatá apanáž. Slušná odměna za třicet let válek a miliony mrtvol. Jeho pokus o návrat zůstane pokusem. Vídeňský kongres definitivně ukončuje evropský válečný požár. Ale nic není jako dřív. Nad trůny se smráká a vpřed se dostávají technokraté moci bez ohledu na původ. Jedním z nejdůležitějších kroků kongresu je ustavení Německého spolku, státního útvaru v původním územním uspořádání Svaté říše římské národa německého, pod vedením Rakouska. A tak, když v roce 1835 František II. umírá, má jen titul císaře rakouského bez faktické moci.

Prosazuje se vliv parlamentů a vlády. A vláda v Rakousku má jméno kníže Metternich. Nová doba přináší nové fenomény, tím nejsilnějším je Prusko a jeho emancipační snahy. Jejich symbolem pak Bismarck. Vlády v císařství se ujímá Ferdinand V., slabý a nemocný vládce laskavého vystupování. Bohužel právě laskavost byla tou poslední vlastností, kterou v té době trůn potřeboval. Rok 1848 je jako povodeň, jen ulicemi se namísto vody valí krev. (Česká televize)