Zahrada rozkoší

Typický Saura - mozaika snů, halucinací, představ, asociací podvědomí, reality, symboliky, vše v nádherném hypnotickém tempu a luxusním vizuálním balení - děj druhotný, prvotní je právě ten surreálný mix, kdy má člověk pocit, že nesleduje film, ale vlastní proud podvědomí...respektive asociativní režijní Saurova metoda aktivizuje divákovo vlastní vědomí a podvědomí, které pluje na své vlně spolu s filmovým dějem... (19.11.2011)

V aranjeuzských zahradách je možné se uzdravovat, dohánět zanedbané, ale také se vžít do Clyda Griffithse (z Dreiserovy "Americké tragedie"); pro mě asi nejsilnější moment. Dalším silným momentem je skutečnost, že Antonio vidí všechny podvody, které používají jeho rodinní příslušníci (a nejen vždy ke svému vlastnímu prospěchu), ale už si to nedovede srovnat v hlavě - a hlava, to je přece jeho nejdůležitější orgán, o který celý film bojuje. Afázie je sice to nejhorší, co mohlo zrovna jeho potkat, a co ho definitivně vyřadilo z profesního života (viz schůze představenstva), ale také tím dostal novou šanci, právě z takových svazků se vymanit a začít znovu a začít jinak. Závěr filmu je na prvý pohled šokantní (tedy saurovský), z druhého pohledu však opět nabízí několik řešení a východisek... (15.02.2018)

Pribeh  tohoto spanielskeho priemyselnika pekne ukazuje na dost chamtivu spanielsku spolocnsot. Dobre pise uzivatel Kobejn, ze u Sauru si to svoje najde aj artak - halucinacie, mozaika snov, predstav, asociacie podvedomia, relity, stieranie rozdielov sen a realita. Saura bol aj artovy velikan, tuna je pekny dokaz  : 73 % (29.12.2022)

"Pokusy o navrácení Antoniovy paměti jsou pak zdrojem četných tragikomických situací." - A kde jako ty situace byly ? Vždyť to byla slátanina na entou ... Pár scén, alespoň zpočátku působilo zajímavě, ale jak se film odvíjel dál, přestal být zajímavý, ale prakticky jen opakující se a nudný. Film jsem sice dokoukal ve zdraví, ale ten konec s mým zdravím dost zamával, takovou tečku za filmem jsem si nepředstavoval ani v céčkové parodii. 35 % (04.05.2012)

Nie som nadšeným prívržencom Saurovej tvorby, ale z jeho filmografie sa dajú vybrať zaujímavé snímky, ktoré stoja za pozornosť ( Anna a vlci ). V tomto prípade je úžasné sledovať vynaliezavosť chamtivých príbuzných, ktorí sa snažia dostať k peniazom rôznymi fintami. Režisér používa vlastné výrazové prostriedky a určite neprekračujú únosnosť, za ktorú by nešiel priemerný divák. Ak by však chcel niekto sledovať tento film vzhľadom k názvu z nesprávneho dôvodu, bude určite sklamaný. (18.05.2012)