Přicházejí v noci

“MUSÍME SI DÁVAT POZOR A NESMÍME BÝT SENTIMENTÁLNÍ“... /// Barák v lese. Tři obyvatelé (rodina)… a to prej bysme nevěřili, co se tam dá zažít zábavy. Třeba smrtící nákaza, lupiči… Chvíli je klid, pak zase vzruch… a i když je klid, působí to (a vo to se snažej…) znepokojivě (jako, že dobří lidé můžou zhebnout). Ale HLAVNĚ to celý je vo otázce důvěry a schopnosti učinit rozhodnutí. Víme, takovej Rick v tom má jasno, ale pro všechny ostatní si tvůrci vysosli TOHLE téma a převedli ho do hodiny a půl nízkorozpočťáku. Finále je dramatický, ale rozhodně to není zábava na takovou stopáž. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Kamkoliv se podívám, všude nákaza. 2.) The Walking Dead jsou moc dlouhý. 3.) Thx za titule „200kg“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (08.12.2017)

Vysoká očekávání bohužel zůstala nenaplněna. Chápu, čím to chtělo být - tíživou a paranoidní cestou k poznání, že pod tíhou extrémní situace a v rámci boje o přežití jsou i dobří lidé schopní udělat hrůzostrašné věci ... ale sorry, to je tak banální pointa, že mi to tentokrát fakt stačit nebude (a to jsem byl k Shultsově snímku značně pozitivně nakloněn, nechtěl jsem nic divácky extra vděčného). A cesta k ní je taky úplně nezajímavá. Vzhledem k tomu, jak je to celé pomalé, tak se tam vlastně ani nestihne pořádně nic stát, nedojde k většímu vývoji postav. A upřímně mě překvapilo, že i stylově je It Comes at Night úplně obyčejné. Když si přitom vzpomenu, jak zajímavě dokázal Shults podat svou prvotinu! Škoda. Film se tak opravdu podobá epizodě několikrát zde vzpomínaného seriálu The Walking Dead. Dilemata, která musely řešit tamní postavy, ale byla kolikrát zajímavější. (31.08.2017)

Žánr "navoněný prd, který hajpuje Indiewire". Epizoda Walking Dead zbavená adrenalinu a dynamiky. Vizuál stojí za to, herci hrají poměrně uměřeně. Shultsova snaha vypomoct si úmyslnou vágností zla a lacinými referencemi ke klasickému umění z toho teror ani brainy stuff nedělá. Jediný děs tak vzbuzuje vlekoucí se stopáž. (27.05.2017)

Dobrý příspěvek k současnému trendu lehce vyprázdněných indie hororů. Hra s očekáváním a chováním postav, kde toho hodně nevyřčeného pluje pod povrchem. Finále je ve svém "neodhalení čehokoliv" vlastně drtivé, všichni se jen bojí a jsou uzavření ve svém strachu, který jim zabraňuje cokoliv změnit. P.S. Nedělejme si iluze, vyjít třeba "vyprázdněný" Blade Runner dnes, tak se do červených čísel nedostane, stačí si jen zobrazit hodnocení od nejnovějších a je krásně vidět jak lidi ten film nezvládají. (03.09.2017)

Přichází to v noci, a tak to sem tam přehlédne nějakého toho černocha. Multikulti táta má doma páreček negrů, který se sveřepě snaží ochránit před zombifikací, avšak malý KuntaKinte je sedmnáctiletý retard … Milé malé drama o tom, že se i slušný a hodný sapiens může změnit v pěkně zuřivou kundu, když mu teče do bot, nebo se mu něco chystá sežrat famílii, a že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Takový neduživější a méně explicitní příbuzný skvělého Přežívalisty, avšak dostatečně atmosférický, solidně zdramatizovaný i zahraný a slušně odsejpající, aby na něj mohli zdejší hororoví exprdi mávat nevyvinutými přirozeními, plivat gumové medvídky a velkohubě srovnávat s, od druhé série nedívatelnou, ultranudnou, otravnou a ostopéro zoufale vatěnou sračkou Chodící mdlí. (03.09.2017)