Rekviem 1981/1987 - 2. část (S11E10)

Celkově mě tato série až na pár výjimek ani v nejmenším nebrala, prostě to nebyl můj šálek kávy, ale zas to šmahem hodit do odpadu taky nejde. V každém případě se jednalo zatím o nejlabší sérii v rámci celého seriálu. Tak příští epizoda snad zase bude lepší. (02.02.2023)

Poslední dva díly 11. série American Horror Story s podtitulem NYC dohromady tvoří jeden velký závěr s názvem Requiem 1981/1987. Režie první části se chopila Our Lady J, druhé části poté již delší dobu se seriálem zkušená Jennifer Lynch. Hlavní by mělo být odhalení několik tajemství, zacyklení příběhu a aby se v závěru nerozpadla 11. série jako ta předchozí. A i když po vzoru sedmé a osmé epizody finále seriálu krapet padá řetěz, ve výsledku je to uspokojivé zakončení. I díky faktu, že vůbec poprvé v historii seriálu vycházeli dvě epizody týdně, má NYC potenciál z hlavy vymizet mnohem rychleji. Nakonec se potvrdí jedna delší dobu protěžovaná teorie, která vlastně k seriálu jako takovému padne, potvrdí se i druhá teorie, kdy se definitivně ukáže, že 11. série pracuje s motivem počátku viru HIV. Několik postav čeká setkání s osudem, v jistých momentech vlastně ideálně fungují emoce, ale přeci jen to ve finále působí, že finále jede krapet očekávaným směrem a především budovalo atmosféru v první polovině krapet vniveč. Po finále se ještě více utvrzuje, že 11. série působí v rámci seriálu poměrně svěžím dojmem, kdy to i vede k rozpolceným reakcím některých fanoušků seriálu, kteří prostě nedostali to samé v bledě modrém. Přitom všem se pořád pracuje s atmosférou, zvládlo se překvapovat i ve finále a i s postavami se ve finále pracuje na jejich poslední cestě solidně. Pořád ovšem u závěru vládne spíše spokojenost a ne totální nadšení, které by se rovnalo skvělému budování 1. poloviny série. Jako při většině detektivních pátrání jednoduše muselo sklapnout past a přijít se s vysvětleními. Ty jsou uspokojivé, i když vlastně nepřekvapivé. Ocenit se ovšem i tentokrát musí postavy, které mají hloubku a ve finále si svůj status nezbaví. Pár Patrick a Gino v podání Russella Toveyho a Joe Mantella je jedním příkladem za všechny, kdy je už teď jde označit za jeden z nejzajímavějších párů v celém AHS.  American Horror Story: NYC tak v závěru nezvládlo navázat na ty nejlepší sériové předchůdce, minimálně ovšem celá série ve finále funguje o poznání lépe, než loňská Double Feature. Soustředěnost na jednu linku, navíc pečlivě vyprávěnou, byla v tomto případě jen k prospěchu věci.... (17.11.2022)

Myšlenka to byla dobrá, ale prostě to a mě tady nefunguje. Konce AHS jsou ve většině případů otřesné a působí jakoby se vytvořily den před uzávěrkou. 11. série není výjimkou. Tady se stalo to, že jsme v v posledních 2 epizodách měli soucítit s postavami ale ono to prostě nešlo, když v minulých dílech nebyla příležitost jak nám je pořádně představit abychom s nimi mohli soucítit a bát se o ně. Většina tohoto dílu je takový delší videoklip s naprosto jasným sdělením a naplno se zde vysvětluje kdo je ten tajemný muž v kůžičce. Stejně jako začátek série tak i závěr je pro mě zklamáním. (29.08.2023)

Pomerne dostojny, ale suchy zaver tejto serie. Sice sme pochopili, kto alebo co je slavnac v kozi a i obdobie vzniku a priebehu vlny noveho virusu AIDS, avsak celkovy dojem bol pre mna skoro ako z hraneho dokumentu. (18.11.2022)

Ako videoklip by sa posledná epizóda vyrovnavala Falcovi a Jenny či Mutter der man mit koks da, o čom to celé bolo je jasné, ale Philadelphiu to prekonať nemohlo ani náhodou. Celkový dojem zo série nie je úplne zlý, ale do série AHS úplne nezapadá, hlavne záverečné requiem je skôr názor autorov na niečo čo už nikto nezmení a ako inak, dozvedeli sme sa že keby nebolo jedného statočného novinára svet by sa nikdy o AIDS nedozvedel. Tomu Murhymu s Falchukom to občas dobre mece na tie vytreté hlavy, červený krīž rozdával ochranu a ihly všetkým feťákom a gayom a až keď zahučal Freddie Mercury začali to brať vážnejšie... (23.01.2023)