Černobílá spravedlnost

Kathryn Bigelow je zručná režisérka, jež nám do této chvíle přinesla mnoho filmů povedených po všech stránkách, tudíž jsem se i na tento, širokému publiku docela neznámý snímek vskutku těšil. Film pojednává o povstání v americkém městě Detroit v roce 1967 a hlavně se zaobírá vraždami v motelu Algiers. Musím pochválit zejména kameru, která mě svou dynamičností vtáhla do děje již v úvodních minutách, normálně tento typ "shaky" kamer moc v lásce nemám, ale sem se to doopravdy hodilo. A za druhé nesmírně oceňuji herce, s kterými tvůrci přišli. John Boyega mi zde překvapivě nevadil, to spíše ve Star Wars bych si dokázal představit někoho jiného v jeho roli, tady jsem s tím jednotvárným výrazem neměl problém, na postavu to sedělo. A hlavně Will Poulter zde herecky koncertoval, i kvůli jeho brilantnímu výkonu si asi každý musel rvát vlasy, kdykoliv se jeho antagonista objevil na obrazovce. Prostřední část v motelu asi nejnapínavější sekvencí filmu, momenty mi bylo z jednání mnoha postav fakticky špatně, no, a závěrečný soud tomu nasadil pomyslnou třešničku. Nepochopitelné. Skvělé řemeslo. Za mě dávám 81 % (16.09.2019)

Kathryn Bigelow je moje režisérská hvězda, ale když vidím volbu témat na filmové zpracování mám trošku dojem v souvislosti s Oscarem, že milá dáma umí hodně chytře vnímat nálady v americké společnosti a te akedemické především. To ovšem vůbec neznamená, že nam Katy servíruje filmařskou břečku, naopak, její režie je absolutně jistá, umí parádně "vytvořit" diváckou scénu a vytěžit jí na maximum, to samé platí i o hereckých výkonech je vidět, že pánové se pod ní pravidelně vypínají ke svému hereckému maximu. Nevím jaká byla realita a co a jak se odehrávalo v tom motelu ve skutečnosti v každým případě soudím čistě filmový příběh a ten tedy brknul dost silně. Ještě mám ohromnou radost z Will Poultera, protože tenhle kluk má nášláplo na velkou hereckou kariéru, má talent od boha. Jediný co bych Katy trošku vyčetl, že nevěděla kdy filmu dát záverečnou tečku. (27.12.2017)

Výborne zvolený a zrealizovaný špinavší vizuál, presná dobovosť, výborní herci (Will Poulter bude hviezda, Boyega prekvapil), fungujúce napätie/emócie (pasáž v moteli je pomerne strhujúca) a IMHO aj rozumne zvolený rámec (vidíme predohru k udalostiam v moteli, aj dohru). Čisto ako film zrealizované v zásade bezchybne, alebo skoro bezchybne. Jedinou potenciálnou vadou na kráse tak môže byť fakt, že vychádzať sa má zo skutočných udalostí. Bez podvedomého "toto sa naozaj stalo" by pôsobivosť nebola asi ani polovičná a Bigelow si sama napílila konár pod zadkom, keď záverečný titulok divákovi po takmer dvojapolhodinovom citovom žmýkaní povie, že niektoré veci boli zdramatizované. Napriek tomu, že umeleckú licenciu chápem a nie som proti, pri látkach ktoré chcú divákovi zasadiť ranu na solar plexus tým, že sa tvária ako krutá výpoveď o neprávostiach nášho sveta, je podľa mňa dôraz na historickú presnosť nielen vhodný, ale dokonca nevyhnutný. Inak totiž môžeme veľmi ľahko skĺznuť k propagande a prekrucovaniu faktov na dosiahnutie silnejšej emocionálnej odozvy. Z toho čo som si o incidente načítal (na to o aký extrém sa jedná je toho relatívne málo) sa ona umelecká licencia použila presne na to čo píšem - dosiahnutie silnejšej emocionálnej odozvy. Nie nejako tragicky a film je vo veľa veciach presný a snaží sa byť v rámci možností objektívny, ale fabuluje sa bohužiaľ aj v úmrtiach obetí, resp. Bigelow sa tendenčne prikláňa k jednej z možných alternatív udalostí. Neexistuje evidentne presná verzia toho ako k úmrtiam došlo a to čo je prezentované vo filme je jedna z možných alternatív - logická a reálne možná, ale pochopiteľne drastickejšia a vrhajúca zúčastnených policajtov do horšieho svetla. Tým nechcem povedať, že tu nedošlo k (mierne povedané) nezvládnutiu situácie, zneužitiu pozície sily, šikane, demonštrácii rasizmu a pod. Ale pomeneného je toho pomerne dosť. Holt, prísna snaha o objektivitu vypáli menej pôsobivo než dramatizácia a bez priklonenia sa k jednej verzii by film ani nebol možný. Nemám každopádne pocit, že by ona umelecká licencia bola natoľko divoká a natoľko pritiahnutá za vlasy, aby z filmu robila len demagogický, hysterický, liberálny žblebt. Detroit je evidentný uchádzač o filmové ceny, Bigelow má smolu, že film išiel do kina z pomerne nepochopiteľných dôvodov v lete (koniec roka by bol vhodnejší) a zároveň že v posledných mesiacoch sa ručička pozornosti ľudu/médií posunula smerom od rasového napätia k sexuálnemu zneužívaniu žien. Ísť Detroit do kina koncom minulého roka, viem si predstaviť, že by zozbieral nejednu cenu. Budúci rok to vidím na úplné ostrúhanie a pozornosť bude venovaná zrejme čomukoľvek s feministickým odkazom. (11.12.2017)

Je to skvelé. Veľmi zaujímavá štruktúra, pozostávajúca vlastne z troch filmov. Prvý je až dokumentárnou rekonštrukciou udalostí v Detroite. Druhý(a najlepší) je strhujúci a veľmi nepríjemny minimalistický psychothriller. A záver patrí tradičnému posolstvu. Bývalá pani Cameronová všetky zvláda s úplným prehľadom a vytvára silnú mozaiku. Remeselne brilantnú, príbehovo silnú, herecky nadupanú (Will Poulter je satan) a myšlienkovo (bohužiaľ)nadčasovú. A vôbec mi nevadilo, že som tematicky mimo. Jediný problém vidím v možno až príliš košatej dĺžke a v tom, že posledný akt je až príliš tradičný a za predchádzajúcimi predsa len zaostáva. Veľká škoda, že sme to nemohli vidieť v kinách. 9/10 (26.08.2018)

Film o tom, kterak bílá svině mlatí černochy a všem je to buřta. Potkat v Praze na Vinohradech Willa Poultera, tak ho čapnu za bačkoru a vláčím ho na Václavák, kde by si na kočičích hlavách polechtal páteř. I přes skutečnost, že tyhle rasové filmy pranic nemusím, tak musím vyzdvihnout fakt, že film ve vás emoce vyvolá. A to i když nechcete. 77% (23.01.2018)