Roger a já

Zatímco počínání George "Neumím číst a psát" Bushe sleduju bedlivým okem nepřítele, o Rogeru Smithovi jsem nevěděl nic. Takže jsem se se zájmem podíval, ale nijak zvlášť to se mnou nehnulo. Přínosem je, že nám Michael Moore (nejen v tomto filmu) programuje ukazuje Američany, kteří se ani vzdáleně nepodobají těm z hollywoodských filmů "ze života" a jsou všelijak morálně, sociálně a politicky pochroumaní. A někteří z nich k popukání - třeba žena prodávající králíky "k mazlení i na pekáč" nebo vizážistka, která po půl roce své živnosti zjistila, že sama není "jarní", ale "podzimní" typ ("Byl to pro mě šok!"). :-) Jinak mi ale připadá, že Moore v roli "muže z lidu" své objekty místy až příliš podněcuje k ještě větší sebelítosti a plačtivosti a tím zbytečně shazuje, co chce filmem říct. 60% (25.09.2006)

Už tady to Mooreovi "šlo" - tomuto filmu ale ještě chyběl jednoznačný zloduch --- GM prostě jen udělala to, co v kapitalismu firmy dělají, Flint na to prostě doplatil a těžko s tím něco dělat nebo svalovat všechnu vinu na nějakého ředitele, který o takových důsledcích ani nepřemýšlí. Přesto je Roger a já zajímavým (spíše smutným než rýpavým) publicistickým počinem a předznamenal kurz svých dalších a vydařenějších následovníků. 7/10 (10.08.2007)

Makáte (třeba i desítky let) v jednom podniku, kde vás celou tu dobu přesvědčují a mažou med kolem huby o tom, jak jste všichni na jedné lodi, jak by jste se všichni měli snažit o blaho celého podniku a něco mu i obětovat. Pak ale přijde krize (ale ani nemusí, stačí, že se majitelé podniku prostě jen rozhodnou přesunout výrobu jinam, tak jako v tomto případě) a vás jako prvního, za tichého souhlasu odborů, bez záchranného člunu nebo kruhu, hodí přes palubu a odplují s celou tou lodí. A vám nezbude, než se plácat ve vodě. Možná budete mít štěstí a kapitáni lodi si vás z falešného a pokryteckého soucitu najmou jako živé sochy na svůj snobský velkoburžoazní večírek (to už jsem fakt nahlas sprostě nadával). A nebo se zhnuseni okolními kecy, že si za to můžete sami, protože jste leniví a nechce se vám pracovat, snažíte přežít a sehnat pár babek, jak se dá a začnete něco dělat (jak vám pořád dokola cpe okolní společnost, média, politici, velkopodnikatelé, včetně celebrit, které do vašeho města pozvou ti, co vás poslali k vodě, aby vás pobavily) a začnete na svém dvorku např. chovat králíky na maso nebo jako domácí mazlíčky. To pak k vám ale vtrhnou úřady s tím, že musíte vybudovat hygienciké zázemí – zvláštní místnost s omyvatelnou pdolahou a stěnami. No kurva, ale kde by jste na to tak asi vzali prachy, když se je tak tak držíte, aby jste včas zaplatili nájem a nevystěhovali vás, jako za jeden jediný den vašich 24 sousedů, to už je nezajímá!? Nesnáším podobný filmy a dokumenty, protože mě neuvěřitelně nasíraj. Už několikrát jsem si říkal, že se na ně prostě nemám koukat, ale asi mi to nedá. První Moorův celovečerní dokument a podle mě i nejpovedenější. Moore možná občas se získanými informacemi dost manipuluje, snaží se hrát na city a často zapomene být nestranný (ono to ale někdy fakt nejde, točit podobný dokument já, minimálně třem lidem bych tam dal vzteky hned přes hubu), má však cit a schopnost využít humorné scénky (např. když zástupce šerifa vystěhovává rodinu z domu: „Soud vydal rozkaz vystěhovat dům!“ „Hned teď?“ „Ano“ „No, aspoň něco dělá.“) a dobře dohromady sestříhat různé momenty. Tady váš čeká trochu dojetí, trochu vzteku, trochu pokrytectví a naprosté úchylnosti (večírek a možnost za 100 dolarů strávit noc v cele při příležitosti otevření nové věznice). Kapitalismus=kanibalismus. Žerte bohaté! (13.04.2009)

Ach ten Michael Moore! Tento film je ještě z doby kdy dokázal vkusně a přijatelně namíchat vyvážený koktejl z faktů a svých vlastních (ani omylem nestranných) názorů. Příběh pádu jednoho bezvýznamného amerického městečka Flint, jinak Mooreova rodiště a zároveň rodiště General Motors je docela koukatelný. Místy hodně naivní a až amaterský. Ovšem hodně naivní byly i některé nápady starousedlíků na vzkříšení zašlé slávy onoho města. 70%. (16.07.2007)

Tímto mě Moore definitivně přesvědčil, že umí točit zábavné dokumenty, ve kterých sice dosti nevybíravým způsobem prosazuje "svou" pravdu, ale na druhou stranu, jde mu to setsakra dobře a člověka to aspoň donutí k zamyšlení (minimálně nad tím, kde Moore bere tu úžasnou drzost - například bez jakýchkoli okolků udělat blbečky z pár exemplářů flintské smetánky, kteří ještě rádi ochotně zapózují pro kameru na jednom večírku). Co z naservírovaných faktů a fikcí si nakonec vybere a přijme za své, je jen na něm. (19.09.2006)