Ústava
Ustav Republike Hrvatske
Ustava Republike Hrvaške
The Constitution
Réžia:
Rajko GrličKamera:
Branko LintaHudba:
Duke BojadzievHrajú:
Nebojša Glogovac, Dejan Aćimović, Ksenija Marinkovič, Božidar Smiljanić, Mladen Hren, Robert Ugrina, Daria Lorenci, Nina Rakovec, Zdenko Jelcic (viac)Obsahy(1)
Učiteľ na strednej škole (Vjeko) celý svoj život venoval štúdiám o histórii. Žije v zanedbanom a špinavom byte v centre Záhrebu so svojim otcom (Hrvoje). Vjekovi tragicky zahynula láska jeho života - Bobo. Ostal bezradný a smutný, najradšej si život užíval len nočnými prechádzkami prázdnym mestom namaľovaný a prezlečený za ženu. Raz v noci ho zastavila skupinka mladíkov, ktorí ho zmlátili, pošpinili a nechali bezvládne ležať. V nemocnici sa o neho stará zdravotná sestra (Maja), ktorá býva v tom istom paneláku ako Vjeko. Po tom čo mu Maja pomôže dostať sa domov, začne sa starať nielen o Vjeka, ale aj o jeho otca. Tu začína príbeh o úplne troch odlišných ľuďoch, ktorí žijú v jednej budove a ktorí sú nečakane a proti ich vôli spojení a závislí jeden na druhom. (Garfield Film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (22)
V tomto případě jsem měl skutečně pocit, že se dívám na film ze současnosti. A navíc film optimistický. Film o tom, že alespoň v tomto (a jemu podobných) případech je možno dojít ke smíru četniků, ustašovců a partyzánů (a zde navíc nenoacistů), který v minulém století dvakrát eskaloval. A není to jen příběhem samotným, citlivá režie Rajka Grliče má na tom nesporně velký podíl. Nebo se "Ustav Republike Hrvatske" promítl i do života jednotlivých hrdinů? ()
Aj napriek tomu, že som tohto námetu už prejedený, pretože čo film z Balkánu, tak to len o nejakej krivde medzi národmi a o vojne, no som milo prekvapený akú atmosféru tu dokázal režisér navodiť. Pritom ten dej bol taký jednoduchý, no zároveň i povedal toho strašne veľa a nemyslím tým len psychológiu ľudskej duše. Snímok totiž ponúka i pomerne plastický obraz na dejinné zázemie ľudí v tej krajine a širšie súvislosti okolo príčin sporov, ktoré tu dodnes trvajú. A to pútavým až uhrančivým spôsobom musím podotknúť. Nadpriemer. 75/100 ()
Značně hořká, ale přece jen komedie o Ústavě? Chorvati zabodovali už námětem, ale povedlo se jim i jeho zpracování. Navíc ty věty citované z nejvyššího chorvatského zákona v tomto příběhu postav plných předsudků a nenávisti ještě více vyniknou. A konec je kupodivu pozitivní (což ostatně ke komedii sedí lépe). ()
I člověk plný trpkosti a nenávisti se může díky přátelství změnit. 1) Komedie to není ani náhodou, nicméně určitou lehkost zpracování a kapku ironický nadhled filmu nelze upřít._____ 2) První (post)jugoslávský film s homosexuálem v hlavní roli. Ale stejně se tu řeší především národnostní vztahy, jak je v regionu obvyklé. ()
Z môjho blogu k MFF 2016 v Bratislave: Ako nám na úvod festivalu povedal jeden z organizátorov MFF, súčasní chorvátski režiséri sa radi zameriavajú na trpké komédie. Žiarivým príkladom toho je aj Bobo. Dej rozpráva o 60-ročnom vysokoškolskom učiteľovi Vjekovi, ktorý je homosexuál a tranzvestita. Pre jeho záľubu v ženských šatách a make-upe ho na ulici prepadne partia neonacistov. Po útoku sa o neho stará jeho suseda Maja, ktoré je povolaním zdravotná sestra. Onedlho sa spriatelia, avšak Vjeko si dlhšie hľadá cestu k Majinemu natvrdlejšiemu (ale dobrosrdečnému) manželovi, policajtovi. Vadí mu, že je Srb. Film je tak zaujímavou sondou do ľudskej duše a hovorí o tom, že aj ten, kto sa celý život potýka s netoleranciou k svojej osobe môže byť sám netolerantným. ()
Reklama