Izzie's Way Home

Máte hodně rádi film Hledá se Nemo? Tak tomuhle se nejspíš budete chtít vyhnout, pokud tedy nepatříte mezi filmové masochisty, jako jsem třeba zrovna já. Studio plné šílenců, The Asylum, se totiž rozhodlo pro svůj vůbec první mockbuster animovaného filmu a zrovna Nemo, respektive jeho pokračování Hledá se Dory, bylo spouštěčem pro tento jejich šílený nápad. Zpracování je děs a hrůza. Modely ryb jsou téměř statické a asi ta nejděsivější věc na nich jsou oči. Tedy, takové ty chcíplé rybí oči, což by na druhou stranu mělo být filmu jen ku prospěchu. Co ovšem neprominu, je až hrůzu nahánějící pohyb jediné lidské postavy, která vlastně ani nechodila a scénou se hororově posunula až k akvárku (reakce ryb na toto byly alespoň adekvátní), či nejedna animační chyba (ať jde o trhané pohyby, vnořování objektů do sebe navzájem a další patálie). Celé to působilo spíš jako animované sekvence nějaké hodně staré hry, čemuž odpovídal i fakt, že to zpracovali v Unreal Enginu. Příběh se nese v jasném poslání „nezáleží na tom, jak vypadáš, ale co děláš“ a hodně kopíruje právě děj Nema - tedy, akvárium se z lodi převrhne do oceánu, hrdinka Izzie je díky sopce rozdělena od svého otce Harolda (který by jako Marlinovi z oka vypadl, alespoň tedy obličejem) a oba dva se snaží k sobě znova nalézt cestu a zároveň i najít sami sebe. Pro The Asylum typicky hloupě zpracováno, mnoho částí moc nedávalo smysl a postrádalo význam. Ohledně postav taky žádná sláva a osobně jsem si dokázal oblíbit akorát výřečného kreveťáka „krkače a prdiče“. Dabing (viděno v originále) je příšerně amatérský a ve většině uši trhající. Hudba by docela ušla, ale jistá lacinost je tam taky slyšet. No, co se od toho taky dalo čekat, ale hůř to snad ani dopadnout nemohlo. I tak uděluji 15% za (ne)snahu a pokud někdy tento film uvidím znova, tak jedině v rámci zkoušky českého dabingu, kterého se možná ani nedočkám. (22.07.2016)