Zjazvené srdcia

Vzhľadom na tému som vôbec nečakal, že to bude mať taký nádych satiry a bude to celé pôsobiť doslova tragikomicky (hoci v reálnej podstate je to celé tragické). Nie som sám, komu tento štýl pripomenul tvorbu Wesa Andersona, ktorého ja až tak nežeriem, takže ani toto nebol až tak môj šálok kávy. Každopádne, príbeh mal napriek svojmu statickému "čaru" čo povedať a mnohé scénky a dialógy boli absolútne trefné. A samozrejme, nedá mi nespomenúť dobové medailóny o vtedajšej kultúrno-spoločenskej situácií - tie boli miestami lepšie ako film samotný. 3* (10.05.2022)

141 minut je docela slušná divočina na příběh o klukovi, který se celý film válí na lůžku v rumunském sanatoriu a předvádí tu bolest. Na druhou stranu to tu režisér Radu Jude natočil opravdu originálně. Obrazově film vypiplal podobně jako Wes Anderson v Grandhotelu Budapešť. To porovnání je opravdu trefné. Řada statických scén, které jsou zaměřené na hlavního protagonistu a někde v pořadí někdo skučí bolestí jsou nezapomenutelné, ale pořád jsem měl pocit, že tomu všemu chybí nějaký slušnější nádech absurdity, kterou tu krutou předválečnou satiru dokáže zjemnit. I tak hodně dobré, zajímavé, originální a nápadité. Až po filmu jsem zjistil, že Max Blecher byl žijícím spisovatelem a celý ten námět u mě získal na větším respektu. (18.12.2017)

Zde na čsfd zmíněné paralely s líbivou poetikou Wese Andersona jsou nepřípadné a zavádějící. Kritické komentáře zabývající se i historickými souvislostmi: https://www.slantmagazine.com/film/scarred-hearts/ https://variety.com/2016/film/reviews/scarred-hearts-review-inimi-cicatrizate-1201836757/ 90%. (18.04.2019)

Radu Jude je jeden z nejlepsich soucasnych reziseru v Evrope. Mozna proto, ze dokaze byt historicky verny a pritom aktualni a soucasny. Mozna proto, ze dokaze drzet styl, ale hlavne proto, ze svet, ktery vzdy vytvori je komplexni. Zjizvena srdce jsou smutny film, ktery pro platno objevuje postupy predvalecne literarni moderny. (25.03.2017)

Nejen prostředím, ale třeba i některými záběry kamery mi Zjizvená srdce připomínají Smrt pana Lazaresca. Navíc toho Emanuel ve své posteli nacestuje podobně mnoho, jako pan Lazarescu, tedy pojem nemocniční Road movie by tu seděl též... samozřejmě v nadsázce řečeno. Vážně, Radu Jude přináší všestranně dobový příběh a zdaleka to není jen formátem, film má například i vlastní mezititulky, v kterých tedy hlavní hrdina nemluví přímo, spíše myšlenkově, pocitově. Ono téměř celé dění má vlastně jakési "básnické dialogy", což dokonale vystihuje postavu Emanuela. Toho kamera zabírá povětšinou "z dálky", detailů na jeho obličej není příliš, pokud vůbec jsou. Sám vím o jednom, v poslední a dle očekávání nejsilnější scéně, ten nejdůležitější detail... ale třeba jsem si jiných pouze nevšiml. Kamera a především dokonalá kompozice každé scény jsou pro celkovou dobovost zásadní. Většina scén je snad až divadelní, ona také statická kamera zabírající celou místnost k tomuto pocitu svádí. Líbila se mi občasná nadsázka, kterou Radu Jude do jinak samozřejmě dramatického filmu někdy až nenápadně přidal. Občas je hold lepší nebrat vše tak vážně a to i přes dobu a diagnózu. 80% (29.03.2018)