Orange
Orange
Kamera:
Satoši NamikiHudba:
Hiroaki CucumiHrajú:
Kana Hanazawa, Jú Asakawa, Mamiko Noto, Tomohiro Cuboi, Ajane Sakura, Kazujuki Okicu, Kikuko Inoue, Kenta Sasa, Makoto Furukawa, Seiičiró Jamašita (viac)VOD (1)
Epizódy(13)
Obsahy(2)
16letá dívka Takamiya Naho dostane podivný dopis, který poslalo její 26leté já. Nejdříve si myslí, že je to jen vtip, ale vše, co je napsané v dopise, se stane. Včetně příchodu nového studenta Naruse Kakeru. Na konci dopisu 26letá Naho píše, že jediné, čeho ve svém životě lituje, je to, že Kakeru už s nimi není, a žádá 16letou Naho, aby na něho dávala dobrý pozor. (Harroc)
(viac)Videá (3)
Recenzie (14)
[First Impressions]: Pokud bych došel domů a tam byl několikastránkový dopis s detailním popisem instrukcí od mého budoucího já, PŘEČTU SI HO CELÝ... Hlavní hrdinka je tak stupidní, až mě z toho bolí hlava. Jasné, ze začátku nikdo nevěří dopisu z budoucnosti. Ale jak se věci naplňují a hlavní hrdinka začíná věřit, přečte si vždycky jen malý kousíček... PROČ?!? Ráno si přečte, že později v ten den nabídne spolužákovi dělání svačiny. Pak, když mu to opravdu nabídne, je hrozně šokovaná, že mu to nabídla... WTF... A když přijde domů, co udělá? Přečte si další řádek dopisu. Ne celý, ale jen blbej další řádek! Já pro to nemám slov... Když k tomu připočtu hrozně "hřejivé", až teplé smajly, až přílišnou stydlivost všech okolo, naprosto přehnanou sladkost, která do toho prostě nepatří (hlavní hrdinka zná Kakeruho 2 dny a už mu říká, že mu bude do konce života vařit?!?!), prostě... Jsem zvědav, jak se to vyvine. Dávám tomu tak 4-5 ep max... 2EP Prozatím 15% ()
Naho dostane dopis od svého o 10 let staršího já, které se jí snaží přesvědčit, aby změnila svůj vztah k novému spolužáku Kakeru a zbavila se výčitek, které ji i po tak dlouhé době trápí. Po "ověření pravosti" dopisu se do pomoci Kakeru ať už úmyslně nebo neúmyslně pouští celá pětice středoškolských kamarádů. Příběh má dost nepřesností, Naho čte dopis po jednotlivých dnech a nepřečte si ho až do konce, což je totální blbost (ale vzhledem k tomu, že se má něco dít ve všech 13 dílech se to dá pochopit), jakže se vlastně ona korespondence dostala do minulosti vlastně vůbec netuším, atp., atp., ale vlastně mi to ani nevadí, protože mě válcuje takové to příjemné "milo" tohohle příběhu. Kresba mi přišla zvláštní, ale postupně jsem si zvykla a vlastně se mi dost líbila (až na ty pánské nahé hrudníky při sportu, to mi fakt hlava nebere - nebo jsem jednoduše zmlsaná z Free!). Další z těch příběhů, kde jsem se nezamilovala do (sice sympatického) hlavního hrdiny, ale do toho chudáka, který si kvůli své lidskosti pošlape štěstí. Každý anime zrzoun v posledních pár dnech je pro mě jednoduše Suwa. Líbil se mi ending Mirai od Kobukuro. ()
Zvláštny názov. Pokúsim sa písať bez spoilerov. Chápem, že 3* budú dominovať. Príliš vás to baviť nebude a logika trochu stagnuje. Ano, dostaneme list z budúcnosti, ale čítam raz za čas pár slov „pretože sa hlavná hrdinka bojí“, našťastie nie dosť, aby vyšilovala a berie takúto raritu celkom v pohode. Je to žánrovo dráma/romantický/sci-fi. A v tom je aj jeho sila. Orange je o silnom priateľstve a láske. Odporučil by som ho aj divákovi, ktorý anime nesleduje, pretože je jedno z mála, ktoré absolútne neobsahuje ich klišé a retardáciu. Nie. Plnohodnotná dráma v prakticky filmovom podaní, s naprosto fungujúco zasadeným občasným inteligentným humorom, ktorý pasuje k situácii a posúva dej ďalej. Niečo, čo nájdete v dobrých amerických drámach. Po rokou som Orange pozrel znovu, a bolo to na ešte vyššej úrovni, než som si pamätal. ()
Já těch pět hvězdiček prostě dám. Protože mi po seriálu zbyly výhradně sladký pocity. A to i přesto, že Kakeru byl občas na facku a víc než občas byl na facku (nebo možná spíš facepalm) ten srdceryvný patos. Jenže. Já jim to prostě věřila. Všechno. A někdy během sledování druhé poloviny dílů jsem se přistihla, že si přeju, aby ten seriál nikdy neskončil a dokonce pokaždé sleduju i to příšerně dlouhý intro, protože vím, že se mi bude stýskat. Ve výsledku jsou totiž všechny ty postavy prostě hrozně milé a ráda bych znala jejich příběhy víc do hloubky, klidně i z jiných realit - například jsem si nějakou dobu myslela, že když dělá Kakeru takové tajnůstky ohledně toho, koho má rád, třeba je tím vyvoleným Suwa a tuhle nevšední romantiku z nějakého dalšího paralelního vesmíru bych si pustila hned. SPOILER. Jinak co se týče konce, doufala jsem, že Kakeru sice přežije, ale Naho si pak stejně uvědomí, že Suwa je ten real jackpot, prostě mi ta láska Naho a Kakerua nepřišla moc pevná a trvalá. To se sice nestalo, jenže krása dopisů, co cestují v čase je v tom, že taková paralelní linie vývoje událostí klidně existovat může, takže pro mě to tak v nějaké jiné realitě prostě dopadlo. KONEC SPOILERU. Jo a mimochodem, mě třeba to, že Naho čte dopis postupně, neotravovalo ani trochu. Takže tuhle výhradu, která se tady v komentářích často opakuje, moc nechápu. Přišlo mi to naopak celkem logické a víc než dopis mi to připomínalo deník, takže přečíst si ho do konce by podle mě nemělo moc význam. V úvodu se dověděla všechno potřebné a naprosto chápu, že přečíst si všechny ty regrets dopředu by pro ni bylo extrémně overwhelming. A navíc - tolik by se toho stejně nezměnilo, protože konkrétní události, které má napravit by si Naho stejně musela přečíst předtím než na ně má dojít, protože všechno by si skoro rok dopředu nezapamatovala. ()
Galéria (378)
Fotka © TOHO animation
Na rozdíl od většiny ostatních jsem většinou neměl problém s tím co je odradilo, i když v něčem se s nimi i tak shodnu. Začnu třeba faktem, že si hrdinka čte dopis postupně. Tím jsem se nenechal odradit, jistě může to působit nelogicky, ale je jasné, že to tam je takhle z čistě logických důvodů (protože "plot convenience"). Jde jim totiž o to, aby se příběh rozvíjel postupně, kdyby si to hrdinka přečetla naráz, tak by to asi příliš nefungovalo. Prostě to tak je kvůli rozvoji děje a i když to může působit divně, já se s tím dokázal smířit. "Plot convenience" je občas potřeba, protože kdyby se postavy chovali až moc logicky, tak by nemusel být žádný příběh. Podívejte se třeba na video "Jak měl skončit Pán prstenů" a pochopíte, že bez těchto lehce nelogických berliček by si zdejší hrdinové přečetli dopis celý, mysleli, že je to kravina a hodily ho do popelnice... Jistě, nic se nesmí přehánět, ale s tímhle tady prostě dokážu žít a jako pozitivní považuji i třeba to, jak v pozdějších fázích hrdinové řeší, jestli a jak přesně se vlastně tím dopisem řídit. Tohle je dobré a zajímavé uvažování autorů. Co se týká přehnané sladkosti, nablblých smajlů, stydlivost atd. tak ani to mi nevadí. Anime je cílené spíš na holky, takže se to snaží naplnit jejich jisté představy o romantice. Já jakožto nenáročný konzument roztomilosti a romantiky tou jednoduchostí a sladkostí nijak dotčen nejsem, vlastně se mi to občas i docela líbí. S čím ale problém mám a s čím se s některými kolegy ztotožňuji je kritika postav. Ústřední dvojice je mírně řečeno marná. Naho na mě působí naivně a místy i lehce přihlouple no a Kakeru? Nevím ale nějak si k našemu hlavnímu hrdinovi nedokážu vytvořit nějaký kladný vztah, spíš naopak, dost slušně mi pil krev. Ten chlapec je citlivý jak exotická květina a to, že je vlastně vše postavené na tom, jak mu neustále všichni pomáhají, snaží se z jeho introvertní skořápky něco vytáhnout a když už se zdá, že by to mohlo vyjít přijde další deprese a jsme zase tam kde jsme byli, mě neskutečně štvalo... Je hodně smutné, když u romantického anime nefandíte hlavním hrdinům, ale vaše sympatie získává ten třetí, v tomto případě Suwa. Ten je zde prostě největší borec, který si svým jednáním vysloužil všechny mé sympatie, protože to je prostě chlap jak má být a Kakeru na mě vedle něj působí jako "baba" (volím hodně jemné slovo, přestože by se hodilo jiné, mnohem ostřejší). Zkrátka jak se mám vcítit do dramatu, jehož hlavní myšlenkou je zachránit Kakerua, když se mi až příliš často dostává na mysl myšlenka, že si Kakeru vlastně ani žádnou záchranu nezaslouží. Původně jsem měl i problém s tím, že se anime zpočátku tím, že se mění minulost, prakticky nezabývá, ale finále mi tohle náležitě vynahradilo, takže úvah nad tím, co by mohlo být a proč se do něčeho takového pouštět, jsem dostal dost a nebyly vůbec špatné. Postavy si zkrátka ke konci kladly přesně ty otázky, co mě napadaly už po pár dílech. Pozdě, ale přece... Orange je co se týká konceptu a myšlenek rozhodně nadprůměr a věřím, že spoustu lidí zaujme, ale jak hodnotit něco co u vás selhává v těch hlavních aspektech? Romantické anime, kde mě štvou hlavní hrdinové a "záchrana vojína Ryana", který mě neskutečně štval u mě zkrátka ty 4* nakonec nedostane, protože i když myšlenek je tam spousta, tak negativních pocitů jsem měl během sledování také dost. U mě jen 6,3/10 () (menej) (viac)