24: Legacy

Jack Bauer je jedinečná postava, ale nejsem zas až taková konzerva, abych nedokázal přijmout spin-off s novým hrdinou v hlavní roli. A strašně rád bych chtěl. Ale Eric Carter je na 24: Legacy prakticky to úplně nejvíc nejslabší. Ten nigga je tak strašně nesympatickej a necharismatickej, že ho prostě diváka absolutně nebaví sledovat a problémy jeho manželky a bratra už vůbec ne. Vedlejší postavy naštěstí mnohé věci vynahrazují. Krom sympatického ajťáka Andyho a roztomilé teen teroristky si seriál pro sebe vyloženě krade Rebecca Ingram v podání Mirandy Otto, která si podobnou roli střihla už v Homelandu a tady opět dokazuje, že ji tyhle role velice sedí. Dějově je to taková klasika, ale přišlo mi to výrazně méně dynamické, než původní série. Možná to bude i statičtější kamerou, kvůli které to místy vypadá laciněji, než by muselo. Ale ono to celkově je takové nejisté a s menším tahem na branku. Na jedno zkouknutí ok, ale šlo by to určitě lépe a to i bez Jacka. (04.05.2018)

Neopakovatelný seriálový formát žije alespoň na malou chvíli dál a i přes původní nemalé obavy jsem za to rád. Legacy totiž do puntíku plní vše, co slibuje jeho titul a odkaz původní 24 táhne dál a inspiruje se jím. Občas ho ale i bohapustě vykrádá a to nejen v tom dobrém (hierarchie zlosynů z tehdejší první sezóny je víceméně zopakovaná, včetně několika klíčových zvratů), ale i v tom zlém, kdy se vždy v oné nejnapínavější chvíli vrátíme k postavám, které nás tolik nezajímají. Kdo tedy kdysi nadával na nadužívané trable Kim Bauer, ten si na eskapádách Ericových blízkých opravdu smlsne. Trochu smolné mínus ale vidím v tom, že nejzajímavějším charakterem není sám hlavní hrdina. Corey Hawkins se snaží z každé scény vytěžit maximum, ale taková Miranda Otto jako Rebecca si sezónu krade pro sebe svým nenápadným půvabem i neutuchajícím charizmatem a třeba Dan Bucatinsky je jako zprvu nenápadný Andy uvěřitelným a zároveň překvapivě odhodlaným ajťákem od vedle. Eric sám tak ve výsledku občas působí jako sympatický hybatel děje, kterému se ale spousta věcí odehraje spíš náhodou. Čtvrtá hvězda do hodnocení zapadla nejen za provázání s jednou z nejoblíbenějších postav originálu, ale hlavně za dojmy z posledního dílu, který sice zbytečně ošidil finální přestřelku, ale o to důraznější pocity přinesl v následcích pro všechny zúčastněné. Prudce klesající sledovanost a následné zrušení tak mrzí, protože tady se dalo snad jen stoupat. (20.04.2017)

V zásadě bych sem mohl zkopírovat komentář k prvním dvěma epizodám, a nic by se nezměnilo. Legacy si opravdu vzalo z původní Čtyřiadvacítky pouze formuli šesté a sedmé řady, přidalo k tomu trochu zbytečnýho harašení mezi Carterovou ženou a bráchou, a završilo to totálním zazděním hlavního faktoru úspěchu prvních řad Čtyřiadvacítky - totiž jeden den v životě jednoho agenta. Zpočátku se opravdu zdálo, že se totiž autoři poučili z komentářů na sociálních sítích Čtyřiadvacítky a věnují polovinu času na obrazovce hlavní postavě, se kterou si divák musí vytvořit pouto. Bohužel postupem času Carter začal dostávat třetinu, druhou třetinu dostala Miranda a třetí se rozdělila mezi zbylé linky. Když už jsme u těch vedlejších linek, některé jsou zbytečné (Nicole a Isaac), jiné zase rychle zabité (sexy Kathryn Prescott), a některé kompletně neutažené - a to jsou hlavně ty politické. Jinak je ale Legacy v zásadě kopií šesté a sedmé řady Čtyřiadvacítky, a to až tak moc, že nemá ve své druhé polovině žádný silnější okamžik, ani setkání s Tonym, ani finálová scéna Mirandy Otto, a dokonce ani rozhodnutí jejího muže uctít její památku svou kandidaturou. Je pravda, že by bylo možná zajímavý sledovat v další řadě vztah Carter / Donovan, jako měli Bauer / Palmer, jenže tak jako tak to vypadá, že by se k tomu ani autoři nedostali, protože Čtyřiadvacítka je zkrátka a jednoduše dnes už jen akční seriál s politickým podtextem. Honem rychle hrrr střílet teroristy, buď z Ruska nebo z Blízkýho Východu, to je šumafuk, hlavně aby měli bombu a hrozili zabitím některé z hlavních postav. Přitom kouzlo Čtyřiadvacítky je v osobitosti postav a jejich přežívání toho jednoho dlouhého dne - a to ne na politický scéně. Doufejme jen, že pokud by náhodou se snažil ještě někdo někdy oživit Čtyřiadvacítku, vy-ere se z vysoka na všechno to politikaření a korupci a globální terorismus a bude se soustředit opravdu na ty postavy a uzavřený příběh, který diváka vtáhne spíš než nějaké stovky mrtvých na mostě. (27.04.2017)

Neuvěřitelná slabota. Kdyby si dali tvůrci záležet, mohlo by 24 hodin pokračovat i bez Jacka Bauera (ano, rouhám se). K tomu by byly ovšem potřeba 2 základní věci - dobrý scénář a zajímavé postavy. Jenže tenhle spin-off se nepovedl, protože tvůrci byli neskutečně líní. Nesnažili se o žádnou obměnu zaběhnuté formule, a tak je tato série plná čtyřiadvacítkovských klišé a postrádá jakoukoliv originalitu. A hle, stokrát viděné už bez Kiefera prostě nefunguje. Hlavní hrdina je sice sympatický, ale (nic proti Coreymu Hawkinsovi) postrádá jakékoliv charisma. Navíc se tvůrci v rozhovorech před premiérou kasali, jak je to oproti Jackovi úplně jiná postava. Přitom se chová jako Jack, pere se jako Jack, střílí jako Jack, v náročných situacích improvizuje jako Jack. Jenže Jack to prostě není. Navíc Hawkinsovi toho drsného bývalého Rangera a lovce teroristů prostě nevěřím. Kdyby byla jeho postava nějakým nováčkem v CTU, který takovýto příšerný den zažívá poprvé a pořádně neví, co má dělat, bylo by to mnohem uvěřitelnější. Jeho postava by navíc působila více lidsky. Ale to ne, on je už od první epizody superman (viz souboj na staveništi) podobně jako Jack v posledních sériích klasické 24. Jenže Jack k tomu dospěl vývojem. A když už mluvíme o klasické 24...proč tu byl Tony Almeida? Tvůrci měli k dispozici ikonickou postavu, ale absolutně si s ní nevěděli rady. Tony do děje nijak zásadně nezasáhl a vlastně byl úplně zbytečný. Kdyby jeho postavu zaměnili za Bezejmenného žoldáka č. 4, nic by se nezměnilo. Hlavní postavy jsou jinak ploché a nezajímavé. Z té šedi vystupují pouze Rebecca a senátor Donovan. Záporáci jsou vysloveně výsměch. 24 měla vždycky kvalitní záporáky. I obecně negativně vnímaná 6. řada měla výborného Abu Fayeda, jednoho z nejlepších padouchů seriálu. Teroristé v Legacy jsou však ubozí. Postavy jsou zkrátka jedním z hlavních problémů této série, tím druhým je její děj. Ten je absolutně neoriginální a dějové zvraty tak nemohou překvapit. Jsou předvídatelné. Snad vše, co se tu objevilo, bylo jen variací něčeho, co už známe z původních sérií. Akorát ta akce funguje, protože je kvalitně natočená. Nevidím však žádný důvod, proč si tuto sérii pustit podruhé. (17.08.2018)

Je to dobré a kdo tvrdí, že ne tak lže. Ovšem kvalita jednotlivých epizod byla poněkudnevyvážená. Zatím co první dvě epizody byli naprosto parádní. Zbytek série bylo takové přešlapování s občasnou akcí což se změnilo v posledních 3 epizodách, které to, ale už moc nezachránili. Samotné vyznění dějových linek působí dost nedotaženě a zvláštne, ale nejspíš je to proto, že se počítá s dalšími sériemi. Do dalších sérií bych posílil dějovou linku Cartera a věnoval jí více času než ostatním dějovým linkám. Tady to bylo bohužel přesně naopak. 4* 70% (16.07.2017)