Tohle jsme my

Začne to pár fakty z Wikipedie, končí docela fajn představením jednotlivých postav. Kate, jejího dvojčete Kevina a adoptovaného sourozence Randalla. Tihle dva měli komplikovaný vztah už od dětství, Kevin byl přes sport (a později přes herectví), Randall zase přes hlavu. Kate celoživotně řešila trable s nadváhou. Jejich matka čekala nejprve trojčata, nakonec trojlístek doplnil novorozenec odložený před požární stanicí. Jejím úkolem bylo vychovat tři slušné lidi, zatímco později se pokoušela o restart svého pěveckého snu. Úkolem otce Jacka, o němž víme, že (brzy) zemře, bylo velkou rodinu uživit a odolat démonu alkoholu. To byla nicméně jediná kaňka, protože jinak to byl sympaťák každým coulem. Melodramatické pojetí ve své nejryzejší podobě. Tady nejde o salvy smíchu, ale o milý úsměv na tváři z netriviálního vyprávění, které posbíralo několik prestižních televizních a filmových cen. První i druhá série ničím speciálním nevybočuje (a to je možná ta největší síla), jede na stejné náladě, ve stejném rytmu, se stejným humorem. A se silnými momenty. Neustále se všechno proplétá, získáváme nové souvislosti. V průběhu druhé série se mimochodem z Tobyho (Chris Sullivan) a Beth (Susan Kelechi Watson) stanou velmi cool vedlejší postavy. Civilní, milé a přirozeně zahrané. (21.04.2020)

Když já vlastně nevím. Jsem ve 4. sezóně a nejsem schopna si utřídit myšlenky jestli je to dobré nebo ne. Místy se bavím, místy si říkám, že ty postavy jsou úplně hloupé. Herecké obsazení se mi líbí a kvůli tomu jsem i začala sledovat, jelikož Mandy Moore a Milo Ventimiglia jsou boží. Neříkám, že je to zlé, ale na mě postavy třech sourozenců působí jako tři bábovky, které mají mindráky už 20 let a ať už řekne kdokoliv cokoliv tak se na tom nic nezmění. Určitě se dodívám, ale jsem z toho stále v rozpacích. Dávám zatím 4 hvězdy, ale to jenom díky dvěma tahounům. Realisticky je to někde mezi 3 a 4, což je pro mě zklamání, když jsem měla ohlasy jaké to není skvělé a boží a člověk to musí vidět, protože prosmrká všechny kapesníky atp... (08.08.2023)

KOMENTÁŘ K 1. ŘADĚ: Seriál je při vší základní velikosti nepochybných kvalit, jimiž si lze jedině vysvětlit jeho seriózní zásah estetikami napříč, také skvěle připravenou návnadou. Momentů, kdy jsem tuto vypočítavost zaznamenal, nebylo málo a raději je všechny zapomenu, než abych je tu jeden po druhém znechuceně shrnoval. Hodnotu rodiny seriál propaguje bezchybně. Dojímal mě a propojit naše tolik disparátní příběhy replikami pro všechny umí tak, že jeho scénáristům závidím. Zároveň se ale zacyklil do jakéhosi emočně metabolického pravidla pořád stejně padajících a zvedajících se postav, což je nejvíce patrné na nekonečně rozmlouvajícím páru Tobyho a Kate. Navíc se nemohu zbavit (rasistického?) podezření, že nápad anticipovat Randallovu kariéru zálibou v Rubikově kostce pochází z The Pursuit of Happyness/2006. A samozřejmě jste-li ze sebe zklamáni, protože vězíte v obezitě, v povrchních vztazích nebo v hypochondrii kancelářského workoholika, potažmo máte-li jen nezvladatelné nutkání se do nich vciťovat, abyste mohli zapomenout, že jste na tom ještě hůř, najdete se zde o to „spočítaněji“. (09.01.2020)

This is us je neskutečně silným rodinným seriálem, které osobně přímo nevyhledávám, ale tenhle mě chytl za srdce jako žádný jiný. A to je přesně to, co s vámi udělá, když se rozhodnete dát mu šanci a podívat se na něj. Můžou za to především jednotlivé postavy, ke kterým si už po pár epizodách vytvoříte opravdové pouto a záleží vám na jejich osudech. Všechny ty radosti i starosti jsou najednou i vaše, protože je prožíváte s nimi. Z počátku jsem se bála, že je toho všeho až "příliš". Příliš dokonalý vztah manželů Pearsonových, příliš náhod, příliš klišé, příliš nepravděpodobných zvratů, příliš citlivých témat... Přesto to ale z nějakých důvodů vychází, působí opravdově a především vás to zasáhne hluboko. Naprosto perfektní podívaná skrze prolínání se přítomnosti, minulosti i budoucnosti. Po zhlédnutí This is us se zkrátka stanete členem rodiny Pearsonových, ať už chcete nebo ne. (24.05.2019)

Výborný pilotní díl vystřídaly epizody, ve kterých se kolikrát zdánlivě nic moc nedělo, aby pár minut před koncem došlo k natolik dramatickému zvratu, že jsem s napětím čekala na pokračování. Zajímavá proplétající se dějová linie jednotlivých postav a různé časové roviny dodávaly seriálu na atraktivnosti, stejně jako problémy, které se tu po většinu času řešily. Bohužel, ke konci už jakoby tvůrci vařili z vody a některé z posledních dílů (ne však díl závěrečný) měly konzistenci nastavované kaše. 1. série 80%. (20.03.2017)