Andrew Lloyd Webber: The Royal Albert Hall Celebration
Obsahy(2)
Vyprodaná londýnská Royal Albert Hall tleskala v roce 1998 písním z nejznámějších muzikálů slavného skladatele. Britský hudební skladatel Andrew Lloyd Webber se narodil 22. března 1948 v Jižním Kensingtonu v Londýně. Pochází z hudební rodiny. Díky otci Williamu Lloyd Webberovi se už jako malý výborně orientoval ve vážné hudbě 18. a 19. století a také skládal hudbu pro školní představení. Jeho matka Jean jej naučila hrát na klavír. Kromě toho hrál ještě na housle a k tomu si zamiloval právě se vyvíjející rockovou muziku. Má o tři roky mladšího bratra Juliana Lloyd Webbbera, který je známým violoncellistou. Proti všem očekáváním se v roce 1964 přihlásil ke studiu na Oxfordské universitě v oboru dějiny umění, poněvadž jej zajímaly prehistorické stavby na území Anglie. Na škole ale vydržel jen asi půl roku. Poté se seznámil s mladým Timem Ricem a ze školy odešel. Nechal se zapsat na The Royal College Of Music (Královská hudební akademie) v Londýně a vystudoval zde harmonii, kontrapunkt, orchestraci a hudební dějiny. Mezi jeho neznámější muzikály patří Cats (Kočky), Jesus Christ Superstar, Evita, Phantom of the Opera (Fantom opery), Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť), Sunset Boulevard a řada dalších. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Hele, ale tohle je nádhera. ()
Tento koncert vidět naživo musel být pořádně velký zážitek - a především pro fanoušky A. L. Webbera. U nás bohužel neznáme dokonale spoustu jeho počinů a já sám znám jen pár jeho kousků. Z koncertu zaujal především úryvek z "Joseph and The Amazing Technicolor Dreamcoat", samozřejmě z "The Phantom of the Opera", "Evita", "Jesus Christ Superstar" a "Cats". Zbytek mi byl celkem neznámý a také mě nezaujal. Rozhodně to není špatný koncert, ale nic úchvatného také ne - teda aspoň ne v celku. V jednotlivých partech to ovšem může být zážitek. ()
Záznam vynikajícího koncertu uspořádaného k 50. narozeninám Andrew Lloyd Webbera. Fantastický výběr toho nejlepšího z Webberovy tvorby. Co všechno uslyšíte: "Whistle Down The Wind" (ze stejnojmenného muzikálu) zpívá Tina Arena; z muzikálu "Joseph and The Amazing Technicolor Dreamcoat" nejprve melodii "Fanfare" a poté "Any Dream Will Do" (zpíváí Donny Osmond); poté uslyšíme ve Webberově úpravě Paganiniho "Introduction and Theme/Variations I-V" a "Variations XXII-XXIII"; dále z "Evity" v podání Antonio Banderase "Requiem for Evita", "Oh What A Circus""High Flying Adored" a Elaine Paige uslyšíme ve známém songu "Don't Cry For Me Argentina". Ray Shell zazpívá "There's Light At the End of the Tunnel" ze "Starlight Express". Následuje dvakrát "Hosanna" - nejprve z "Jesus Christ Superstar" a podruhé z "Requiem". Z "Requiemu" zazpívá Sarah Brightman a Ben De'ath ještě "Pie Jesu". Poté znovu "Jesus Christ Superstar" - Marcus Lovett zazpívá "Superstar" a Michael Ball "Gethsemane". Následuje třikrát "The Phantom of the Opera" - stejnojmenný duet odzpívá Sarah Brightman a Antonio Banderas(!), "All I Ask of You" Sarah s Michaelem Ballem (Ball by byl ideálním představitelem Raoula) a opět Sarah v "Music of the Night". Návrat k muzikálu "Whistle Down the Wind" - uslyšíme "Tyre Tracks and Broken Hearts" v podání Bonnie Tyler (s Veronicou Hart, Louise Marshall a Femi Taylor); Boyzone zazpívá "No Matter What" a Michael Ball se sborem ""The Valuts of Heaven". Dále ze "Sunset Boulevard" zazpívá Glenn Close "Once Upon a Time" (s Marcusem Lovettem)¨, "With One Look" a "As If We Never Said Goodbye". Pak opět Michael, tentokrát "Love Changes Everything" z "Aspects of Love". Z "Cats" v podání Elaine Paige "Memory". Následuje Kiri Te Kanawa s "The Heart Is Slow To Learn". Poté všichni přítomní zazpívají Andrewovi "Happy Birthday". Na závěr znovu "Whistle Down The Wind", které na piáno zahraje sám Webber (zpívá Lottie Mayor) a jako poslední je melodie "The Jellicle Ball" z "Cats". ()
Největší dramaturgický fail, na jaký bylo v telce možné narazit o silvestrovské noci. Šílený nápad oprášit z archivu tuhle vykopávku byl podle všeho logicky motivován snahou svézt se na "webberovské" vlně, kdy ČT Art o dva dny dříve odvysílal skvostný záznam Fantoma opery z londýnské Royal Albert Hall v r. 2011. Tahle hrůza je ale úplně něco jiného a ani pořádně nevím, proč jsem si to vlastně nahrával. Jesus Christ Superstar nesnáším, z Evity mi je na zvracení, a kromě Fantoma opery, v němž se Webber vzchopil k pozoruhodnému uměleckému vrcholu, od něj již další muzikály neznám. Když jsem si to další den pouštěl, umíral jsem střídavě trapností a smíchy ze vší té pompéznosti, příšerných melodií, afektovaného zpěvu a defilé zestárlých zpěvaček, které se potácely na jevišti jak oživlé zombie - jako by mě přímo ovanul smrad rybiny. A v momentě, kdy se scéně objevila skupina BOYZONE (wtf? v jakém Webberově muzikálu ti nehudební ignoranti kdy vystupovali?), jsem už jen zaúpěl: staré dobré devadesátky jsou zpět, spaste svoje duše! Jednu hvězdu za dvě příjemné písně z Fantoma opery. ()
Mno, tak nic lepšího jsme si dneska večer asi pustit nemohli. Kdo umí, umí. A kdo neumí, prostě poslouchá. A nezapomeňte, že v pondělí (29. 12. 2014) je na Artu divadelní Fantom. :^) ()
Galéria (12)
Fotka © NBC Universal
Reklama