Recenzie (14)
„Lidé budou sledovat cokoliv! Stmívání. Bledí teenageři vysávají krev života ze všech okolo. Kde je v tom ten únik z reality?!“ Dylan se vrátil starší, oplácanější…ale stále v té nejlepší formě! Vlastně mě až překvapilo, že mluvil o stejných tématech jako vždy a přitom dokázal přijít s něčím novým a opakoval se minimálně. Jistě, narážky na britské reálie člověk nepochopí úplně, ale hlavní pointu si domyslí. Jinak jsem se bavil výborně, i přes tu kapku depresivnější příchuť. A Dylanovo čtení na konec bylo nečekanou třešničkou na dortu. Takže i na popáté to bude za 5*. „Moje žena je odborník přes budoucnost. Jaká bude, kde se stane, v kolik hodin začne, co se v ní stane. Minulost je také něco, co si přisvojila. Co se stalo, kdo za to může, jak bude ten zločin pamatován. Někdy, i když mluvíme o něčem jiném. A ta má ohromující podoba všem zločincům historie! A současnost je také v její moci, rozumí jí. Ale nikdo nemůže dělat všechno. To by nebyl vztah v rovnováze. To nejde. To by bylo hloupé. Takže já ochutnávám chipsy.“ ()
Delyn a jeho abstraktní popisy, surrealistické vidění světa a vypitá paměť, která je toho součástí i příčinou, jsou zpět. Odložil cígo, absorboval pár beden bonparek a pozvolna bilancuje (rozuměj - cítí již pomněnky na druhém břehu), což jeho vrozené depresivnosti dodává nový rozměr. Zahýkal jsem si. ()
A Moran pravil: "Život sa delí na štyri časti: Detstvo, zlyhanie, staroba a smrť..." 13 rokov ubehlo od Monster a toho človeka stále drží rovnaká postava. ()
Myslel jsem, že stárne nebo že už prostě ztrácí humor nebo invenci. Jak jsem si však procházel svá x let stará hodnocení jeho předchozích vystoupení, tak má u mne spíše kolísavou tendenci než klesající, neb třebas dosud posledním, o čtyři léta starším vystoupením Yeah, yeah si u mne vysloužil plný počet... Já vím, že Dylan není fiktivní postava, ale přeci jen - Moran bez cigarety?! Colombo bez doutníku, SW bez světelných mečů,... No prostě je to typický Dylanův styl, přednes, humor, ale nijak zuřivě jsem se u toho nebavil... 70% ()
Vyloženě depresivní stand-up. Smrt, kam se podíváš. Full-blown mid-life crisis. Ale kdo by o takových nepříjemnostech mohl referovat zábavněji než mistr Dylan Moran? Ani smrtka sama. --- Že Dylan stárne, to šlo krásně vyčíst už z jeho posledního vystoupení, tady se ale navíc přidávají (pokud se nemýlim vůbec první) zmínky o manželce a chabnoucí paměti, takže je to vážně tuplovaný. Nicméně punchlines out of nowhere Dylan stále rozdává jedna radost. ("Radost"... jak výstřední koncept!) ()
Vyspelejšie ale zároveň akési smutnejšie. Dylan je nad vecou a jeho úsmev značne posúva jeho preformance na úroveň veľkej pohody, ale nie je tam ten drajf predchádzajúcich stand-upov, do takej miery, že by to naozaj sprostredkovalo myšlienku, ktorá sa zapamätá. Stále ale veľká kvalitka. ()
Před víc než deseti lety mne oslnila show Monster. I ta dnešní má mnoho co říct. Každý člověk se víceméně opakuje, ale ta vlna, na které jede Moran, je dost podobná té mojí. Pokaždé, když vidím některý jeho pořad, posune mne to dál. Pobavím se, zamyslím, ale hlavně se dokážu podívat ráno do zrcadla a sám sobě se zasmát. Proto mám Dylana tak rád. 85% ()
Dylan Moran tradičně skvělý, neuvěřitelná jeho nadhled, invence, postřehy a energie samotně zvládnout předat sálu tolik pozitivní energie. "Život se dělí na čtyři části: Dětství, selhání, stáří a smrt......" ()
Mal som tú česť vidieť toto predstavenie naživo v Bratislave a oproti tomu mi tento záznam prišiel o poznanie slabší. Dylan sa mi zdal nervózny, nesústredený a rozhodený. Samozrejme, niekoľko momentov bolo skvelých a celkovo bolo príjemné sledovať a počúvať ho, ale aj keď sa odosobním od toho, že naživo je všetko intenzívnejšie, považujem jeho show v Bratislave za o triedu lepšiu a vtipnejšiu, než túto Londýnsku. ()
Neni to nejvtipnejsi predstaveni, co jsem kdy videl, ale po delsi dobe jsem se uprimne zasmal. ()
Je to pořád skvělé, ale když to srovnám s Monster nebo What It Is.. tak musím nutně hvězdu ubrat.. ()
Najnovší stand-up od Dylana Morana, pre mňa zatiaľ najlepší. Niektoré témy sa síce opakovali, no v tomto prípade naštastie, nakoľko to boli tie vtipnejšie. Napriek určitej recyklácii tém (čomu sa asi nedá vyhnúť) sa ani tieto vtípky vhodnou modifikáciou úplne neopakovali. Je to však len tretí Dylanov stand-up, ktorý som videl a možno po ďalších pozretých častiach bude dojem iný. Oproti Yeah Yeah som mal navyše dojem, že mu dych nedošiel ani v závere. ()
Jak přežít a zachovat si důstojnost? Být maximálně sarkastický je v dnešní době ceněná komodita a Dylan Moran má pořád co říct. Kdo čeká zestárlého Bernarda Blacka za zenitem, bude stejně jako já velmi (opakuji velmi) příjemně překvapen... ()
Panáček nám dospěl , stand up bez cigára.. ()