Vtáci

PTÁCI jsou značně nestandartní horor. Jednak jsou v první polovině přes několik předznamenání blížící se hrůzy prakticky nehororoví a působí dojmem klasické hollywoodské romantické komedie s hravou, za vlasy přitaženou zápletkou a s chytrými a vtipnými postavami a dialogy, druhak jsou strašně ukecaní a třeťak se úplně obejdou bez hudby (kterou jsem u hororových scén dost postrádal). Podobně jako v PSYCHU je hlavní hrdinkou městská žena, která se na začátku filmu vydává kvůli muži na cestu z města, přičemž mimo město jí zkříží plány něco, s čím vůbec nepočítala, a ocitá se v ohrožení života. V druhé polovině se pak rozjede série hororových scén ptačích útoků s několika pamětihodnými záběry (ptáky obsypaná dětská prolézačka, hořící městečko z ptačího perspektivy, závěrečný záběr odjezdu). V důsledku vám díky první vztahové polovině záleží na postavách a o to víc si užijete tu druhou, hororovou/katastrofickou. (08.01.2017)

Skvělý důkaz toho, že i tak "nízký" subžánr, jakým je zvířecí horor, může disponovat kvalitním scénářem, který věnuje postavám (nutno dodat, že výborně charakterizovaným i zahraným) a vztahům mezi nimi mnohem více prostoru než oněm ptačím útokům (což ale jistě spoustu hororových nadšenců značně otráví), které působí spíše jako katalyzátor dění než jako ústřední motiv. PTÁCI jsou tak ve výsledku bezchybným (stárnoucí triky jsem ochoten odpustit) a komplexním mixem hororu, katastrofického thrilleru a rodinného dramatu s prvky romantiky. A gradace děje je zde skoro stejně tak precizní jako v OKNU DO DVORA. 100 % (18.01.2003)

Na svou dobu mají PTÁCI naprosto vynikající triky. Hitch nezklamal a geniálně vrství atmosféru od jednoho útoku k druhému. I než na scénu přiletí sami opeření aktéři, se divák nenudí. Moc pěkně vybudovaná a poměrně netradiční balící linka zaujme i pobaví. Kéž by všichni režiséři a scénáristé i dnes svým projektům věnovali takovou péči. (02.01.2011)

Pútavá štúdia charakterov, prekrásna kompozícia farebného obrazu, majstrovsky budovaná atmosféra, hypnoticky podmanivá plynulosť deja. Na prvý pohľad „iba“ nádherne vyzerajúci komerčný supernatural horor, na druhý pohľad umelecké dielo s dráždivým existenciálnym podtextom. Odstupom času filmový drahokam. (23.11.2004)

Další z filmů, které jsem viděla dávno tomu coby dítě... a nebála jsem se;-). Morbidní dětskou duši potěšila vyzobaná očička, ale jinak dítko čekalo o něco víc krve a napětí, dítko se totiž namlsalo výbornou povídkou Daphne du Maurier. Těžko říct, jak by na mě Hitchcockova klasika působila dnes - možná lépe, možná bych se nudila, připouštím však, nijak mě neláká si tuto podívanou zopakovat. To si radši znova přečtu onu parádně atmosférickou povídku. 65% (21.10.2009)