Olli Mäki

Nepřislazený, skromný příběh, kterému černobílé provedení přidává na věrohodnosti. Možná není ani tak o boxu, spíše o hledání osobního štěstí. Je tam jemný humor, kouzelná civilnost a něco, co ve mě rezonuje. Film se přesně trefil do mého vkusu, jak se dají točit filmy, proto nejvyšší hodnocení... Na závěr se nabízí otázka, jaké asi budou ty ostatní Olliho dny, když takto vypadal ten nejšťastnější :-) (27.02.2019)

Film připomíná českou černobílou vlnu 60.let svou nenucenou nadžánrovostí. Dotýká se romance, životopisu a komedie. Romance je cudná a něžná. Více než boxerské zápasy zajímá autora jeho okolí. Boxer sám působí bez své milé osaměle a vyjadřuje důstojnost s jímavostí. Zajímavá je postava oddaného trenéra. Na škodu je větší soustředění na mediální humbuk okolo boxera. (01.09.2018)

Z rozhovoru s režisérem: Olli má Alzheimera v pokročilém stadiu, ale stále si pamatuje staré události. Vyprávěl mi o tom zápase na mistrovství v roce 1962, a když mi na konci příběhu řekl: „Byl to ten nejšťastnější den mého života,“ a usmíval se při tom, musel jsem se nevěřícně zeptat: „Jak to?“ A on mi vyprávěl, že v ten samý den si s Raijou koupili snubní prstýnky. Hezký příběh, pomyslel jsem si, ale trochu moc klasický na to, aby ho někdo znovu převyprávěl. Ale jak šel čas, Olliho příběh mi nešel z hlavy. Boxerský film, který vlastně vůbec není o boxu, ale o lásce. Pokud si o tomhle filmu přečtete i jen něco málo, pravděpodobně narazíte právě na tohle tvrzení. A právě proto je příběh Olliho Mäkiho na můj vkus hrozně moc emocionálně plochý a prázdný. Vypadá to fakt stylově a příběh opravdu skrývá velký potenciál. Jenže právě ta rovina romance je značně nevyužitá a když se zpětně ohlédnu, stejně mi přijde, že to je vlastně spíš o boxu. A to je velká škoda. Podobně jako před pár lety u polské Idy, nabízí se otázka, zda by Olli nebyl jen jedním z mnoha černobílých filmů, kdyby byl natočen v době, kdy by svojí vizuální stránkou nikterak nevynikal. 6/10 (28.03.2017)

Celý čas jsem přemýšlel, proč jsem si tento film mohl přidat do Chci vidět, když box přímo nesnáším. Zřejmě jsem přehlédl, že hlavním tématem je box a proto se těšil na netradiční životopisný snímek. Bohužel se jedná o více méně standardní boxerský film, který sice má velmi zajímavou formální stylizaci, ale jinak nepřináší nic moc objevného, než to, co lze určitě vidět v drobných obměnách v spoustě jiných tematických sportovních dramat. Takže největší přínos film o Ollim Mäkim v sobě skrývá pro domácí finské diváky a pak asi pro skalní fanoušky boxu, jež umělecký portrét konkrétní osobnosti může naopak hodně oslovit a obohatit. Oproti americkému Zuřícímu býkovi od Martina Scorseseho, kterému jsem dal 2 hvězdičky a na kterého si lze i skrze černobílý vizuál u toho vzpomenout, Kuosmanenův snímek určitě aspoň drží lépe pohromadě, nemá tak přehnaně dlouhou stopáž a hlavně vyhýbá se to jakýmkoliv nechutným scénám. Také jistá důstojnost ze strany tvůrců mě nakonec nutí zaokrouhlit nahoru, neb umělecky je to natočeno velmi zdařile a minimálně dobovou atmosférou či místy skoro až dokumentárním pohledem do zákulisí velké sportovní události mě to chvílemi dokázalo i zaujmout. Jinak o nějakém výrazném zážitku z mé strany zde mluvit moc nedokážu, osud a událostí kolem hlavní postavy šly napůl mimo mě. 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (04.03.2021)

SUOMI prišli s pozoruhodným experimentom, o skôr amatérskom, ako profesionálnom BOXEROVI v ľahkej váhe, ktorý vyzve amerického černošského šampióna Daveyho Moora, aby si to rozdali vo férovke na zaplnenom helsinskom futbalovom štadióne, alebo by som to nazval : „O čosi chudobnejší fínsky príbuzný legendárneho Rockyho” ... Ako pekár z Kokkoly, Olli Mäki, prišiel v 60. rokoch do hlavného mesta, Helsínk, zo svojej obce, a začal si plniť sen poctivým trénovaním, zároveň sa na neho zamerali filmári, ktorí o ňom nakrúcajú dokument, a tak tu mám film o filme, alebo trebárs športovec a jeho extrémne sympatická priateľka Raija, a akási životná kríza medzi nimi dvomi, do toho sa ešte mieša jeho agent Elis Ask, ktorý mu komanduje život a diktuje mu, čo a ako má robiť, správať... + by som doplnil samé fotenia, večere, čiže očakáva sa veľká udalosť, kladú sa na neho nesmierne nároky, a začína si poriadne uvedomovať, že mu to všetko prerastá cez hlavu, nezvláda to. Film som si najviac užíval práve vtedy, keď som videl boxerovú lásku, v podaní peknej herečky Oony Airoly. Samotné prevedenie je nadštandardné, aj preto, že sa režisér rozhodol pre čiernobiely, ULTRA krásny digitálny kontrastný OBRAZ, ktorý zaraďujem, na druhé miesto, vedľa Raije, a tretie miesto získava ? Kto iný, ako Olli Mäki ! Zaujímavý výkon Jarkka Lahtiho. A viete, ktorý je najšťastnejší deň v živote Olliho Mäkiho ? Ja už to viem, ale musel som tomu venovať 90 minút, aby som to zistil, a určite to stálo za to ! Taký atypický film, ktorý som si do cela užil, až na niekoľko scén... (11.03.2017)