Skryté čísla

Taky povzbudivy Hallmarkovsky film pre zeny. Ano, film sa obtrie o temy ako je emancipacia zien, rasizmus a segregacia negrov, ale az na jednu vyhrotenu scenu ohladom hajzlov (akoze zachodov) to ma cely cas pohodovu atmosferu bez nejakych na prvy pohlad neriesitelnych konfliktov, ktore by dali hlavnym hrdinkam zabrat. Zakazdym, ked im nejaky biely parchant hodi polena pod nohy, tak hned pridu na riesenie problemu a pomaly ale isto si idu za svojim cielom. Proste pohodicka. Ich rodinne zazemie je tu tiez len do poctu. Nastastie sa vydaril casting, takze tie tri negrice aj ked nie su ziadne krasky, tak su sympaticke. Z casti za to môze aj to, ze dve z nich hraju v mojich oblubenych serialoch. Okrem nich za zmienku stoji uz len Kevin Costner ako klasicky dobrak od kosti, ktory sa v zlomovej vyhrotenej scene s hajzlami zachova samozrejme spravne. A potom ma este vyraznejsiu ulohu Kirsten Dunst ako ta biela mrcha, ktora mozno neciti nenavist k negrom od srdca, ale holt bola tak vychovana. Jim Parsons dokazuje, ze je mimo svojej ulohy z Big Bang Theory nepouzitelny. Vysledkom je taky pohodovy mierne nadpriemerny film, ktory bude na Oscaroch len do poctu. 6/10. (12.02.2017)

Tři ženy, NASA, matematika, humor a období segregace. Rozhodně nejpozitivnější z letošních oscarových filmů. Čas od času si ho pustím, abych si zlepšil den, protože tolik ve výsledku pozitivní energie a radosti z úspěchu, člověk nevidí často. Tenhle film má dvě tváře, první je sledování hlavní trojice žen, které se postupně prosazují na lepší pozice v NASA a v odhlečeném tónu sledujeme jejich příběh. Druhá tvář je společenská, kdy se opět vrací mírná reflexe a zdvižené obočí nad obdobím segregace v Americe. Nebyla to pěkná doba a je dobré, si to opakovat. Navíc až neskutečný příběh trojice barevných žen dodává celé absurditě tehdejšího systému zajímavý podtext a věrohodnější pohled na běžný život. Tenhle pohled navíc v důsledku dokresluje, čím byly vesmírné lety ve své době pro společnost. Byl to důvod, proč segregaci překlenout, protože skutečný nepřítel byl tam venku (resp. nad hlavami) a celá Amerika chtěla něčeho dosáhnout. Tohle sjednocení národa mi dnes chybí a zajímá mě, zda bude někdy dostatečně nahrazeno. Možná jednou, bude podobný pohled nejen v rámci jednoho národa, ale také celé planety. (02.04.2017)

režiser Theodore Melfi zde zobrazuje závod americké NASA a Ruska o vyslání člověka do vesmíru. Hlavními představiteli, jsou ve filmu tři afroameričanky, které to nemají díky době ve které žijí jednoduché, a musejí se díky svému tempreramentu, ctižádostí a hlavně díky své inteligenci propracovat až na významné pozice v NASA. Film zobrazuje víc jak auntentický obraz jak bylo s afromeričanami v minulém století jednáno, a jak i malý krůček pro člověka je velký krůček pro lidstvo. Snímek je svým zábavným, ale i dramatickým podáním velmi koukatelný a plynule diváka vtáhne do děje. Film je obohacený výborným soundtrackem od Pharella Williamse (17.02.2017)

Ano, je to šablonovitý kýč, ano, tlačí to příliš na pilu (když Costner zběsile mlátí do cedule nad wc, má člověk strach o jeho psychické zdraví), ano, končí to, jako téměř všechny americké filmy. Překvapivě tam nebylo žádné roztomilé zvířátko, ani sex. Mám ráda filmy o matematice i diskriminaci. A dál nehodlám obhajovat, že se mi to líbilo, bavila jsem se, dokonce velmi dobře. (30.11.2018)

Podobně jako Melfiho předchozí počin velmi příjemný snímek, přestože obsahuje citlivou tematiku a má i silně působící scény. Režisér umí navodit slušnou oddechovou atmosféru, která i přes dramatičnost působí komediálně a nádherně ji dokreslují tři talentované herecké dámy, které vážně excelují ve svých rolích. (24.01.2017)