Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dlouhý dokumentární film o vzniku a rozvoji jednotného zemědělského družstva v jihočeské vesnici Vyhnanicích. Historie vyhnanického družstva začíná v r. 1947, kdy se prvně uvazovalo o společném hospodaření. Trvalo to však téměř dva roky, než bylo většinou odhlasováno založení družstva. Ale ani pak nepolevili družstevníci ve svém přesvědčování méně uvědomělých nebo váhavých. Výsledky se však brzy projevili. Byly rozorány meze, bylo zavedeno společné ustájení dobytka. To, co si jednotliví družstevníci na začátku života družstva pouze představovali, to se postupně uskutečňovalo. A již za dva roky činnosti družstva nebyly Vyhnanice k poznaní, tolik se zde změnilo; nejen však v jejich vzhledu, ale také v životě a názorech vesničanů. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (4)

ripo

všetky recenzie používateľa

Po pokusu o vylíčení událostí jednoho roku v novém zemědělském družstvu ve filmu „Dědina na Dyji", dostává se do našich kin další film, který má pomoci družstevníkům a ostatním malým a středním rolníkům při zakládání a výstavbě jednotných zemědělských družstev. Tentokrát jsou jeho autory dokumentaristé, kteří se nad problémy budování nového života na venkově již zamysleli ve svém prvém filmu „Není stále zamračeno", který se stál cenným dokladem o osidlování českého pohraničí po odsunu Němců v r. 1946. Natočili film o „neobyčejných letech" 1947-1951, v nichž vzniklo v jihočeské vesnici Vyhnanicích zemědělské družstvo a v nichž dosáhlo svých prvních velkých úspěchů. Hovoří o typických obtížích nových družstev, o rozkladném vlivu vesnického boháče a jeho rozvratnických pokusech, ukazují typy uvědomělých družstevníků, ale také váhavce, upozorňují na problém organisace práce a jejího spravedlivého odměňování, vyzvedají význam vesnické organisace Komunistické strany Československa a odpovědnost jejích členů. Především však svým filmem dokazují, že tato léta se stala neobyčejnými právě proto, že se podařilo sjednotit všechny drobné a střední rolníky ke společné práci a že tato práce přinesla takové výsledky, o kterých dříve vesničané jenom snili. Jako ve filmu „Není stále zamračeno", pracovali i zde režiséři s neherci, s prostými lidmi, kteří většinou představovali sami sebe. POZNÁMKA: Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa pracují společně již od svého prvního filmu „Není stále zamračeno", studijního snímku, který natočili jako posluchači filmové fakulty AMU. Za svůj druhý film „Za život radostný" (1951), dokument o II. kongresu Mezinárodního svazu studentstva v Praze, byli poctěni v r. 1951 státní cenou. Po dokončení filmu „Neobyčejná léta" zúčastnili se oba v létě r. 1952 zájezdu laureáta státní ceny Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého do Číny. Výsledkem této cesty je barevný dokument „Lidé jednoho srdce". — Štěpán Lucký napsal hudební doprovod k filmům „Není stále zamračeno" (1950), „Za život radostný" (1951), „Jeden ze štafety" (1952), „Neobyčejná léta" (1952). Filmový přehled 5/1954 ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Po filmařské stránce by nebylo co vytknot. Ale u dokumentu je podstatná skutečnost a ta tady dostala pěkně na frak. Těžko hodnotit po letech, co si soudruzi objednali u schopných soudruhů režisérů. ve své vyspělejší tvorba činili obappokání.Karel Kachyňa ve filmu Noc nevěsty, Vojtěch Jasný legendárním snímkem Všichni dobří rodáci. ()

Greny 

všetky recenzie používateľa

jak řekl sám autor - doba byla zlá a když jsme to natočili, tak za námi přišli pánové z partaje a řekli dotočíte to a to a řekne se tam to a to - krásná ukázka moci a síly KSČ ()

Reklama

Reklama