Svet pod hlavou

Vaz tomu láme paradoxně převzatý formát. Protože hlavně ve druhé polovině se tomu daří fungovat jako "dobovka" podvratně se vymezující vůčí normalizačním seriálům – těm se vysmívá, zároveň docela dovedně opakuje jejich familiérní tón. Ani tady by neškodilo víc logiky a míň tlačení na pilu. Třeba hudební polo-citace Pitavalu spíš zbytečně sráží temně sarkastický tón, spojený s postavou Plachého. Čím víc se Svět pod hlavou soustředí na 80. léta a čím méně vpouští dovnitř hodně nezvládnuté delirické světlo, tím přesvědčivější je. Vlastně se mu úspěšně daří něco, čeho si vážím. Vůbec to není seriál o totalitě a totálním podmanění lidského vnímání ideologií, ale o oportunismu a kořenech kapitalismu 90. let, všech těch drobných i větších kompromisech a podrazech, které hlavně na Severu Čech vedly ke vzniku šíleného post-soc skanzenu. Svinské chování se rodí paralelně ke stranickým strukturám. Praví, kovaní soudruzi, jsou spíš užiteční idioti, kteří nechápou, že o komunismus už dávno nejde (Kroupova naivní víra v postavu Zemana). Jenže veliká témata, která se tu otevírají (v první polovině udavačství, ve druhé pak vzestup oligarchie), nakonec visí na dost tenké větvi fantasmagorického motivu kómatu / cestování časem. Katarze je tak hodně mlhavá a jasně ukazuje, kde má tenhle seriál svoje limity. Myslím, že kdyby se býval obešel bez lidských sirén a tajemných světel, mohl to být takový veřejnoprávní gamechanger. (08.03.2017)

Univerzální hnědá veřejnoprávní omáčka. Katatonickej normalizační Disneyland. (09.01.2017)

Zodiac Chemospolu, sedí tomu jak prostředí, tak podchlazenější soundtrack. Ale že by extra držela pohromadě detektivka, satira a bizarní komatózní elementy, to se pořád říct nedá. (07.03.2017)

Pořád se to pere s určitou mírou panoptikálnosti, pitvornosti, určitou povýšeností, kterou tomu umožňujou hodně karikaturní charaktery a dobová heslovitost. Ale nepopiratelně to občas má svoje bystřejší MÍSTA. (07.03.2017)

A zas. Panoptikum okresní čtyřky, tentokrát ještě překombinovaná zápletka a hodně "zemanovské" řešení spletitého případu. Trojan si tak nějak jede vlastní ligu. (07.03.2017)

Rodinná terapie ve stylu Návratu do budoucnosti. Lehce edukativní přidaná hodnota. Nevyrovnané a opět dramaturgicky rozvezlé na všechny strany. Psychologická mátožnost postav skrytá za jedno osobní delirium? Neužil balancuje mezi snesitelným minimalismem a toporností. Fakt záleží, co mu zrovna Štindl vkládá do úst - jestli slova, nebo štos papíru. (07.03.2017)

Trocha normalizační veselohry ze staveniště do toho umírání. Ten záběr seriálu je obdivuhodný. Škoda, že je to všechno poskládané tak dovedně jako dlaždičky v koupelně soudruha majora. (07.03.2017)

Drží to zatím nejvíc pohromadě a nejmíň to těká. Kupodivu jako dobovka to vlastně funguje dobře. (07.03.2017)

Nejsilnější moment seriálu, tedy díly 6 a 7, spojuje jak částečná změna žánru (špionážní detektivka, která se opírá o stranické pojetí spravedlnosti a oligarchické struktury uvnitř socialistického zřízení), tak větší vypravěčská ukázněnost a úsečnost dialogů. Jsou tu sice logické kopance, ale atmosféra a rytmus příjemně vrní. (08.03.2017)

Jak mezi stromy prosvítá východ, naráží tohle dílo na zcela zřetelné limity. Vážná témata dokáže nahlédnout jen skrze absurdní logický twist. Čím víc se ten připomíná a zasahuje do dobové linie, tím je seriál slabší. (08.03.2017)

Střela naprázdno. Morální vyrovnání s minulostí jako fantasmagorický kopanec – kéž by to vyznělo spíš podvratně, než nedotaženě. Ale nevyzní. Ten převzatý koncept je koule na noze. (08.03.2017)