Lektionen in Finsternis
Leçons de ténèbres
Obsahy(1)
V hodinovém filmovém eseji z roku 1992 se Werner Herzog opět vrací ke svým stěžejním tématům hrůzy a destrukce, které však posouvá z roviny individuální do roviny nadosobní a univerzální: zhroucení jedince přechází v kolaps celého světa. Rozpoutané destruktivní síly v člověku vedou k zániku jeho samotného i prostředí, v němž existuje. Herzog se nechal volně inspirovat událostmi z války v Perském zálivu z let 1990–1991. Konkrétní dopady války, zejména v poničeném Kuvajtu, jsou však pouze výchozím materiálem ke koncentrované vizuálně-akustické meditaci o projevech zla nezávisle na aktuálních politických podmínkách. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Zajímavý Herzogův film o znečišťování a ropě (+ je i protiválečný), ve kterém jsou skvělé záběry, ať už letecké nebo pozemní. Jenže ani tak mě to nedokázalo natolik nadchnout, abych dal plný počet. Navíc poselství je jasné už od začátku a pak se vše jen opakuje dokola, takže to mohlo být i o něco kratší. I přes tu příjemnou stopáž. Slabé 4* ()
No. Prostě se mi to moc nelíbilo. Propojením hořících ropných polí po Golf War (radějí bych je viděl na Pine Valley Golf Course), hudby z přelomu 19. a 20. století a citací z Apokalypsy vzniklo těžko uchopitelné memento bez časových soudržných bodů, akademické varování před ničením životního prostředí, které sice někomu může připadat poetické, ale jinému jen jako lesík hned za vesnicí, plný cárů toaletního papíru. ()
Přesahová symfonie hořících ropných polí. Poválečná země, těžká těžařská technika, gejzíry ohně, černý kouř až do nebes - skvělá atmosféra a scéna jak na jiné planetě. To umocňuje klasický doprovod, zajímavý sci-fi koncept a sám Herzog jako velmi charismatický vypravěč. Snad jen, vynechal bych těch pár utrápených maminek. ()
Ten den jsem měla po filmové stránce náročný, proto jsem si možná nemohla stroprocentně vychutnat Herzogův dokumentární film Lekce temnoty. Každopádně jsem se snažila vnímat maximálně. Filmové eseje jsou na percepci náročné vždycky. Lekce temnoty má zajímavé téma, které je ještě zajímavěji podané. Herzog není prvoplánově dojímavý. Téma války v Zálivu podává z pohledu, jenž nevede směrem od jednotlivých postižených lidí. Naopak se snaží pokrýt skutečnost jako celek. Jediný člověk, žena, které zavraždili manžela, všechno bere jako boží úděl. Proto ani ona dostatečné emoce nepřinese. Není to chyba, je to jen jiné. Hudba je parádní. A celkově to má zvláštní náboj - jen se musíte dobře uvolnit a pak si tu duchovní rovinu vychutnáte do sytosti. ()
Už v Barace mne fascinovaly letecké záběry hořících naftových polí za kuvajtské války. Herzogovy Lekce temnoty se tomuto fenoménu věnují podrobněji. Nejde však o žádnou analýzu irácké ofenzivy. Spíše nám typicky po herzogovsku nabízí audiovizuální meditativní báseň, opěvující krásu ohnivých květů zla (i katastrofa může být svérázným způsobem nádherná, přinejmenším pro nezúčastněné). Film sestává z velmi dlouhých pohyblivých záběrů zdevastované krajiny a záchranných akcí na naftových polích. Zajímavých je i několik rozhovorů s oběťmi války. Zhruba od tří čtvrtin snímku mě ale přepadávaly pocity, že autoři už přece jenom trochu vaří z vody (nafty, chcete-li) a film se zbytečně natahuje, když již "všechny indicie byly vyjeveny". ()
Galéria (23)
Fotka © Werner Herzog Filmproduktion
Reklama