The Great Ecstasy of Woodcarver Steiner
Réžia:
Werner HerzogScenár:
Werner HerzogKamera:
Jörg Schmidt-ReitweinHudba:
Popol VuhHrajú:
Werner HerzogObsahy(1)
Dokument o majstrovi sveta v letoch na lyžiach Steinerovi, odkrýva jeho vnútorné pochody pred a počas pretekov. Herzog využíva prostriedky športovej reportáže, no celkom svojsky: záznamy skokov neváha výrazne spomaliť a doplniť hudbou kapely Popol Vuh (s Florianom Frickem, lídrom tejto skupiny, Herzog spolupracoval na mnohých svojich filmoch). Jadrom filmu je Steinerova príprava na preteky a jeho skoky (iným skokanom Herzog nevenuje pozornosť). Herzog sa tu prehnane vyjadruje na margo Steinera a filmu vtláča špecifickú atmosféru, vďaka ktorej sa mu darí úspešne zachytiť "poetickú pravdu"... (ČSFD)
(viac)Recenzie (3)
Aj do tohto krátkeho dokumentu jemne preniká Herzogova nenapodobitelná poetika, akoby tu však išiel iba na pol plynu, čo môže byť spôsobené aj niekoľkými ústupkami ktoré urobil nemeckej televíznej stanici ktorá film distribuovala (Skrátenie o 15 minút, moderátorské vsuvky). Zábery na lietajúceho Steinera nadobúdajú až spirituálnu hĺbku, najmä s fantastickou hudbou Popol Vuh (Hoci tak trochu recyklovanú, keďže ju v tomto prípade už poznáme zo staršieho, nezabudnuteľného Aguirreho). ()
Skokan na lyžích, mistr světa a ikona 70. let Walter Steiner pohledem Wernera Herzoga, jenž ze zdánlivě omezeného formátu sportovní reportáže učinil poetickou esej, v jejímž centru stojí úvaha o úspěchu a vytrvání. Herzog nezapře svůj obdiv ke Steinerovi, s nímž ho pojí zejména nezkrotná vášeň a touha, ale jako skvělý filmař, který navíc disponuje nesmírným talentem, buduje namísto pomníku komplexní portrét člověka, jehož láska a snění o tom, co dělá a pro co žije, zůstávají neporazitelné i navzdory všem pádům. Herzog do jisté míry stvořil největší filmovou "lekci vůle a vytrvalosti," jež je nadčasově přínosná nejen pro budoucí i současné sportovce. Magického účinku režisér dosahuje především využitím vysokorychlostních kamer (až 20x zpomalené Steinerovy skoky) a také hudby spiritualistické skupiny Popol Vuh. Geniální dílo, které diváka v lecčem obohatí. ()
A zase. Reportáž o majstrovstvu v letoch na lyžiach z obskurních 70´s. Nuda, tři hvězdy max za zpomalený záběry a divnou hudbu. Ok, má to pointu, zvyšuju na čtyři hvězdy. Po týdnu zjišťuju, že mi to furt leží v hlavě, a že si to asi pustim znovu. A že vyjádřit touhle formou poměrně hlubokou myšlenku je nezbytně umění. ()